Vedle změn, které do našeho právního řádu vnesl nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, se do právního řádu od 1. 1. 2014 dostalo i novum v podobě daně z nabytí nemovitých věcí. Tato daň, která se řadí mezi daně transférové, nahradila daň z převodu nemovitostí upravenou zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu…
Vlastnické právo k nemovitým věcem zapsaným ve veřejném seznamu (např. v katastru nemovitostí) obecně přechází na nového vlastníka dle § 1105 zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „NOZ“) až zápisem do takového seznamu. Ve vztahu k nemovitým věcem zapisovaným do katastru nemovitostí přitom dle § 10 zákona č. 256/2013…
Přijetím nového občanského zákoníku, jak již mnohokrát bylo a nepochybně ještě bude řečeno, bylo dotčeno mnoho právních vztahů, které se dotýkají každodenního života. Jednou z oblastí, která také doznala mnoha změn, je nájem a možnosti jeho ukončení. V tomto článku se budu zabývat výhradně nájmem uzavřeným podle obecných ustanovení o nájmu, tj.
Rekodifikace soukromého práva v mnoha směrech reflektuje nedávnou, byť lze již říci, že již poměrně ustálenou judikaturu Ústavního soudu, zahrnující otázky dobré víry a nabytí nemovitosti od nevlastníka. Na tyto pojmy se váže problematika materiální publicity veřejných seznamů, neboli právní domněnka korektnosti zápisu ve veřejném seznamu, která v…
První díl příspěvku byl věnován posouzení přechodných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., (nového) občanského zákoníku („NOZ“) v kontextu dluhů vlastníků jednotek či jejich nájemců vůči společenství vlastníků („SV“) a dále pravidlům započítávání dle zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku („OZ“). Následující text se zabývá částečným…
Výstavba nové budovy či změna již dříve realizované stavby se nepochybně může dotknout práv vlastníků sousedních nemovitostí. V závislosti na provedení stavby, zejména okenních otvorů, může dojít i k dotčení jejich práva na ochranu soukromí. V takové situaci tedy dochází ke střetu vlastnického práva zahrnujícího oprávnění realizovat na pozemku…
V praxi jsou vcelku časté situace, kdy dlužník v úmyslu splnit alespoň část či alespoň některý ze svých peněžitých dluhů u téhož věřitele, zašle věřiteli splátku, aniž by přitom ovšem uvedl, na který z více dluhů a/nebo na jakou část dluhu (jistinu či příslušenství), případně v jakém poměru, se mají splacené peníze použít. Chybné započtení ze…
V souvislosti s převodem členských práv a povinností v bytovém družstvu dlouhá léta panovaly nejasnosti, jaká práva a povinnosti přesně na nabyvatele podílu přechází. Nejpalčivější problematikou přitom bylo určení, zda nabyvatel vstupuje do nájemní smlouvy převodce podílu, nebo zda mu nabytím podílu pouze vzniká vůči družstvu právo na uzavření…
Právní úprava bytového spoluvlastnictví (tzv. „osobního vlastnictví bytů“) slučuje do rukou vlastníka tři nejčastější části - byt, podíl na společných částech budovy a podíl na pozemku pod budovou. Nový občanský zákoník nazývá tyto složky souhrnně bytovou jednotkou a staví je do role nerozlučného majetkového společenství. Dokáže ho rozbít zástavní…
Nový občanský zákoník přináší institut, který za dříve platné právní úpravy neexistoval. Nyní je možné zapsat do katastru nemovitostí nájemní právo.
Přestavek je zvláštní případ stavby postavené zčásti na cizím pozemku, který starý občanský zákoník, jenž platil do 31. 12. 2013, neupravoval. Nově je tento institut upraven v ustanovení § 1087 NOZ. Jedná se o situaci, kdy trvalá stavba zřízená z podstatné části na vlastním pozemku stavebníka zasahuje na cizí pozemek malou…
Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který upravuje problematiku převodu členského podílu v bytovém družstvu podrobněji než zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“ nebo…
Smlouva o koupi závodu navazuje koncepčně na smlouvu o prodeji podniku podle obchodního zákoníku. Do tohoto konceptu však zákonodárce nesystémově zasáhl tím, že podmínil převod nájmu prostor sloužících k podnikání souhlasem pronajímatele, aniž by vymezil vztah daného ustanovení ke smlouvě o koupi závodu. Tento článek analyzuje dopad…
Ode dne 1. 1. 2014 je problematika katastru nemovitostí řešena zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“) s výjimkou některých dílčích otázek, které jsou řešeny zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Smyslem tohoto článku je poukázat na změny související s podáním návrhu na vklad…
Nový občanský zákoník obsahuje podrobnou úpravu záležitostí týkajících se bydlení manželů, a to jak za trvání manželství, tak i po jeho zániku (ať již k jeho zániku dojde smrtí nebo rozvodem). Cílem nové úpravy je nejen vymezení základních pravidel pro vznik souvisejících práv a povinností manželů, ale též ochrana rodinného obydlí (i před vlastním…
Dne 1.6.2014 nabyl účinnosti slovenský zákon č. 140/2014 Z.z. o nabývání vlastnictví zemědělského pozemku (dále jen „zákon“), který značně komplikuje nabytí zemědělské půdy na Slovensku.
V tomto článku se zabýváme otázkou, zda je v důsledku změny právní úpravy bytového práva, představovanou zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem (dále jen „nový občanský zákoník“) možné a přípustné, aby jedno společenství vlastníků jednotek bylo založeno a působilo ve více domech.
Úprava nájmu bytu a domu vychází z obecné úpravy nájmu. To znamená, že základem je povinnost pronajímatele přenechat dočasně věc nájemci k užívání a na druhé straně povinnost nájemce platit pronajímateli nájemné. Důvodem pro speciální vyčlenění nájmu bytu je účel tohoto institutu, kterým je zajištění bytových potřeb nájemce. Ten se nachází v…
V předchozích článcích Problematika vyznačení právního vztahu nájmu v katastrální mapě[1] a Vymezení sporných otázek v souvislosti s možností nájmu a pachtu pozemku[2] jsem nastínil problematiku právního vztahu nájmu a pachtu ve vztahu ke katastru nemovitostí, zvláště k části parcely, a dále možné praktické dopady při vkladovém řízení před…
Pakliže výše platové základny soudců stanovená napadenou právní úpravou vyplývá ze stejného mechanismu výpočtu, o jehož neústavnosti bylo nálezem Ústavního soudu dříve...
Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem,...
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
