Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, jehož cílem je řádně transponovat do českého právního řádu některé požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání…
Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. dubna 2019, sp. zn. 25 Cdo 2675/2017, dostal příležitost vyjádřit se k okruhu osob, které se mohou domáhat náhrady újmy na zdraví prostřednictvím institutu odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Soud v rozhodnutí potvrdil deliktní povahu institutu a právo na náhradu újmy přiznal všem osobám, kterým v…
S ohledem na průběžný vývoj judikatury týkající se zápočtů a zejména jejich důsledků v rámci insolvenčního řízení vedeného po úpadku dlužníka, dochází ze strany insolvenčních správců stále častěji k rozporování provedených zápočtů.
Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 27 Cdo 3903/2017, ze dne 29. 5. 2019 řešil zajímavou korporační kauzu mající přesah do trestního práva. Zabýval se případem, kdy policejní orgán podle § 79e odst. 1 trestního řádu ve znění účinném do 31. 5. 2015, zajistil po předchozím souhlasu státního zástupce 100 % balík akcií jediného akcionáře v cílové…
Dosavadní právní úprava evidence skutečných majitelů zatím zcela nenaplnila očekávání zejména ve svém přínosu v boji proti praní špinavých peněz či prevence proti střetu zájmů. Obchodní korporace měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů do 1. ledna 2019, nicméně tuto povinnost splnilo jen malé množství…
Krajský soud v Ústí nad Labem (Fj 12429/2019/KSUL) a následně Vrchní soud v Praze (14 Cmo 141/2019) jakožto rejstříkové soudy celkem nedávno čelily otázce, která již dříve probublávala odbornými kruhy a jen se čekalo, kdo do toho tzv. lidově řečeno praští v praxi, zkrátka a dobře zdali může společník opustit (hezky po právnicku „derelikvovat“)…
V souvislosti s přeměnami obchodních společností formou změny právní formy se setkáváme s pojmem „den, k němuž byl vyhotoven projekt změny právní formy“, který je specifikem pro tento druh přeměny a u ostatních forem přeměn se nepoužije. Cílem tohoto článku je popsat hlavní specifika, které se s tímto dnem pojí, a to zejména s ohledem na…
Vysoko-frekvenční obchodování (dále jen „HFT“, z angl. high-frequency trading) je obchodování na trzích cenných papírů postavené na používání nejnovějšího hardwaru, softwaru, propracovaných matematických modelů a obchodních algoritmů, díky čemuž je schopné posílat velké množství příkazů v extrémně krátkém čase. Společně se schopností rychle…
Potenciální investoři do ČR pocházející mimo EU by měli zpozornět: dne 19. března 2019 bylo přijato Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 („Nařízení“), kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do EU, a česká legislativa, která tento rámec bude konkretizovat, se již připravuje. Co tato změna…
Smrt člověka bývá obvykle smutnou událostí, se kterou je spojen smutek a žal jeho příbuzných. Smrt však znamená také významnou právní skutečnost, která může citelně dopadnout do právní sféry dědiců zemřelého. Ani podnikatelé nejsou nesmrtelní. Smrt podnikatele navíc otevírá spoustu otázek. V tomto článku se zaměřím na smrt osoby samostatně…
Spolu s rostoucí oblibou nakupování zboží a služeb na internetu si i obchodníci uvědomují nutnost přesvědčit spotřebitele o kvalitách svého produktu či služby.[1] Silnou zbraní jsou v tomto ohledu recenze, neboť jsou to právě recenze, které nejsnadněji přimějí nerozhodného kupujícího k dokončení koupě.[2] Jenže jak poznat, které recenze jsou…
Ochranná známka slouží k odlišení výrobků nebo služeb jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Bude-li mít podnikatel v úmyslu vstoupit na americký trh nebo zde již působí, ochranná známka mu zcela jistě pomůže při propagaci a budovní dobré pověsti, čímž může dojít ke zvýšení poptávky po jeho výrobcích a službách. Přihlašování ochranných…
Možnosti ochrany neregistrovaného označení
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 2645/2018 ze dne 29. 5. 2019 vyjádřil k otázce převodu části závodu a nutnosti souhlasu valné hromady podle § 190 odst. 2 písm. i) zákona 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. o.
V usnesení sp. zn. 14 Cmo 62/2019, ze dne 24. 4 2019 se Vrchní soud v Praze zabýval přípustností fúze sloučením právnických osob rozdílných právních forem bez zákonného zmocnění, a to fúzí organizace zaměstnavatelů a zájmového sdružení právnických osob.
V souvislosti s přeměnami obchodních společností a družstev velmi často dochází ke změně vlastnictví k nemovitým věcem, kdy jedna (či více) obchodních korporací zúčastněných na přeměně nabývá dané nemovité věci jako součást jmění přecházejícího v rámci přeměny od jiné obchodní korporace. Dochází tedy k přechodu vlastnického či jiných práv (např.
Jedna z nejtěžších otázek vlastníka za života rodinné firmy je otázka, zda „předat či prodat“. Rozhodování je pro každého vlastníka vždy velmi náročné, a my se prostřednictvím vzájemného poznávání a budování důvěry snažíme pomoci nalézt řešení, které je pro vlastníka firmy „To“ pravé, ať už jsou důvody…
Zákon 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, v platném znění (dále jen „zákon o prodejní době“), zavedl zákaz prodeje v maloobchodě a velkoobchodě o některých státních svátcích (1. leden, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen, 25. prosinec, 26. prosinec a 24. prosinec od 12.00 do 24.00 hodin). Dle § 1 odst. 3…
Chtěl bych tímto upozornit právnickou ale také laickou veřejnost na usnesení sp. zn. 27 Cdo 3472/2017, ze dne 13. 3. 2019, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval z hlediska praxe poměrně důležitou otázku výše škody, způsobené porušením péče řádného hospodáře členy představenstva akciové společnosti při vymáhání pohledávek společnosti a následným…
Orgány a osoby uvedené v § 2 zákona o kybernetické bezpečnosti[1], např. poskytovatelé služby elektronických komunikací a subjekty zajišťující síť elektronických komunikací, správci a provozovatelé informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury (dále jen „povinné osoby“), jsou povinny v oblasti kybernetické bezpečnosti…
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního zákona).
Rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 insolvenčního zákona musí být vždy odůvodněno. Proti rozhodnutí o záloze podle § 136 odst. 3 a 5 je odvolání přípustné.
Úkon právní služby lze posoudit jako mimořádně obtížný ve smyslu § 12 odst. 1 advokátního tarifu i proto, že zastupovaný trpí duševní poruchou, avšak jen pokud je v jejím...
Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví dle § 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v době krizového stavu za účelem řešení krizové situace,...
Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...
