občanské právo

Oprávněná osoba ve smyslu zákona č. 87/1991 Sb

Správné posouzení, kdo je oprávněná osoba ve smyslu zákona č. 87/1991 Sb., je ve smyslu ustanovení § 20 odst. l zákona č. 87/l99l Sb. nezbytné pro posouzení toho, zda a kdo je povinnou osobou, kterou stíhá povinnost vydat věc oprávněné osobě z řad osob rehabilitovaných podle zákona č. ll9/l990 Sb. a v případě jejich úmrtí dalším oprávněným osobám…

Věcná břemena

Vlastnické právo jako právo absolutní je charakterizováno svou působností proti všem, což znamená, že všechny ostatní subjekty jsou povinny se zdržet jakéhokoli zásahu do vlastníkova oprávnění. Přesto existuje skupina subjektivních práv, která se nazývá věcná práva k věci cizí a jež přináší možnost stanoveným způsobem cizí věci…

Vznik a zánik věcných břemen

Věcná břemena jako jeden ze souborů subjektivních práv, která umožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem, lze kategorizovat i na základě způsobu jejich vzniku. O vzniku věcných břemen hovoříme pouze tam, kde došlo k jejich originárnímu vzniku. Pouhou změnu některého ze subjektů právního vztahu věcných břemen za vznik věcného břemena…

Vztahy mezi druhem a družkou

Postupným vývojem společnosti a zejména její morálky se v několika posledních desetiletích stalo běžným, že stále více partnerů dává přednost soužití faktickému tedy v nelegitimním svazku před soužitím v manželství. Přestože je výskyt nesezdaného soužití v naší společnosti poměrně hojný, platná právní úprava zákona o rodině tento institut nejen…

Institut odpovědi a dodatečného sdělení podle tiskového zákona

Tiskový zákon (zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku) upravuje dva velmi významné právní instituty, které jsou nově zařazeny do našeho právního řádu a konkretizují tak některé aspekty Listinou základních práv a svobod garantovaných práv na informace a nedotknutelnost osoby a jejího…

Ochrana osobnosti poskytovaná občanským zákoníkem

Konkretizovanou úpravu všeobecného osobnostního práva, tedy práv občana, která se týkají oblasti jeho osobního života a individuálních svobod, nalezneme v ustanoveních §§ 11 až 16 občanského zákoníku. Lze říci, že současná právní úprava této oblasti v podstatě již srovnala krok s ostatními moderními západoevropskými právními…

Zákonné zastoupení

Každé fyzické osobě vniká v souladu s § 7 občanského zákoníku narozením způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita). Tato způsobilost zaniká až smrtí a nelze ji fyzické osobě odejmout. Způsobilost k právním úkonům tedy schopnost nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká v plném rozsahu až dosažením…

Zastoupení na základě plné moci

I když je subjekt vybaven způsobilostí podle § 8 občanského zákoníku vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, tj. způsobilostí k právním úkonům, nemusí být ochoten této právní výbavy využívat a zákon ho k tomu samozřejmě nenutí. Pro tyto případy je zde stanoven institut zastoupení na základě plné moci, který umožňuje…

Právo na informace o životním prostřední

Jednou z nejvýznamnějších svobod demokratické společnosti je právo na informace, které je zakotveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod České republiky. Zvláštním projevem práva na informace je právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (čl 35 odst. 2 Listiny). Toto právo úzce souvisí s čl. 31…

Stavba na cizím pozemku

V běžném životě se lze setkat s pojmy neoprávněná stavba a nepovolená stavba, které se často zaměňují, ač jejich význam je značně rozdílný stejně tak jako důsledky, které z nich mohou vyplynout. Stavba nepovolená je stavba, která je pořízena v rozporu se stavebně právními předpisy.

Řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům

Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita – vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrtí. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezena.

Stromy jako předmět vlastnického práva

Stromy jakožto věci v právním slova smyslu mohou být předmětem mnoha právních vztahů, zejména vztahů vlastnických. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet, užívat, brát z ní plody a užitky a právo s věcí nakládat. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zaručuje.

Jak určit jméno dítěte podle nového zákona o matrikách

Nový zákon o matrikách č. 301/2000 Sb., který vstoupil v účinnost dne 1.7.2001, přinesl některé změny týkající se určení jména dítěte. Lze říci, že nová právní úprava značně zjednodušuje pravidla pro určení jména dítěte. Jako nejvýznamnější změna však bude veřejností hodnocena především možnost, aby rodiče určili dítěti dvě jména, což podle…

Vztahy manželů vůči třetím osobám

Novelou občanského zákoníku č. 91/1998 Sb., byl dosavadní institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahrazen společným jměním manželů. Jednou z podstatných otázek, kterou společné jmění manželů upravuje, jsou vztahy manželů vůči třetím osobám tj. odpovědnost manželů za závazky. Právní úprava odpovědnosti manželů za závazky nepřevzala úplně…

Řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům

Způsobilost k právům a povinnostem – právní subjektivita – vzniká u každého lidského jedince narozením a zaniká smrtí. Této způsobilosti k právům a povinnostem nemůže být lidský jedinec žádným způsobem zbaven ani mu nemůže být omezena. Způsobilost fyzické osoby v plném rozsahu vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe…

Stromy jako předmět vlastnického práva

Stromy jakožto věci v právním slova smyslu mohou být předmětem mnoha právních vztahů, zejména vztahů vlastnických. Obsahem vlastnického práva je právo věc držet, užívat, brát z ní plody a užitky a právo s věcí nakládat. Čl. 11 Listiny základních práv a svobod vlastnictví zaručuje. Avšak i toto právo může být omezeno a to zejména tím, že nesmí být…

Vyvlastnění

Institut vyvlastnění je nástrojem, kterým lze dosáhnout odnětí vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že jde o velmi závažný zásah státu do vlastnického práva vlastníka, je nutno, aby vyvlastnění proběhlo na základě zákona, postupem zákonem upraveným a vždy pouze za náhradu. Vyvlastněním lze dosáhnout jak omezení vlastnického práva, tak i odnětí…

Vyvlastňovací řízení

Vyvlastňovací řízení je zvláštním druhem správního řízení, které se řídí stavebním zákonem a je prováděno stavebním úřadem. Řízení o vyvlastnění lze zahájit pouze na základě návrhu. Tento návrh je oprávněn podat orgán státní správy, právnická nebo fyzická osoba, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud se…

Vypořádání společného jmění manželů

Vypořádání společného jmění manželů je upraveno v §§ 149 až 150 občanského zákoníku (dále jen zákon). Tyto ustanovení jsou prakticky beze změny převzata z bezpodílového spoluvlastnictví manželů a v podstatě zachovávají kriteria a pravidla užívaná pro vypořádání majetkového společenství manželů dosavadní právní…

Způsoby vypořádání společného jmění manželů

Vypořádání společného jmění manželů je možné dvěma respektive třemi způsoby: 1. dohodou o vypořádání společného jmění manželů 2. rozhodnutím soudu 3. uplatněním zákonné domněnky v § 150 odst. 4 občanského zákoníku (dále jen zákon). Právní účinky vypořádání nastanou buď účinností dohody, nebo právní mocí rozhodnutím soudu o vypořádání nebo o…