epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 8. 2013
    ID: 91975upozornění pro uživatele

    Transformace §196a obchodního zákoníku do zákona o obchodních korporacích

    Níže uvedený článek se zabývá transformací ustanovení §196a zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále též jen jako „obchodní zákoník“ nebo „ObchZ“) do nové právní úpravy zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále též jen jako „ZOK“).

     
     MSB Legal
     
    Účinná právní úprava ustanovení §196a ObchZ, která měla implementovat směrnici 77/91/EHS, článku 11 (tzv. Druhá směrnice), způsobila nejen interpretační a aplikační potíže (například ekonomické zatížení obchodních společností spočívajícím v nutnosti nákladného vypracovávání znaleckých posudků), ale navíc stávající právní úprava neodpovídá (gramaticky ani účelově) zmíněné Druhé směrnici.

    Předně se podíváme na změnu regulace smluv uzavřených mezi společností a členy jejích orgánů, upravené v ustanovení § 196a odst. 1, 2 a 5 ObchZ (smlouva o úvěru nebo smlouva o půjčce). Úpravu této problematiky nově nalezneme v ustanoveních §55 až §57 ZOK.

    Nová právní úprava zavádí namísto zákonné podmínky souhlasu valné hromady s uzavřením smlouvy se společností informační povinnost člena orgánu obchodní korporace, který hodlá s korporací takovou smlouvu uzavřít (s výjimkou smluv uzavřených v rámci běžného obchodního styku korporace v souladu s ustanovením §57 ZOK). Stejnou povinnost mají členové orgánu korporace podle ustanovení §56 odst. 1 ZOK pak i v případě, že obchodní korporace má zajistit nebo utvrdit jejich dluh, popř. dluh osob jim blízkých, nebo se stát jejich spoludlužníkem. Jako kontrolní brzda za strany korporace je zákonem v ustanovení §56 odst. 2 ZOK stanoven možný zákaz kontrolního či nejvyššího orgánu korporace, shledá-li, že uzavření takové smlouvy není v zájmu obchodní korporace.

    Co se týče působnosti nové úpravy, je třeba zdůraznit, že ustanovení §55 až §57 ZOK se aplikují na všechny obchodní korporace, tedy nikoliv pouze na kapitálové obchodní společnosti, jak tomu bylo podle úpravy obchodního zákoníku.

    Dále se zaměříme na dílčí otázku povinnosti vypracování znaleckého posudku na určení hodnoty převáděného majetku stanovenou v ustanovení §196a odst. 3 ObchZ. Účinná právní úprava stanoví, že pokud společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby, u které hrozí konflikt zájmů podle § 196a odst. 1 ObchZ nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Jestliže pak k nabytí majetku dochází do 3 let od vzniku společnosti, je platnost takové smlouvy podmíněna schválením valné hromady.

    K uvedenému ustanovení odstavce 3 existují výjimky, kdy nutnost vyhotovení znaleckého posudku se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku, na nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí nebo zcizení na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému.

    Z citace ustanovení §196a odst. 3 ObchZ plyne jeho široká osobní působnost (přesahující rámec úpravy Druhé směrnice). Navíc se právní úprava vztahuje i na převody z majetku společnosti na dotčené osoby. K převodu v stanovené tříleté lhůtě je zapotřebí znaleckého posudku a souhlasu valné hromady. Po uplynutí lhůty není zapotřebí souhlasu valné hromady, nicméně nutnost vyhotovení znaleckého posudku přetrvává bez časového omezení.

    Následkem porušení povinnosti vyhotovení znaleckého posudku stanoveného v ustanovení §196a odst. 3 ObchZ je absolutní neplatnost právního úkonu. Z uvedeného plyne vznik zásadní nejistoty třetích osob, na které může být majetek dál převáděn. Přísnost porušení uvedené povinnosti tak byla částečně zmírněna Nejvyšším soudem České republiky[1] (dále též jako „NS ČR“ nebo „Nejvyšší soud“). Nejvyšší soud judikoval, že byla-li ve smlouvě o převodu majetku podléhající ustanovení § 196a odst. 3 ObchZ sjednána tržní cena, popř. cena pro společnost výhodnější, není tato smlouva neplatná jen proto, že tato cena nebyla stanovena na základě posudku znalce. Předpokladem neplatnosti takovéto smlouvy není pouze nedodržení požadavku stanovení hodnoty majetku znalcem, ale současně i skutečnost, že cena sjednaná ve smlouvě je pro společnost méně výhodná než cena v daném místě a čase obvyklá (tržní cena).

    Nový zákon o obchodních korporacích řeší transakce uvnitř společnosti s konfliktem zájmů (v současné době upravené ustanovením §196a odst. 3 a 4 ObchZ) ve svém §255 ZOK, který se vztahuje pouze na akciovou společnost. Dalo by se říct, že nová právní úprava je určitě věrnějším překladem Druhé směrnice, než úprava ObchZ, nicméně není jejím doslovným překladem.

    Nový §255 ZOK zní následovně:

         „Úplatné nabytí majetku společnosti od zakladatelů a akcionářů v průběhu dvou let po vzniku společnosti

         (1) Pokud společnost nabývá od zakladatele nebo akcionáře v průběhu 2 let po svém vzniku majetek za úplatu převyšující 10 % svého upsaného základního kapitálu, musí být

              a) úplata stanovena tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku stanovenou posudkem znalce;  ustanovení § 251 a § 468 až 473 se použijí obdobně, a

              b) nabytí, včetně výše úplaty, schváleno valnou hromadou.

         (2) Odstavec 1 se nevztahuje na nabytí majetku

              a) v rámci běžného obchodního styku,

              b) z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu, nebo

              c) na evropském regulovaném trhu.

         (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně, došlo-li v důsledku přeměny ke změně právní formy na akciovou společnost; lhůta podle odstavce 1 běží ode dne účinnosti přeměny.

         (4) Nebude-li úplata stanovena podle odstavce 1, platí, že členové představenstva, kteří pro nabytí majetku hlasovali, nejednali s péčí řádného hospodáře a zakladatel nebo akcionář vrátí společnosti částku převyšující cenu stanovenou posudkem znalce.“

    Ustanovení §255 ZOK se vztahuje pouze na akciovou společnost a jeho osobní působnost je ve srovnání s §196a odst. 3 podstatně užší. Povinnosti ocenit nabývaný majetek posudkem znalce a povinnosti uložit tento posudek do sbírky listin obchodního rejstříku (odkaz na obdobné užití §251 ZOK) podléhají pouze obchody, uskutečněné mezi akciovou společností a jejím zakladatelem anebo akcionářem.

    Další změnou, která mnohem lépe reflektuje Druhou směrnici, je dvouletá lhůta působnosti ustanovení §255 ZOK. Současně se daná lhůta bude vztahovat na všechny povinnosti stanovené tímto ustanovením, tj. i na povinnost vyhotovení znaleckého posudku.  Po uplynutí této lhůty již nebude vyžadován ani souhlas valné hromady, ani ocenění majetku posudkem znalce.

    Změně podlehl i okruh transakcí, kdy povinnosti podle ustanovení §255 odst. 1 ZOK se vztahují pouze na nabytí majetku společností od zakladatele či akcionáře, a nikoliv již převod majetku společnosti na zakladatele či akcionáře. Z formulace ustanovení §255 odst. 1 ZOK a odkazů obdobného užití v písmenu a) tohoto odstavce se lze domnívat, že se dané ustanovení bude aplikovat pouze na nabývání nepeněžitého majetku společností (nicméně jestli se ustanovení skutečně bude vztahovat pouze na oceňování nepeněžitého majetku, ukáže pouze následná judikatura NS ČR), a to ve výši přesahující 10% upsaného základního kapitálu.

    V souladu s novou úpravou §251 ZOK pak znalce nebude muset jmenovat soud, ale ho budou vybírat při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo. Současně bude společnost oprávněna využít některou z výjimek z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu podle ustanovení §468 až §473 ZOK pro účely splácení emisního kursu akcií nepeněžitým vkladem.

    Následkem porušení povinnosti stanovení výši úplaty v souladu s § 255 odst. 1 písm. a) ZOK tak, aby nepřesahovala hodnotu nabývaného majetku určenou posudkem znalce či stanovenou v souladu s §468 až §473 ZOK, nebude po novém již neplatnost a neúčinnost uzavřené smlouvy. V souladu s ustanovením §255 odst. 4 ZOK zakladateli či akcionáři vznikne pouze povinnost vrátit společnosti částku převyšující hodnotu majetku stanovenou posudkem znalce. V odstavci 4 předmětného ustanovení nalezneme i nevyvratitelnou domněnku porušení péče řádného hospodáře těmi členy představenstva společnosti, kteří hlasovali pro nabytí majetku společností za podmínek porušujících požadavky § 255 odst. 1 ZOK.

    Případ absence znaleckého posudku (a případ uzavření smlouvy v rozporu se znaleckým posudkem) řeší obecnější ustanovení §50 ZOK. Nová právní úprava tak v daném případě konečně řeší situaci, kdy znalecký posudek vyhotoven nebyl. V souladu s daným ustanovením je v případě absence znaleckého posudku možné dovolávat se  po druhé smluvní straně vypořádání. Dovolávat se toho může ten, k jehož ochraně doložení posudku slouží, a to  do 3 měsíců ode dne, kdy se strana, které vznikla takovým uzavřením smlouvy újma, dozví, že dohodnuté protiplnění je nižší, než jaké by vyplývalo ze znaleckého posudku, nejpozději však do 10 let od uzavření smlouvy. Po marném uplynutí této lhůty může znevýhodněná smluvní strana od smlouvy odstoupit. 


    Mgr. Dagmara Mišutková

    Mgr. Dagmara Mišutková,
    advokátka

    Mgr. Ida Callaghan, LL.M.

    Mgr. Ida Callaghan, LL.M.,
    advokátní koncipientka


    autorky působí v advokátní kanceláři MSB Legal, v.o.s.


    MSB Legal, v.o.s.

    Bucharova 1314/8
    158 00 Praha 13

    Tel.: +420 251 566 005
    Fax:  +420 251 566 006
    e-mail: praha@msblegal.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. Zn. 31 Cdo 3986/2009 ze dne 8. 2. 2012


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Dagmara Mišutková, Mgr. Ida Callaghan, LL.M. ( MSB Legal )
    13. 8. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Claimy ze smluvních podmínek FIDIC
    • Jak budou vypadat cenovky v roce 2025? Nová pravidla pro uvádění měrných cen v kostce
    • Faktoring a jeho vliv na hodnotu společnosti
    • Akviziční smlouva pro nemovitostní investiční fond

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • DEAL MONITOR
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Bezplatná obhajoba
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Bezplatná obhajoba

    Zásadně nelze za okolnost odůvodňující automatické přiznání nároku na bezplatnou obhajobu (či za sníženou odměnu) považovat pouze zjištění, že je proti obviněnému vedeno...

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.