Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), (dále jen „tr.ř.“), jehož předmětem úpravy je postup orgánů činných v trestním řízení směřující k náležitému zjištění trestných činů a spravedlivému potrestání jejich pachatelů, kromě jiného také upravuje postavení poškozeného v rámci trestního řízení, včetně jeho procesních práv a…
Článků o změnách, které přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ” nebo „nový občanský zákoník”), nebude nikdy dost. V této souvislosti přicházíme s dalším, který se jedné takové změně věnuje. Zákonodárce přišel s ustanovením § 138 NOZ, které umožňuje právnickým osobám se sídlem v zahraničí přemístit své sídlo na území České…
V praxi se lze často setkat s případy, kdy správní orgán rozhodne o uložení pokuty za správní delikt, ale jeho rozhodnutí je následně ve správním soudnictví zrušeno pro nezákonnost.
Zákonem č. 205/2015 Sb. byl s účinností od 1.10.2015 novelizován zákoník práce, a to mimo jiné v ustanoveních upravujících možnosti ukončení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově je tato úprava pro oba smluvní typy sjednocena v § 77 odst. 4 zákoníku práce, přičemž v oblasti ukončování dohod se měla novela promítnout zavedením…
Situace, kdy dlužník neplní řádně a včas, není po chuti asi žádnému věřiteli. Může dojít ale i k takovému vývoji, kdy se proces vymáhání pohledávky na dlužníkovi stane pro věřitele doslova noční můrou. Zatímco věřitel doufá, že se svého nároku domůže v nejkrajnějším případě v exekuci, jeho doposud „neinsolvenční“ dlužník nakonec klidně může…
[1] Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu musí být aktivován, pokud některý senát Nejvyššího správního soudu při svém rozhodování dospěje k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (§ 17 odst. 1 věta první s. ř. s.). V takovémto případě „malý“ senát nesmí rozhodnout věc sám…
V článku Prokazování potřebnosti osobního údaje zaměstnavatelem[1], zveřejněným dne 14. 07. 2015, a poté v článku Zpracování citlivého údaje o odsouzení za trestný čin[2] (Mgr. František Nonnemann), zveřejněným dne 28. 07. 2015, bylo uvedeno, že existují právní předpisy, které dávají zaměstnavateli právo vyžádat po uchazeči o zaměstnání výpis z…
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 5 Tz 52/2014 o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala (neúspěšně) ministryně spravedlnosti Helena Válková ve prospěch obviněného z popudu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, v ostře sledované kauze tunelování tiskárny Neograph, kde je obviněným klíčový svědek v takzvané jízdenkové…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 6.8.2015, sp. zn. 21 Cdo 4377/2013, řešil otázku vztahu mezi kvalifikační dohodou a možností zaměstnavatele vymáhat po zaměstnanci náhradu škody dle obecných ustanovení zákoníku práce o náhradě škody, pokud taková dohoda nebyla uzavřena, a pokud se zaměstnanec neúčastnil školení, na které jej zaměstnavatel…
Privilegovanými formami závěti rozumíme takové formy závětí, kterým oproti obecné podobě závěti chybí určitý znak, nicméně s absencí tohoto znaku právo nespojuje neplatnost takového pořízení pro případ smrti, ale naopak, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky, bude takové pořízení pro případ smrti považováno za platné a způsobilé založit v…
Jednou z podmínek pro povolení oddlužení je, aby podáním návrhu (rozuměj insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení) nebyl sledován nepoctivý záměr. Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též jen „IZ“ nebo „insolvenční zákon“) zcela obecně konstatuje, že insolvenční soud…
V praxi se lze často setkat s přesvědčením, že cena určená podle rozpočtu umožňuje zhotoviteli jednostranně požadovat zvýšení ceny v případě, že se objeví potřeba víceprací. Nezřídka se lze také setkat s názorem, že v případě ceny určené podle rozpočtu je objednatel oprávněn požadovat snížení ceny v situaci, že například na zhotovení díla bylo…
Zákaz odměňování státního zaměstnance za výkon funkce člena řídícího nebo kontrolního orgánu obchodní korporace je upraven v § 81 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „zákon o státní službě“). Konkrétně se zde uvádí, že státní zaměstnanec nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů obchodních korporací provozujících…
Klíčovou otázkou pro ultimátního vlastníka společnosti ve vztahu k managementu bude velmi často způsob odměňování a jeho přizpůsobení specifikům daného obchodního prostředí na straně jedné a očekávání managementu na straně druhé. Uvedená problematika je v České republice nanejvýš aktuální a úzce souvisí s generační obměnou, kdy řada majitelů…
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZoTOPO“) s sebou přinesl především bouřlivou teoretickou debatu o jeho základních principech a o tom, zda vůbec může být právnická osoba trestně odpovědná s ohledem na zásadu odpovědnosti za zavinění. Od data účinnosti ZoTOPO však již uplynul nějaký čas…
Dne 10. ledna 2015 vstoupilo v účinnost nové nařízení Evropské unie o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, tzv. „nařízení Brusel I bis“[1], a nahradilo úpravu obsaženou v předchozím „nařízení Brusel I“[2]. Nové nařízení sice nepřineslo zásadní změny dané úpravy jako celku, nicméně v oblasti výkonu…
Rozhodčí řízení je pro své nesporné výhody spočívající především v jeho rychlosti ve srovnání s civilním soudním procesem stále častěji využívaným nástrojem řešení sporů. Na druhou stranu, věnujeme-li mu bližší pozornost, zjistíme, že jako každý jiný institut má vedle svých výhod i celou řadu nevýhod souvisejících zejména s jeho povahou…
Podle zákona o rozhodčím řízení platí, že pokud obecný soud zruší rozhodčí nález z některého ze specifických důvodů, které pojmově vylučují další vedení rozhodčího řízení, rozhodne věc na návrh některé ze stran obecný soud. Nejvyšší soud ČR se přitom zabýval otázkou místní příslušnosti tohoto obecného soudu, a to pro případ, že ke zrušení…
Uvedená otázka, byť se může zdát na první pohled nepodstatná, má poměrně významné právní následky v rovině platnosti smluvních ujednání. Ačkoliv na tuto otázku v novém občanském zákoníku (dále jen „NOZ“) jednoznačnou odpověď nenalezneme, přichází NOZ na rozdíl od občanského zákoníku z roku 1964 (dále jen „OZ“) s definicí věci hromadné a věci…
Pokud jste se v poslední době pokoušeli prodat nemovitou věc nebo pronajmout si byt, mohli jste se setkat s jistou nekalou praktikou některých realitních kanceláří. Z pracovního i osobního života jsem při výše zmiňovaných činnostech měl možnost tuto praktiku v několikerém provedení poznat. Konkrétně jde tedy o situaci, kdy realitní kancelář…
Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...
Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...
Veřejnoprávní povaha činnosti nebo veřejně prospěšný účel nehrají zásadní roli při vymezení spotřebitelské smlouvy, respektive práva na ochranu spotřebitele. Platí sice, že...
Pohledávka spoluvlastníků na vydání bezdůvodného obohacení, které získala třetí osoba užíváním společné věci, je pohledávkou solidární (§ 1877 a násl. o. z.), kterou může v...
Má-li být v řízení podle části páté o.s.ř. soudem (zcela nebo zčásti) znovu projednána věc, je rozsah, v jakém soud věc projedná a rozhodne, určován jednak tím, o jaké věci...
