V oblasti stavebního práva se v současné době odehrává řada podstatných změn. Tou nejdůležitější je jeho připravovaná kompletní reforma. Věcný záměr stavebního zákona schválený vládou v červnu letošního roku je již rozpracován do paragrafového znění, které nyní putuje do připomínkového řízení. Ke schválení nového stavebního zákona však vede ještě…
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“ a „zákon“), byl v prosinci projednán v rámci prvního čtení v Poslanecké sněmovně. Novela se kromě transpozice nového evropského nařízení Evropského…
Záměrem tohoto článku je seznámit čtenáře se závěry Nejvyššího soudu, který se ve svém rozsudku sp. zn. 27 Cdo 90/2019, ze dne 30. září 2019, zabýval otázkou péče řádného hospodáře jednatele a požadavky na jeho informované rozhodování.
Klíčovou povinností jednatele (či obecněji statutárního orgánu) společnosti je povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Tento článek se zaměřuje na zákonnou úpravu, soudní výklad a důsledky porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Na trhu se setkáváme se subjekty, kteří podnikatelům nabízejí službu v podobě rozesílky obchodních sdělení. Tyto subjekty velmi často využívají „subdodavatele“, kteří mnohdy nemají sídlo ani v EU, a obchodní sdělení jsou pak adresátům zasílány ze zahraničních doménových adres. Stává se tak, že podnikatel, který si službu objednal, ztratí kontrolu…
Současné znění zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) neumožňuje pronajímateli sjednat si s nájemcem smluvní pokutu ve smlouvách o nájmu bytu a domu. Pokud by takové ujednání nájemní smlouva obsahovala, bylo by pouze zdánlivé v souladu s § 2239 občanského zákoníku a nepřihlíželo by se k němu. Po…
V usnesení ze dne 23.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 Nejvyšší soud v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 judikoval, že vlastník se může nechat na shromáždění vlastníků zastoupit třetí osobou na základě plné moci pouze tehdy, pokud tento postup povolují stanovy společenství vlastníků jednotek. V usnesení sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, ze dne…
Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál společnosti s ručeným omezeným představuje rychlý a efektivní prostředek jak zvýšit aktiva společnosti, bez toho aniž by společnost musela podstoupit dlouhý a náročný proces zvyšování základního kapitálu. Jak je to však s prostředky dobrovolného příplatku, které byly poskytnuty z prostředků…
V dnešní době je zcela běžné, že se elektronickou formou (e-mailem, přes webové stránky apod.) řeší jak samotná realizace objednávky zboží anebo služeb, tak fakturace, ale leckdy i samotné dodání služby, pokud je to s ohledem na charakter konkrétní služby možné. Je tedy zřejmé, že otázka uzavírání rozhodčích smluv v elektronické formě je pro řadu…
V posledních týdnech Poslaneckou sněmovnu doslova zaplavily legislativní návrhy, které nesly zásadní digitalizační témata tohoto desetiletí. Jak rychle přišly, tak rychle byly i schváleny, a to s nevídaným výsledkem. Ve třetím čtení totiž Poslanecká sněmovna schválila nejprve návrh zákona o právu na digitální služby[1] (163 ze 166 přítomných…
V usneseních ze dne 18. 10 2016, sp. zn. 8 Cmo 285/2016 a ze dne 11. 7. 2018, sp. zn. 5 Cmo 155/2018 Vrchní soud v Olomouci judikoval, že změna okruhu zakladatelů ústavu (§ 402 a násl. o. z.) za jeho existence převodem práv a povinností zakladatele, tj. na smluvním základě, je možná opíraje se jednak o zásadu smluvní volnosti zakotvenou v § 1…
Právě připravovaná novela zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“) je ve své podstatě spíše technickou novelou, která text zákona obecně zpřesňuje a čistí. V oblasti úpravy vytěsnění minoritních akcionářů hlavním akcionářem však novela přináší vedle změn technické povahy i…
Dle nedávno zveřejněných údajů patří Česká republika a Slovensko k ekonomikám, které jsou nejvíce integrovány do vnitřního trhu EU. Často tedy dochází k situacím, kdy české a slovenské společnosti přichází do kontaktu s konkurenty v zahraničí, a to na půdě cizích profesních komor či asociací. S ohledem na objemy vývozů se tak děje nejčastěji v…
Náležitá právní prověrka neboli Due Diligence je nezbytnou součástí každé větší obchodní transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Opomíjenou součástí právní prověrky ale bývá aspekt trestněprávní. Má však vůbec smysl zabývat se v rámci Due Diligence prověrkou z hlediska trestního práva?
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky („PSP“) dne 8.11.2019 prošel třetím čtením vládní návrh zákona o realitním zprostředkování („realitní zákon“).[1] Takový předpis dosud v platném právním řádu absentuje a návrh realitního zákona je důsledkem sílících názorů, že by chybět neměl. Cíl je zřejmý – pro realitní zprostředkovatele i jejich…
V rámci správního práva se může objevit situace, ve které potřebujeme/chceme iniciovat zahájení správního řízení, avšak správní řád nám v daném případě neposkytuje možnost podat žádost a stát se účastníkem řízení. Jedinou možností je pak podat podnět na zahájení řízení. Tento procesní prostředek však sám o sobě nezahajuje správní řízení, ale pouze…
Když se zaměříme na praktické fungování „akcionářského manželství“ a vztah „manželů“ k samotné firmě, doporučujeme si vždy na začátku ujednotit základní představy a očekávání takového fungování, zejména z pohledu chodu firmy a nastavení kontroly „manželů“ vůči firmě. Vzhledem k tomu, že možností, jak upravit vzájemné „manželské“ a firemní vztahy a…
Návrh zákona o realitním zprostředkování vyvolal po jeho předložení řadu debat. Ty se týkaly například zachování možnosti poskytování úschov realitními zprostředkovateli. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen[1] začátkem listopadu, nyní čeká na projednání v Senátu.
V praxi se občas stane, že obchodní společnost zastoupí při určitém právním jednání pouze jeden člen jejího statutárního orgánu, ačkoli podle zápisu v obchodním rejstříku je vyžadováno společné jednání dvou či více členů. Jak by měla postupovat obchodní společnost, pokud člen jejího statutárního orgánu porušil pravidlo „čtyř očí“, které je…
V říjnu roku 2019 byla vydána metodika k určování skutečného majitele právnických osob [1] Finančním akčním výborem (FATF) [2]. Ta je určena zejména státům jako pomůcka pro účinné nastavení systému zjišťování přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli právnických osob. Výsledky vzájemných hodnocení Finančního akčního výboru naznačují, že…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
