V rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3795/2017, ze dne 19. 9. 2018, řeší Nejvyšší soud ČR další aspekty pro zaměstnavatelskou praxi významné a užitečné otázky, za jakých podmínek může zaměstnavatel přistoupit k uplatnění výpovědi z důvodu podle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce spočívajícího v neodstranění neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnancem. Z…
Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 3795/2017, ze dne 19. 9. 2018, řešil otázku, za jakých podmínek může zaměstnavatel přistoupit k podání výpovědi z důvodu neodstranění neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnancem (výpovědní důvod dle § 52 písm. f) zákoníku práce). Konkrétněji, za jakých podmínek lze…
Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé § 192 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") a ve výši podle § 192 odst. 2…
I na přelomu let 2018 a 2019 se upravuje výše náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání prostřednictvím valorizace průměrného výdělku před vznikem škody, tedy původního, a to již i zpravidla dříve valorizovaného, výdělku poškozeného zaměstnance.
SMYSL A ÚČEL NOVELIZACE
Novela zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOZ") od 1. 1. 2018 zavádí pojem chráněný trh práce. Uvádí, že se jedná pouze o takové zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR…
Je-li zaměstnanci vydán pokyn, který není v souladu s právními předpisy, není zaměstnanec povinen takový pokyn splnit. Jestliže však zaměstnanec přesto takový pokyn splní a zaměstnavateli tím vznikne škoda, je třeba mít na zřeteli, že z hlediska posouzení odpovědnosti zaměstnance za škodu ve smyslu ust. § 250 zákoníku práce není samo o sobě…
Komunální politika zajímá nejednoho z nás, ostatně přes 60 000 našich spoluobčanů vykonává funkci obecního (městského) zastupitele. Nedávno jsem se setkal s relativně netradičním dotazem, zda může být člen zastupitelstva obce (tzv. neuvolněný) současně veden v evidenci na Úřadě práce?
Při současné (a tak trochu tristní) situaci na trhu práce stále častěji dochází k tzv. přetahování zaměstnanců, kdy zaměstnavatelé soupeří o pracovní sílu všemi možnými způsoby (ať už právně konformními či nekonformními). V případě cizinců, tedy osob, které nejsou občany EU, je však situace poměrně komplikovaná, protože krom samotného získání…
Vedoucího zaměstnance, který byl do své funkce jmenován, lze také z daného místa odvolat. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání, leda že by v něm byl uveden den pozdější. Založit pracovní poměr jmenováním a nikoliv pracovní smlouvou však lze jen v omezeném okruhu případů specifikovaných v…
V současné době, kdy více než kdy jindy dominuje tzv. volný pohyb pracovní síly v rámci Evropské unie, ale i mimo ni, objevují se stále častěji požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda, nebo alespoň její část vyplácena v cizí měně (nejčastěji v eurech).
Rok 2018 byl zjevně mimořádný, pokud jde o řešení dosud nejasných otázek kolem poúrazových rent – náhrad za ztrátu na výdělku. Připomeňme proto významnou novelu zákoníku práce a dva judikáty Nejvyššího soudu a zvláště ten nejnovější.
Zákoník práce (dále zák.práce) umožňuje zaměstnavatelům, aby si ve vlastních předpisech, které mohou vydávat, upravovali ve vztahu k zaměstnancům vzájemná práva, povinnosti a nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů. Tím se uplatňuje zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Vnitřním předpisem zaměstnavatel jednostranně upravuje práva a…
Již při náboru nového zaměstnance dochází ke zpracování jeho osobních údajů ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatelům a jejich personalistům však tato fáze často činí nemalé problémy, neboť nezřídka nevědí, jak uchazeče řádně informovat o zpracování jeho osobních údajů, které osobní údaje lze zpracovávat a které už nikoliv, a po jak dlouho dobu…
Když z firmy odchází zaměstnanec, který v ní během své praxe získal cenné obchodní informace, snaží se někteří zaměstnavatelé zabránit jejich zneužití uzavřením konkurenční doložky. Pokud však touto doložkou chtějí výhradně chránit své citlivé informace, nemusí pro ně vždy být tím správným nástrojem.
Odborných článků, které popisují různá úskalí zkušební doby, bylo již napsáno nepřeberné množství. K těm nejdůležitějším poznatkům pak rozhodně patří, že:
Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, tím spíše tak nesmí vůči zaměstnanci postupovat v případě, že zaměstnanec zákonným uplatněním svého práva (například podáním žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru)…
Trend plošného zavádění a vymáhání minimálních mezd v členských státech EU navzdory hlasité kritice a pochybnostech o souladu takových zákonů s evropským právem rozhodně není na ústupu. Tyto právní úpravy mají rovněž nemalý dopad na řadu českých zaměstnavatelů, byť se pracovněprávní vztahy českých zaměstnavatelů a zaměstnanců řídí českým právem. V…
Nedávno jsem se setkal s dotazem kterak se má správně (tedy v souladu s českým a evropským právem) naložit s materiály od uchazečů, kteří neuspěli v pracovním pohovoru např. do městské společnosti? Mnohdy jde o relativně schopné lidi, které by zaměstnavatelé rádi oslovili třeba v budoucnosti, až se uvolní jiné vhodné pracovní místo. Mohou si dnes…
Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Zásadně vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách zahraničního stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do…
Na pozadí sporu o (ne)platnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil (pohyblivou) část mzdy do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, řešil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5984/2017, ze dne 15. 8. 2018, otázku, za jakých podmínek může zaměstnavatel snížit, případně zcela nevyplatit…
Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.
Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...
Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.
Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...
Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...
