Souběh dvou insolvenčních řízení a dopad pro řízení o odpůrčí žalobě
V praxi insolvenčních správců může nastat situace, kdy insolvenční správce napadne odpůrčí žalobou právní jednání dlužníka činěné ve prospěch osoby, ohledně které bude budoucnu rovněž vedeno insolvenční řízení (dále jen „další insolvenční řízení“). Pokud další insolvenční řízení vedené ve věci úpadku žalovaného dospěje do stádia vydání rozhodnutí o úpadku před ukončením sporu o odpůrčí žalobě, bude si insolvenční správce muset v takovém případě položit otázku, zda pohledávku z odpůrčí žaloby přihlásí, popř. kdy.
Zda je pohledávka v dalším insolvenčním řízení uplatnitelná se podává z ustanovení § 239 odst. 4 insolvenčního zákona, podle kterého pohledávka z odpůrčí žaloby vzniká až právní moci rozhodnutí, kterým bude vyhověno odpůrčí žalobě. Ustálená soudní praxe se jasně vyjádřila, že pohledávka uplatňovaná přihláškou pohledávek musí existovat v okamžiku rozhodnutí o úpadku, resp. nejpozději do uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek.[1]
Každého jistě napadne, že řešení o nepřipuštění takové pohledávky do dalšího insolvenčního řízení by nebylo spravedlivé a nedůvodně by nahrávalo nepoctivým dlužníkům. Opatrným postupem by bylo takovou pohledávku uplatnit jako podmíněnou. Takový postup není správný s ohledem na dostupnou judikaturu[2], která se vyjádřila k otázce uplatnitelnosti nákladů nalézacího řízení, pro které má soudní rozhodnutí rovněž konstitutivní význam.
K výše uvedenému problému se vyjádřila poslední judikatura, a to Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 20.5.2019, č.j. 104 VSPH 250/2019. V tomto rozhodnutí Vrchní soud v Praze potvrdil, že pohledávku z odpůrčí žaloby nelze přihlásit před okamžikem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým bude žalobě vyhověno, a to ani cestou podmíněné pohledávky.
V citovaném rozhodnutí je významné právní řešení, které Vrchní soud v Praze k této otázce osvětlil. Vrchní soud v Praze poukázal na ustanovení § 237 odst. 4 insolvenčního zákona, podle kterého platí, že není-li plnění z neúčinného úkonu poskytnuté dlužníku v majetkové podstatě rozpoznatelné nebo se v ní nenachází, považuje se pohledávka, která věřiteli poskytnutím plnění dlužníku vznikla, za přihlášenou pohledávku a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. Vrchní soud v Praze s poukazem na citované rozhodnutí konstatoval, že pohledávka z odpůrčí žaloby je do dalšího insolvenčního řízení přihlašována ex lege. Pro takovou pohledávku lhůta pro přihlášení pohledávek proto neplatí.
Insolvenční správce, který povede řízení o své odpůrčí žalobě, tak díky citovanému rozhodnutí bude mít návod a podklad pro svůj postup. Insolvenční správce povede dále řízení o odpůrčí žalobě a po jeho případném úspěšném ukončení a po proběhlém přezkumu pohledávky z odpůrčího řízení bude moci požívat postavení přihlášeného věřitele bez ohledu na běh lhůty pro přihlášení pohledávek.
JUDr. Jiří Voda, LL.M.,
advokát a insolvenční správce
AK Voda s.r.o.
Sokolovská 85/104
186 00 Praha 8
Tel. +420 211 222 630
Fax. +420 211 222 640
e-mail: voda@akvoda.cz
________________________________________________
[1] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11.2011, sp. zn. 29 NSČR 16/2011
[2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2015, sp. zn. 29 ICdo 62/2014
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
