Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, nabyl účinnosti k 1.1.2012. Přijetí této normy bylo vyvoláno zejména mezinárodním tlakem na Českou republiku, která tak naplnila požadavky, které vycházejí především z jejího členství v Evropské unii.
Autor: Mgr. Olga Nemravová, Mgr. Miloslava Vaňková ( MSB Legal ) | 5.6.2013
Téma amnestie, a konkrétně amnestie presidenta republiky ze dne 1.1.2013, vyhlášená pod č. 1/2013 Sb., byla na začátku roku, a tak trochu stále je, mediálně poměrně zajímavým tématem, byť s argumentací neustále omílanou různými laiky i odborníky. Společenský konsenzus je v této otázce nastaven poměrně negativně a prezident republiky našel jen velmi málo zastánců. I já se řadím ke kritikům tohoto kroku, nicméně ve své praxi jsem se setkal s poměrně kuriózními případy, kdy odsouzeným amnestie nepomohla, ale uškodila, a tím nemíním odsouzené, kterým pobyt v teple vězeňské cely v chladných zimních měsících vyhovoval, či vyhovuje celoročně. Jak je to možné se pokusím vysvětlit v tomto článku a zjevně nepůjde o zcela ojedinělý případ.
Autor: Mgr. Roman Vicherek | 27.5.2013
Zdá se být poměrně pravděpodobné, že počet všech dosud publikovaných názorů, týkajících se (stále ještě relativně nové) trestní odpovědnosti právnických osob, již v České republice přesáhl počet těch případů, kdy jsou zde tyto právnické osoby fakticky stíhány. Nicméně, po vzoru ostatních států, lze snad přece jenom očekávat, že se tento (ne)poměr postupem doby otočí ve prospěch praxe.
Autor: JUDr. Jan Vidrna ( Dáňa, Pergl & Partneři ) | 24.4.2013
Dne 1. září 2012 nabyla účinnosti poslední významná novela trestního řádu provedená zákonem č. 193/2012 Sb., který do českého právního řádu vnesl institut tzv. dohody o vině a trestu. Zavedení tohoto institutu se dotklo také postavení poškozeného v trestním řízení, zejména pokud jde o jeho právo uplatnit nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena trestným činem. Příležitosti pojednat o změnách, které tato novela přinesla, využijeme také k tomu, abychom blíže představili mnohdy opomíjený institut zajištění majetku obviněného, který může přispět k tomu, že nárok poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude skutečně uspokojen.
Autor: Mgr. Katarína Oboňová, Mgr. Martina Vítková ( MSB Legal ) | 12.4.2013
Od nabytí účinnosti zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“), a zejména § 8 tohoto zákona, se stále častěji setkáváme s pojmem compliance. Co však znamená pojem compliance, který se obvykle do češtiny nepřekládá? A jaká opatření by měla být podle TOPO zavedena, aby společnosti zamezily své trestní odpovědnosti a souvisejícím trestům, v neposlední řadě poškození dobrého jména společnosti?
Autor: Ota Klekner, ( ŠKODA AUTO ) | 5.4.2013
Jaký je účel trestu? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a mění se v čase. Na tuto otázku je možné nahlížet nejen z pohledu práva, ale taktéž z pohledu filozofického, sociologického či jak nám je v poslední době předváděno politického a ekonomického. Spojitost ekonomického či politického rozhodnutí a účelu trestu je patrná z novelou trestního zákoníku z.č. 390/2012 Sb. Právě v tomto kontextu bych se rád na účel trestu podíval v tomto článku.
Autor: JUDr. Vicherek Roman | 22.3.2013
Od 1. ledna 2012 došlo zákonem č. 459/2011 Sb. k poměrně rozsáhlé novelizaci trestního řádu, která dále pokračovala ještě v roce letošním, a to zákonem č. 193/2012 Sb. účinném od 1. září 2012. Konečně velmi významnou byla též novela č. 390/2012 Sb., jež novelizovala je dni 1. října 2012 poměrně významně kromě trestního řádu též trestní zákoník. Jaké významné změny nám uvedené novely přinesly, si stručně zrekapitulujeme níže.
Autor: JUDr. Andrea Vejběrová, Ph. D. ( Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři ) | 27.2.2013
Čas od času probleskne médii zpráva o tom, že nějaký český občan je trestně stíhán v jiném státě tamními orgány. Někdy se jedná o vcelku kuriózní trestné činy jako je třeba špionáž, jindy pak o „běžnou“ trestnou činnost, avšak občas i o velmi závažné zločiny. Je tedy jistě užitečné mít alespoň základní ponětí o trestním právu v Evropě, pro orientaci i pro jistotu.
Autor: Mgr. Petr Leyer | 13.2.2013
Zásadní změna v dosavadním pojetí právní odpovědnosti obchodních společností v České republice, kterou s sebou s účinností od 1. ledna 2012 přineslo zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, vstoupila do druhého roku své existence. Je tedy zcela na místě se ohlédnout zpět a pokusit se krátce zhodnotit, zda a v jakých konkrétních souvislostech tato přelomová změna měla v uplynulém roce skutečně reálné dopady na chování obchodních společností, a to zejména ve vazbě na přijímání takových interních Compliance opatření, jež by mohla účinně bránit vzniku jejich trestní odpovědnosti.
Autor: JUDr. Pavel Koukal ( Rödl & Partner ) | 6.2.2013
Bezprostředně po vyhlášení amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 2013 vzedmula se vlna vášnivého odporu proti této amnestii z řad občanů a nejhlasitěji pak z řad těch, kteří vystupovali jako poškození v některých dlouhotrvajících trestních řízeních, u kterých se očekává aplikace článku II. a tedy zastavení trestního řízení.
Autor: JUDr. Milan Jelínek ( Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři ) | 5.2.2013
V souvislosti s rozvojem uzavírání smluv prostřednictvím internetových aukcí se nabízí otázka legálnosti tzv. fiktivních příhozů, kdy se prodávající snaží uměle navýšit konečnou kupní cenu prodávaného předmětu.
Autor: Mgr. Anděla Tichá ( Řezníček & Co. ) | 30.1.2013
Na úvod spolu s P.Šámalem připomeňme, že nejdůležitější funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, a to především prostřednictvím postihu trestných činů, za které lze považovat výhradně ty protiprávní činy, které trestní zákoník označuje za trestné a jejichž znaky jsou uvedeny v tomto zákoníku (srov. § 13 odst. 1 TrZ). Dále je dobré podotknout, že trestní právo se jako součást systému společenské a státní kontroly soustřeďuje a omezuje na ochranu před trestnou činností, přičemž musí významně přispívat k udržení kriminality v určitých hranicích a podle možnosti i k jejímu postupnému omezování.[1]
Autor: JUDr. Petr Kolman, Ph.D. | 22.1.2013
Rád bych se zamyslel na jedním problémem, který ve svých důsledcích ztrpčuje život mnoha lidem v České republice. Nyní platí, že můžete, přiměřeným způsobem, zadržet pachatele trestného činu do příjezdu policie – viz příslušné ustanovení dnešního trestního řádu: "Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit." U přestupků ovšem obdobná právní úprava nyní neplatí!
Autor: JUDr. Petr Kolman, Ph.D. | 8.1.2013
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody můžeme zjednodušeně pojímat, jako institut spočívající v tom, že osoba vykonávající trest odnětí svobody je podmíněně propuštěná z výkonu tohoto trestu ještě před jeho celým výkonem, a to pod podmínkou, že povede ve zkušební době řádný život, příp. splní též další podmínky.[1]
Autor: JUDr. Roman Vicherek | 10.12.2012
Trestní řád byl s účinností od 1.9.2012 novelizován zákonem č. 293/2012. Tato novelizace do českého trestního práva přinesla nový institut – dohodu o vině a trestu.
Autor: Mgr. Jakub Kolomičenko | 23.10.2012
Trestní řád, z.č. 141/1961 Sb. (dále jen tr. řád) v ustanovení § 67 uvádí tři druhy vazebních důvodů. Jedná se o vazební důvod dle § 67 písm. a) tr. řádu[1], tedy důvod vazby útěkové, § 67 písm. c) tr. řádu[2], tedy důvod vazby předstižné a konečně téma mého dnešního článku tedy důvod vazby koluzní obsažený v ustanovení § 67 písm. b) tr. řádu. Koluzní důvod vazby, ostatně jak i ostatní důvody vazby, jsou ustanovení podrobována velmi často kritice ze strany obhajoby, pokud jde o extenzivní výklad orgány činnými v trestním řízení. Proto opakovaně se k této otázce vyjadřuje jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud, byť někdy mám z praxe pocit, že závěry nevyšších soudních instancí nejsou u soudu nižších stupňů správně vnímány či interpretovány. Svým článkem bych chtěl přispět se svým názorem na danou problematiku.
Autor: Mgr. Roman Vicherek | 17.10.2012
Na sklonku srpna bylo možné zaregistrovat v médiích alespoň zatímní rozuzlení případu údajného uplácení v souvislosti s činností Státního fondu životního prostředí.[1] Ve věci vynesl Obvodní soud pro Prahu 1 zprošťující rozsudek. Pro účely tohoto článku je zejména podstatný argument soudu, který nepřipustil jeden z důkazů, a to nahrávky pořízené svědkem jako soukromou osobou. Důvodem pro nepřipuštění tohoto důkazu měla být skutečnost, že pořízení nahrávky nebylo povoleno soudem, a tudíž je tento důkaz procesně nepoužitelný. S uvedeným stanoviskem soudu je podle našeho názoru možné polemizovat[2], přičemž účelem tohoto článku je poskytnout stručný nástin řešení otázky, za jakých podmínek lze v trestním řízení využít záznamy, které předložil nikoli některý z orgánů činných v trestním řízení, nýbrž soukromá osoba.
Autor: Mgr. Jan Lipavský, JUDr. Petr Kučera, Ph.D. ( Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři ) | 10.10.2012
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „zákon proti praní špinavých peněz“) již dávno není žádným novem. Přesto se stále ještě jedná o předpis opomíjený a i mezi velkými korporacemi ne příliš doceňovaný. Souvisí to nejen s obecným nevědomím o tom, že jsou nositeli povinností dle zákona, ale rovněž s mylným přesvědčením, že když sami úmyslně neperou špinavé peníze, nemůže jim hrozit žádná sankce. Přitom se v souvislosti s novým zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“) naopak mohou dokonce snadno stát pachateli trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, aniž by to ve firmě kdokoli postřehl.
Autor: JUDr. Miroslav Pokorný, LL.M., Mgr. Helena Chadimová ( Schönherr ) | 17.7.2012
Přestože by nadpis tohoto příspěvku mohl mást a budit dojmu vhodnějšího zařazení do sekce autorskoprávní, bude pojednávat čistě o možných procesních praktikách orgánů činných v trestním řízení. Tím je míněno zejména technické kopírování textu protokolu o výslechu svědka, který může být tázán k jedné věci i vícekrát, vícero odlišnými úkony s odlišnou vahou pro účel trestního řízení.
Autor: Mgr. Jan Dostál | 28.6.2012
Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Tento trestněprávní kodex ve svém ustanovení § 304 nově upravil skutkovou podstatu trestného činu pytláctví, a to konkrétně v části druhé, hlavě XIII tj. trestné činy proti životnímu prostředí. Nové znění skutkové podstaty vzbudilo vlnu emocí mezi veřejností, převážně z řad myslivců a rybářů. Ve svém článku se proto stručně zaměřím na vývoj právní úpravy pytláctví a rozdíly mezi novou a starou právní úpravou.
Autor: Mgr. Zbyněk Lubovský | 9.5.2012
Z pohledu ekonomie je půda (pozemek) ekonomicky vzácným, typicky soukromým statkem, který je současně jedním ze základních výrobních faktorů. Velmi významnou vlastností tohoto statku...
eFocus JUDr. Vladimíra Glatzová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a postgradusální studia práv LLM na University of London - Queen Mary and Westfield College,...
V praxi se správní orgány setkávají s případy, kdy účastníci správního řízení podávají novou žádost ve chvíli, kdy byla jejich předchozí žádost zamítnuta rozhodnutím ve...
Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“...
Nový občanský zákoník by měl být pokrokovým kodexem, který by odstranil zátěž z let minulých, a to především tu ideologickou. V souvislosti s procesem projednávání a přijímání...
Sněmovna podpořila návrh zákona o státním zastupitelství, který kromě jiného ruší vrchní státní zastupitelství a zřizuje specializovaný protikorupční útvar. Předloha, která...
O naturální restituci musí poškozený požádat škůdce sám a zároveň se tento způsob náhrady škody musí jevit možným a účelným. Dojde-li k újmě na zdraví, vzniká poškozenému...
Ustanovení § 261odst. 6 obch. zák. se vztahuje pouze k pojmenovaným smlouvám, nikoliv ke smlouvám či dohodám, jimiž se např. mění obsah či subjekty závazkového vztahu, tj. upravené...
Uplyne-li od právní moci rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, jímž úroky, úroky z prodlení nebo jiná opětující se plnění, byly přiznány, doba tří let, promlčí se v tomto...
Žalobce nemůže být zbaven práva domáhat se vylučovací žalobou vyloučení spoluvlastnického podílu k bytové jednotce z konkursní podstaty úpadce jen proto, že jiná osoba, jež není...
Podle § 18 odst. 1 tr. ř. se za místo spáchání trestného činu považuje především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňující objektivní stránku trestného činu, ale také...
