Články

Vydědění (lat. exheredatio) je institutem rodinného práva, kterému je v občanském zákoníku (dále jen „obč. zák.“) věnováno jedno ustanovení, ale jeho následky jsou zpravidla dalekosáhlé. V běžném životě se mohou přihodit události, které rodinné vztahy naruší, nebo přímo zpřetrhají a ani jedna ze stran si nepřeje vztahy obnovit. Spíše naopak –…

Transparency International navrhla premiérovi Nečasovi další kroky pro reformu justice

V nedávném období bylo publikováno klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR týkající se zásady poctivého obchodního styku, které současně potvrzuje důležitost tohoto institutu v českém právním řádu. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikované pod č.j. 32 Cdo 617/2010.

Pokud se Soudní dvůr Evropské unie přikloní k aktuálnímu stanovisku Generálního advokáta, nebude v EU možné požadovat po poskytovateli internetové služby, aby filtrováním a následným blokováním elektronické komunikace zamezil porušování práv duševního vlastnictví, ke kterému dochází prostřednictvím využívání jeho služby. Tím ale zřejmě evropský a…

Ačkoli je kopírování občanských průkazů a cestovních dokladů bez souhlasu jejich držitele nebo bez opory v právním předpisu nezákonné, v praxi k němu často dochází. Doklady jsou tak vystavovány nebezpečí jejich zneužití, před kterým je musí každý občan ze zákona chránit. Předpokladem splnění této povinnosti je povědomí o tom, jaká jsou práva a…

Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.

V praxi rozhodčího řízení je jedním ze zajímavých, ale účastníky rozhodčího řízení téměř nevyužívaným procesním institutem provedení tzv. dodatečných úkonů účastníků rozhodčího řízení. V právní úpravě je tato možnost normativně založena ust. § 21 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „RozŘ), kde se…

Čas od času se v médiích objeví titulek „pozor, ten a ten výrobek je nebezpečný“, „ČOI objevila na trhu nebezpečné výrobky“, apod. Co však pod pojmem nebezpečného výrobku rozumí platné právo a jaké důsledky vyplývají ze skutečnosti, že je určitý výrobek de iure nebezpečný?

V polovině července nabyla účinnosti zásadní novela zákona o kolektivním investování[1] ("Novela"). Tato novelizace se však dotkla i dalších zákonů - především zákona o podnikání na kapitálovém trhu[2].

Ústavní soud České republiky vydal dne 12. 5. 2011 rozsudek sp. zn. III. ÚS 3616/10 ve kterém potvrdil současnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky týkající se rozsahu možného vymezení místa výkonu práce v pracovněprávních vztazích. Ta dovoluje sjednat místo výkonu práce jako konkrétní pracoviště, ale i mnohem šířeji – např. obec, kraj či…

Výmluvy českých řidičů na to, že jejich vozidlo v době spáchání dopravního přestupku řídila osoba blízká, možná neskončí. Senátoři totiž vrátili novelu zákona o silničním provozu, která dává povinnost zaplatit pokutu majiteli vozidla a nikoliv jeho řidiči, poslancům s pozměňovacími návrhy.

O českém zdravotnictví toho bylo v posledních týdnech a měsících napsáno nepřeberně, většina autorů se věnovala zásadním – někdy až takřka galaktickým – systémovým problémům, já si takové ambice v předloženém textu nekladu. Zaměřím se na vyvrácení dvou rozšířených pověr o přístupu pacientů k lékařské péči. Záměrně tak učiním stručně! Autor si je…

Červnový nález Ústavního soudu I. ÚS 3696/10 se dotýká problematiky uplatnění daně z přidané hodnoty v případě vypořádání technického zhodnocení pronajatého majetku ze strany nájemce.

Článek se zabývá aktuálními problémy při implementaci směrnice o uchovávání údajů vzniklých při poskytování elektronických služeb v rámci EU a jejím negativním dopadem na telekomunikační operátory a poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vychází přitom z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské komise.

Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti. Pokud tedy zaměstnanec doloží zaměstnavateli potvrzení svého ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti, nemůže zaměstnavatel nepřítomnost takového zaměstnance posoudit jako neomluvenou absenci. Zaměstnavatel v současné době…

Prezident Václav Klaus dne 4. 7. 2011 svým podpisem potvrdil změny v zákoně o soudních poplatcích, které se negativně dotknou i českých firem. Dražší bude především jejich založení, ale také změny v již stávajících společnostech. Ti, kdo uvažují o koupi či založení nové společnosti, by proto neměli s rozhodnutím příliš otálet. Na dvojnásobek z…

Vládní návrh novely zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon“), který v současné době prochází 2. čtením v Poslanecké sněmovně, má dva základní cíle – zvýšit ochranu spotřebitele jakožto slabší strany ve spotřebitelských sporech a obnovit důvěru veřejnosti v rozhodčí řízení, která byla v nedávné době…

Nahlédneme-li dnes do obchodních podmínek různých internetových obchodů a dalších podnikajících subjektů, nezřídka narazíme na ustanovení upravující tzv. „neoprávněné“ reklamace. Spotřebiteli bývá v takových případech bez dalšího sděleno, že bude hradit určité náklady. Někdy prodávající požaduje jak náklady na posouzení vad, tak i náklady spojené…

Věcná břemena, vedle např. zástavních práv, patří z pohledu jejich právní kvalifikace do kategorie tzv. věcných práv k věci cizí. Z jejich podstaty vyplývá, že tato práva váznou na určité cizí nemovitosti, a tím určitým způsobem omezují jejího vlastníka.

Podle ust. § 260 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006), tedy zrušeného zákoníku práce, nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. Podle ust. § 260 odst. 2 uvedeného zákona ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající…