
Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Tento trestněprávní kodex ve svém ustanovení § 304 nově upravil skutkovou podstatu trestného činu pytláctví, a to konkrétně v části druhé, hlavě XIII tj. trestné činy proti životnímu prostředí. Nové znění skutkové podstaty vzbudilo vlnu emocí mezi veřejností, převážně z řad myslivců a rybářů. Ve svém článku se proto stručně zaměřím na vývoj právní úpravy pytláctví a rozdíly mezi novou a starou právní úpravou.
celý článek »
Autor: Mgr. Zbyněk Lubovskýpošli emailemvytiskni článek9.5.2012
Nevládní organizace Transparency International vydala v prosinci loňského roku obsáhlý zajímavý materiál s názvem „Studie národní integrity“.[1] Jak k tomu samotná organizace uvádí, tato studie se zaměřila na výzkum a hodnocení všech základních složek státu, které jsou nezbytné pro efektivní protikorupční politiku. Jejich seznam však nezahrnul pouze exekutivu, legislativu, soudnictví, veřejný sektor a hlavní dohledové instituce (např. Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman), ale také politické strany, média, občanskou společnost, a dokonce i podnikatelský sektor.
celý článek »
Autor: JUDr. Jan Vidrna ( Dáňa, Pergl & Partneři )pošli emailemvytiskni článek30.4.2012
Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvodu vznikl. Tato právní úprava platila obdobně i v předchozím zákoníku práce[2], takže lze využívat i judikaturu z předchozích dob[3].
celý článek »
Autor: Mgr. Veronika Odrobinová ( Schönherr )pošli emailemvytiskni článek13.4.2012
Ve čtvrté a poslední části svého příspěvku bych chtěl rozebrat zásadní novelizovaná ustanovení Hlavy dvacáté páté označené jako právní styk s cizinou. Jde o oblast trestního řádu, které se dotýká jen menšího počtu věcí projednávaných před našimi soudy, nicméně s postupující integrací Evropské unie nabývá na důležitosti a je nutné vytvořit funkční a efektivní nástroje, jak na nové podmínky reagovat. celý článek »
Autor: Mgr. Roman Vicherekpošli emailemvytiskni článek9.3.2012
V třetí části svého příspěvku se chci věnovat několika dalším institutům trestního práva procesního, které byli předmětnou novelou zásadně pozměněny. V tomto směru patří prvenství především možnosti neodůvodňovat rozhodnutí za zákonem splněných podmínek, ale i otázka čtení úředních záznamů, případně změny ve zkráceném řízení. celý článek »
Autor: Mgr. Roman Vicherekpošli emailemvytiskni článek24.2.2012
Jednou ze stěžejních změn provedenou novelou č. 459/2011 Sb. (dále jen novela), je komplexní změna vazebního řízení. Zákonodárce dospěl k závěru, jak vyplývá z důvodové zprávy k předmětné novele, že v praxi převládá požadavek na další zjednodušení vazebního řízení. S tím nelze než souhlasit, je však otázkou, nakolik se to v předmětné novele povedlo. V tomto článku se pokusíme zhodnotit klady nové právní úpravy, ale i nedostatky, kterými trpí, kdy se jedná o obecný nástin, kdy na hlubší úvahy zde není prostor. celý článek »
Autor: Mgr. Roman Vicherekpošli emailemvytiskni článek10.2.2012
Ke dni 30.12.2011 byla ve Sbírce zákonů ČR publikována novela trestního řádu, tedy z.č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která byla schválená poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR dne 6.12.2011, a prezidentem republiky podepsána dne 21.12.2011, a to pod č. 459/2011 Sb.(dále jen novela).
celý článek »
Autor: Mgr. Roman Vicherekpošli emailemvytiskni článek27.1.2012
V posledních měsících jsou vedeny více či méně bouřlivé debaty o tzv. velké novele zákona o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“), jejímž smyslem má být zejména posílení transparentnosti veřejného zadávání. Stranou pozornosti by však neměly zůstat dvě aktuální a svým rozsahem poměrně drobné novely, které zasahují do úpravy kvalifikačních předpokladů – jsou tedy z praktického hlediska velmi významné jak pro zadavatele, tak pro dodavatele.
celý článek »
Autor: Jan Turek ( Weinhold Legal )pošli emailemvytiskni článek20.1.2012
Dne 22. prosince 2011 byl ve Sbírce zákonů ČR uveřejněn zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“), který nabyl účinnosti 1. ledna 2012. Částí čtyřicátou souvisejícího změnového zákona (č. 420/2011 Sb.) došlo od téhož data k drobné, ale poměrně podstatné novele zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), konkrétně jeho § 53 odst. 1 písm. a) a b), které se týkají prokazování trestní bezúhonnosti uchazeče v rámci základních kvalifikačních předpokladů. celý článek »
Autor: Mgr. David Dvořák ( MT Legal )pošli emailemvytiskni článek10.1.2012
Parlament ČR schválil vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh zákona nyní čeká jen na podpis prezidenta. celý článek »
Autor: Markéta Tvrdá, Tomáš Kessler ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek18.11.2011
Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenářům některá nedávná rozhodnutí českých soudů v oblasti odpovědnosti za lyžařské úrazy na sjezdových tratích a připomenout pravidla, jimiž se pohyb na sjezdovkách řídí.
celý článek »
Autor: JUDr. Jaromír Bečička ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek20.10.2011
Jedním ze základních lidských práv je právo vlastnit majetek, toto právo je chráněno Listinou základních práv a svobod a to konkrétně čl. 11 této Listiny. Z předmětného ustanovení vyplývá že „každý má právo vlastnit majetek“. Obdobně je toto základní právo chráněno taktéž Všeobecnou deklarací lidských práv[1], jakož i Dodatkovým protokolem k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 20. března 1952[2]. Vlastnické právo všech vlastníků má stejnou ochranu, kdy trestní zákoník poskytuje stejnou trestněprávní ochranu vlastnickému právu všech vlastníků (fyzických i právnických osob, obcí, vyšších územních celků i státu, českému i zahraničnímu subjektu). Jedním z jednání, které toto právo narušuje je jednání uvedené v § 218 trestního zákoníku označené jako lichva. V tomto příspěvku bych rád rozebral předmětnou skutkovou podstatu, analyzoval její východiska i jednotlivé znaky. celý článek »
Autor: Mgr. Roman Vicherekpošli emailemvytiskni článek13.10.2011
Vzetí zaměstnance do vazby samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním (skutkem), jímž porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci – dříve tzv. pracovní kázeň - zvlášť hrubým způsobem. (Z téhož důvodu je možno dát výpověď podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Výpověď podle uvedeného ustanovení zákoníku práce je možno dát i pro závažné (tedy méně intenzívní) porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci.)
celý článek »
Autor: Richard W. Fetterpošli emailemvytiskni článek11.10.2011
V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky byla v uplynulých dnech třetím čtením ukončena část legislativního procesu, týkající se vládního návrhu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Návrh byl s několika pozměňovacími návrhy přijat a lze očekávat, že s žádnými zásadními problémy se ani při projednávání v Senátu nesetká. Vše tedy směřuje k tomu, že tato nová trestní norma nabude podle původního předpokladu účinnosti již od 1. ledna příštího roku. celý článek »
Autor: JUDr. Jan Vidrna ( Dáňa, Pergl & Partneři )pošli emailemvytiskni článek4.10.2011
V poslední době se, zejména v médiích, stále více mluví o velkém počtu dopravních nehod a jejich tragických následcích. Dopravní nehoda však vyjma hmotných následků má zpravidla i následky právní spočívající v porušení některé z povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), které může mít za důsledek jak odpovědnost za spáchání přestupku dle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, tak odpovědnost trestněprávní ve smyslu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
celý článek »
Autor: JUDr. Kamil Šebesta, M.B.A., LL.M, Mgr. Jana Boučková ( KŠD ŠŤOVÍČEK )pošli emailemvytiskni článek30.9.2011
V současné době prochází druhým čtením v Poslanecké sněmovně návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim[1] (dále jen „TOPOZ“). Podle § 1 odst.1 jeho návrhu bude TOPOZ upravovat „podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, tresty a ochranná opatření, které lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit, a postup v řízení proti právnickým osobám“. Z takové trestní odpovědnosti mají být podle stejného návrhu vyloučeny některé právnické osoby, a to takto:
celý článek »
Autor: JUDr. Zdeněk Klouček ( Klouček Sládek Topinka & Džmuráňová )pošli emailemvytiskni článek29.9.2011
V prvním dílu tohoto článku, publikovaném dne 05.08.2011 jsme otevřeli otázku „švarcsystému“ a jeho vymezení a chápání ve smyslu neměckých předpisů. Zmínili jsme rovněž otázku řízení o zjištění statusu, které zpravidla končí jasným písemným určením, zda ve skutečnosti jde o nezávislou nebo závislou práci (zaměstnání). Toto určení nabývá právní mocí po uplynutí lhůty jednoho měsíce pro podání odvolání (resp. odporu).
celý článek »
Autor: Thomas Britz ( Rödl & Partner )pošli emailemvytiskni článek18.8.2011
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je nepochybně zajímavý materiál, vybízející k úvaze o nových sférách trestního práva. Jedním z možných témat je také to, jaký prostor k obhajobě vlastně hodlá právnickým osobám poskytnout.
celý článek »
Autor: JUDr. Jan Vidrna ( Dáňa, Pergl & Partneři )pošli emailemvytiskni článek28.7.2011
Článek se zabývá aktuálními problémy při implementaci směrnice o uchovávání údajů vzniklých při poskytování elektronických služeb v rámci EU a jejím negativním dopadem na telekomunikační operátory a poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vychází přitom z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské komise. celý článek »
Autor: JUDr. Petr Solský ( Havel, Holásek & Partners )pošli emailemvytiskni článek22.7.2011
Jedním z poměrně často v tisku zmiňovaným problémem českého trestního práva, je skutečnost, že pravomocně odsouzení pachatelé, nenastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, dobrovolně a včas. celý článek »
Autor: Mgr. Roman Vicherekpošli emailemvytiskni článek12.7.2011