Usnesení o úpadku společnosti Premiot Group, a.s. bylo odvolacím soudem zrušeno. Co se změnilo a jak je to s dalšími společnostmi v koncernu Premiot?
Jsou to tři měsíce, co bylo Městským soudem v Praze vydáno usnesení o úpadku společnosti Premiot Group a.s, která je členem koncernové skupiny Premiot, která čítá desítky společností. Společnost roky vydávala dluhopisy, ze kterých slibovala úrokové výnosy ve výši kolem osmi procent. Tisíce osob investovalo do dluhopisů s vidinou výhodného zhodnocení častokrát až miliony korun, a i přes obrovský objem financí, který společnost od investorů načerpala, nyní čelí finančním potížím.
Usnesení o úpadku bylo začátkem listopadu odvolacím soudem zrušeno a nyní se věc vrací před soud prvního stupně.
V případě Premiot Group a.s. soud prvního stupně rozhodl o insolvenčním návrhu s odkazem na § 133 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť dle jeho názoru, tomuto návrhu nikdo neodporoval. Dlužník však podal proti usnesení o úpadku odvolání. Rozhodnutí napadnul s argumentací, že je nepravdou, že návrhu dlužník neodporoval, protože den před vydáním rozhodnutí, ač po lhůtě, která mu k tomu byla stanovena, soudu své vyjádření nesouhlasu s insolvenčním návrhem a s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, doručil. Soud dle jeho argumentace tedy nebyl oprávněn následující den vydat rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání a pro tuto procesní vadu mělo být rozhodnutí odvolacím soudem zrušeno.
V tomto ale odvolací soud chybu neshledal. Rozhodnutí totiž bylo vypraveno již den předchozí před jeho vydáním, kdy dne téhož dne dlužník, ale však až po pracovní době soudu, zaslal svoje vyjádření. Dlužník argumentoval též tím, že jeho nevyjádření k insolvenčnímu návrhu nelze považovat za vyjádření vůle insolvenčnímu návrhu neodporovat. Odvolací soud tuto argumentaci ale považoval za zcela lichou, jelikož tento postup výslovně umožňuje insolvenční zákon v § 133 odst. 1 písm. a) „Nebyl-li insolvenční návrh odmítnut nebo nebylo-li řízení o něm zastaveno, lze o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže a) insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval,“
Vrchní soud v Praze, jakožto odvolací soud nepovažoval argumentaci dlužníka za dostatečně přesvědčivou, avšak v usnesení o úpadku navzdory tomu shledal procesní vady, pro které nemohlo mít jiný následek než zrušení usnesení a vrácení soudu prvního stupně.
Dle § 3 insolvenčního zákona „(1) Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost")., přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Rozhodnutí o úpadku musí mít být vždy odůvodněno, přičemž toto odůvodnění musí být přesvědčivé a musí v něm být uvedeno, co bylo obsahem insolvenčního návrhu, jaké stanovisko dlužník zaujal, které skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci má prokázány, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci a jak ji posoudil po právní stránce. Odvolací soud shledal, že tyto požadavky v odůvodnění napadeného rozhodnutí nebyly naplněny. Insolvenční soud totiž kupříkladu uvedl pouze, že má za prokázané, že insolvenční navrhovatelé mají za dlužníkem řádně doložené pohledávky, avšak chyběli údaje o jejich splatnosti a na základě jakých listin považuje pohledávky za doložené. Z odůvodnění tedy není jasné, z čeho soud dovodil, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami splatnými déle než 30 dnů a které věřitele a které jejich pohledávky tím mínil, a proto soud neozřejmil, z čeho konstatuje platební neschopnost dlužníka, která je jednou z podmínek úpadku dle insolvenčního zákona. Jen samotné tvrzení o existenci něčeho není postačující. Pokud soud neuvede důkazy, na základě kterých došel k tomuto závěru, nelze považovat toto tvrzení za prokázané.
Odvolací soud učinil závěr, že pro nedostatek důvodů je napadené rozhodnutí nezpůsobilé přezkoumání a řízení před vydáním rozhodnutí trpělo procesními vadami, které nelze v odvolacím řízení napravit. V souladu s § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. tedy napadnuté rozhodnutí zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Ten bude muset věc opětovně projednat a poté rozhodnout. Bude znovu posuzovat aktivní legitimaci navrhovatelů, tedy jestli mají za společností splatné pohledávky a pokud mají, bude se zabývat existencí pohledávek dalších věřitelů splatných déle než 30 dnů. Poté posoudí platební neschopnost společnosti. Všechny závěry, které budou vyvozeny, bude muset po právní stránce náležitě zhodnotit a své rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnit.
Věc se tedy vrací do fáze před rozhodnutím o úpadku, s čím také mizí účinky předešlého rozhodnutí.
Jestli soud opětovně shledá, že je společnost Premiot Group, a.s. v úpadku nastanou účinky dle § 140 a násl. insolvenčního zákona – nebude možno nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, nebude možné zahájit soudní nebo rozhodčí řízení o pohledávkách, protože ty budou muset být přihlášeny na předepsaném formuláři. V usnesení o úpadku, které bude zveřejněno v insolvenčním rejstříku se stanoví nová propadná lhůta pro podávání přihlášek věřitelů. Přihlašovat své pohledávky však lze i nyní, ve fázi před úpadkem. Stav jednání mohou věřitelé sledovat pomocí internetového insolvenčního rejstříku, nebo se mohou obrátit na právní zástupce, kteří budou změny v jednání průběžně monitorovat za ně.
PREMIOT obchodní, a.s.
Pokud jde o další společnost ze skupiny Premiot – PREMIOT obchodní, a.s. (dříve Europa Investment Property), ta patří z hlediska výše nesplacených závazku v rámci celé skupiny mezi nejvýznamnější, proto lze očekávat veliké množství věřitelů, kteří budou mít zájem na přihlášení jejich pohledávky. Nyní je vyhlášeno moratorium podle § 115 insolvenčního zákona, které potrvá do 13. 1. 2024. Institut moratoria na jedné straně chrání dlužníka před jeho věřiteli, ale také ho chrání před hrozícím rozhodnutím o úpadku, které během této doby nelze vydat. Po dobu moratoria zůstávají zachována omezení vyplývající ze zahájení řízení, ale oprávnění dlužníka se rozšiřují. Věřitelé mohou předkládat přihlášky pohledávek, ale jejich účinky nastanou až po skončení moratoria. Moratorium zaniká uplynutím doby, pro níž bylo vyhlášeno, ale lze ho zrušit i soudem, na návrh kvalifikované většiny věřitelů nebo vyjde-li najevo nepoctivý záměr dlužníka. Po dobu trvání moratoria chtěl dlužník jednat s věřiteli s cílem dohodnout se na odkladu splatnosti pohledávek a na odkladu výkonu věřitelských práv. PREMIOT obchodní, a.s. chce dle jejich slov také snížit pracovní a finanční náklady napříč celou skupinou Premiot a zajistit financování ze strany externího subjektu.
Premiot realitní, a.s.
Za zmínku stojí také společnost Premiot realitní, a.s., která se momentálně nachází ve fázi před rozhodnutím o úpadku. Dlužník navrhl zamítnutí insolvenčního návrhu a rovněž vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zažádal o prodloužení lhůty k předložení seznamu majetku, závazků a zaměstnanců, a to o dalších 20 dnů, čemu insolvenční soud vyhověl, nicméně se každým dnem hromadí další přihlášky pohledávek od dalších věřitelů, kterým společnost přestala hradit závazky.
Jak vyznívá z médií, od samotného počátku se majitel Ondrej Spodniak snažil upokojovat věřitele a žádal o trpělivost. K některým emisím sliboval také bonusy ve výši 0,5 % - 1 % jako kompenzaci za opoždění se se splácením závazků. Stavby, které byly financovány z prostředků věřitelů byly pozastaveny a nic nenasvědčuje tomu, že by se v nich mělo pokračovat. O schopnosti skupiny Premiot dále hradit závazky, lze mít důvodnou pochybnost a do doby, než společnosti navrhnou konkrétní řešení jejich finanční situace v rámci podkladů k hlasování o řešení úpadku formou reorganizace, je nutno k netransparentnímu jednání skupiny přistupovat kriticky. Téměř jisté ale je, že následovat budou i další společnosti ze skupiny.
Vzájemná provázanost společností a podávání dalších insolvenčních návrhů
Společnosti ze skupiny Premiot jsou vzájemně provázané. Tato provázanost se projevila zejména tím, že jednotlivé investice věřitelů byly různě reinvestovány mezi jednotlivými společnostmi ze skupiny Premiot, a to na základě Smlouvy o poukázce. V takových případech tak např. věřitel zakoupil dluhopisy společnosti PREMIOT obchodní, a.s., kdy mu jistina těchto dluhopisů nebyla ve splatnosti vyplaceny, ale z této jistiny si věřitel zakoupil nové dluhopisy vydané jinou společností ze skupiny Premiot. Věřitelé tak reálně nemuseli své investované jistiny mít k dispozici i několik let, jelikož tyto reinvestice se dále řetězily. Případná kontrola převodu částek mezi společnostmi ze skupiny nebyla ze strany věřitelů možná, je tedy otázkou, zda k převodům finančních prostředků mezi společnostmi ze skupiny skutečně docházelo. Je však nutné zdůraznit, že pokud věřitelům byly řádně vypláceny úrokové výnosy, neměli důvod jako investoři tento postup jakkoliv zpochybňovat.
Spatřovat lze i vzájemnou provázanost společností z hlediska osobního, kdy ve společnostech figuroval Ondrej Spodniak, a to vždy na vyšších řídících pozicích ve společnostech. V jednotlivých společnostech také často např. jako jediný společník figurovala další společnost ze skupiny Premiot. Jako příklad lze uvést např. společnost Česká žula Premiot IX., s.r.o., IČ 11940522 (tato společnost již je v úpadku), kdy jednatelem této společnosti je právě Ondrej Spodniak a společníkem je Premiot Group, a.s. Stejnou strukturu lze spatřovat
i v dalších společnostech – příkladem lze uvést např. společnosti Česká žula Premiot I., s.r.o., Česká Žula Strojní III. s.r.o. a Premium Data Systems IV. s.r.o.
Další provázanost vyplývá z povahy fungování společností ze skupiny Premiot, jelikož se jedná o koncern. Koncernem se dle § 79 zákona o obchodních korporacích má na mysli jedna nebo více osob podrobených jednotnému řízení („řízená osoba“) jinou osobou nebo osobami („řídící osoba“) tvoří s řídící osobou koncern. Jednotným řízením je vliv řídící osoby na činnost řízené osoby sledující za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu koordinaci a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu. Tyto tendence šlo jistě v souvislosti s činností skupiny Premiot spatřovat, kdy tyto společnosti jednaly ve vzájemné shodě.
Vzhledem k výše uvedenému tak má smysl postupně podávat insolvenční návrhy i na další společnosti ze skupiny Premiot, jelikož jejich majetková i osobní provázanost je zřejmá. Včasné podání insolvenčních návrhů je tak v zájmu věřitelů.
JUDr. Ing. Pavel Fabian,
advokát, insolvenční správce se zvláštním povolením
Radka Tabačková
FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o.
Kancelář Brno:
Marešova 12
602 00 Brno
Kancelář Praha:
Revoluční 8, budova B1, 2. patro
110 00 Praha 1
Tel.: +420 530 331 766
Tel.: +420 246 063 127
e-mail: info@fabianpartners.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
