Články

K soudnímu přezkumu usnesení, které nebylo přijato valnou hromadou

Nejvyšší soud České republiky se v řízení pod sp. zn. 27 Cdo 3439/2017 zabýval otázkou aplikace ustanovení § 428 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) v případě, kdy bylo na valné hromadě akciové společnosti o předloženém návrhu hlasováno, avšak tento návrh nebyl hlasováním…

Problematické aspekty poskytnutí jistoty formou bankovní záruky v elektronickém režimu veřejných zakázek

Počínaje dnem 18.10.2018 se stalo účinným ustanovení § 211 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), upravující povinnou elektronickou formu komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, pro poslední skupinu zadavatelů. Od 18.10.2018 se tak povinnost elektronicky komunikovat uplatní…

Generální opt-in aneb jakým způsobem se lze podřídit ZOK jako celku

Setkal jsem se ve své praxi s tím, že notáři nemají jasno, jak konkrétně má vypadat změna společenské smlouvy učiněná v intencích § 777 odst. 5 z. o. k., kterou se má obchodní korporace podřídit ZOK jako celku. Objevují se názory, že změnou společenské smlouvy ve smyslu dotčeného ustanovení se rozumí přijetí kompletně nového znění společenské…

Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu

Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu 2016/0280(COD), který po dlouhých diskuzích publikoval dne 20 června 2018 Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti (JURI) („Návrh směrnice“), aby byl následně 12. září 2018 schválen s pozměňovacími návrhy Evropským parlamentem, zřejmě konečně dospěl k finální podobě. V noci…

Potvrzení odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v Japonsku

Evropské komise 23. ledna 2019 přijala tzv. rozhodnutí o odpovídající ochraně[1], které usnadní pohyb osobních údajů mezi Evropskou unii a Japonskem. Toto rozhodnutí vychází z čl. 45 obecného nařízení o ochraně osobních údajů č. 2016/679 (GDPR), podle kterého se předání osobních údajů do určité třetí země může uskutečnit, jestliže Komise rozhodla…

K neplatnosti rozhodčí doložky pohledem Ústavního soudu

V nedávné době byl vyhlášen jeden z nejnovějších nálezů Ústavního soudu (dále jen ÚS) sp. zn. III. ÚS 1336/18, ze dne 8. 1. 2019, ve kterém se ÚS zabýval otázkou, zda lze rozhodčí doložku, která vyhovuje v požadavcích na její transparentnost jen v jedné své části, považovat za neplatnou jako celek či nikoliv.

Souběh na dlouhou trať

Téma souběhu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena (dále pro zjednodušení jen jako „člen statutárního orgánu“) a výkonu práce v pracovním poměru je dokola probírané. Novou vlnu zájmu o téma souběhů vzbudil dnes již notoricky známý nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 z 13. 9. 2016 (dále také jen jako „nález Ústavního soudu“) a…

Přihlášení „dočasně“ zamítnuté pohledávky do insolvenčního řízení

Mnoho věřitelů stojí při zahájení insolvenčního řízení ohledně jejich dlužníka před složitou volbou, zda a jak uplatnit svou pohledávku. Pomineme-li skutečnost, že postup pro přihlášení pohledávky (vyplnění požadovaného formuláře a uvedení všech požadovaných údajů) není zrovna „user-friendly“ a mnohdy vyžaduje právní asistenci, stojí vždy věřitelé…

Doručování výpovědi zaměstnavatele zaměstnanci: Proč ne hned poštou?

Pravidla zákoníku práce předepisující zaměstnavateli volbu způsobu doručení pracovních písemností mohou v praxi přinést zaměstnavateli značné komplikace, ostatně jako v popisovaném případě, který by měl být varováním zaměstnavatelům, kteří hodlají zasílat právní jednání směřující k ukončení pracovně-právního vztahu zaměstnanci…

Digitální ústava v deseti bodech

Na konci roku 2018 byl připraven návrh zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (tzv. digitální ústava)[1]. Na jeho přípravě se podílelo několik subjektů, včetně Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, České bankovní asociace, Asociace provozovatelů mobilních sítí nebo CZ.NIC (zájmové sdružení právnických osob založené…

10 otázek pro ... Gabriela Achoura

Gabriel Achour vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a studoval na University of London. Specializuje se na fúze a akvizice, a na nemovitostní projekty včetně projektů v oblasti dopravní infrastruktury. Gabriel Achour získal rozsáhlé odborné zkušenosti v mezinárodních transakcích a působil jako právní poradce na celé řadě transakcí při…

Zpracování osobních údajů při provozu kamerových systémů se záznamem

Ačkoliv právní úprava systému sběru a zpracování osobních údajů při provozování kamerových systémů se záznamem[1] v České republice již dlouhou dobu podléhá jednotným výkladovým zásadám, do nichž nová regulace z května loňského roku vnesla v zásadě minimum změn, praxe jednotlivých správců často stále neodpovídá ustálenému standardu, jak ho chápe…

Obtížná prokazatelnost protipohledávky nemusí vždy znamenat nezpůsobilost k jejímu započtení v rámci procesní obrany žalovaného

Především ve snaze posílit práva věřitelů a urychlit soudní řízení byla do českého právního řádu při příležitosti rekodifikace občanského práva hmotného zakomponována obecná nezpůsobilost pohledávky k započtení v případě, že je neurčitá nebo nejistá (viz ustanovení § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), jelikož právě účelovými…

Modernizace a rekonstrukce aneb provozovatelé výroben elektřiny (ne)třeste se

Energetický regulační úřad vydal na konci prosince 2018 dlouho očekávané výkladové stanovisko[1] týkající se zachování nároku na podporu výroben užívajících energii z obnovitelných zdrojů při opravě nebo údržbě výrobny elektřiny. Jedná se však o pomoc, nebo bič na provozovatele podporovaných výroben elektřiny?

Rozhodčí řízení: Částečná neplatnost ujednání o určení rozhodců nepůsobí neplatnost celé rozhodčí doložky

Přelomový nález ÚS. Ústavní soud České republiky ve svém aktuálně posledním rozhodnutí týkajícím se oblasti rozhodčího řízení výrazným způsobem zasáhl do stávající judikatury Nejvyššího soudu České republiky, který až do nyní stál konsistentně na stanovisku, že pokud je neplatná pouze část rozhodčí doložky, je třeba rozhodčí doložku posoudit…

Výpověď pro nesplňování předpokladů pro jeden druh práce při výkonu více druhů práce

Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k některým dalším, dosud judikatorně neřešeným, aspektům výpovědi dle ust. § 52 písm. f) věty první před středníkem zákoníku práce, když zejména odmítl jednostrannou změnu obsahu pracovního poměru zaměstnavatelem tak, že by uplatnil výpověď pro nesplňování předpokladů jen vůči některému z vykonávaných druhů práce…

Právní změny v oblasti e-commerce: přísnější pravidla pro objednávková „tlačítka“ v e-shopech

V prostředí internetových obchodů (e-shopů) zákazník obvykle projeví svou vůli zakoupit zboží či objednat službu kliknutím na určité tlačítko - zpravidla s nápisem „potvrdit“, „objednat“ či „koupit“. Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „Ministerstvo“) nyní navrhuje tento způsob nakupování upravit tak, že příslušné tlačítko bude muset obsahovat…

Informace o důvodech ukončení kontraktačního jednání a předsmluvní odpovědnost

Strany vyjednávající o smlouvě mají vůči sobě vzájemnou informační povinnost, avšak z toho, že jedna ze stran neseznámila nebo dostatečně neseznámila druhou stranu s důvody, na jejichž základě ukončila jednání o uzavření smlouvy, nezakládá její předsmluvní odpovědnost (za škodu), pokud tak učinila ze spravedlivého důvodu. Nepoctivost jednání totiž…

Lze odpovědnost za přestupek provozovatele vozidla podle zákona o silničním provozu založit na důkazu z „kamerového záznamu“ provozovaného obecní nebo městkou policií?

1.Bodem 92. zákona č. 297/2011 Sb., byl - s účinností ode dne 19.01. 2013 - změněn zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), tak, že do výčtu protiprávního jednání sankcionovaného veřejnou mocí přibyl nový delikt, a to správní delikt provozovatele…

Věcný záměr stavebního zákona a informování účastníků řízení o možnosti soudního přezkumu rozhodnutí správních orgánů

Podle tiskové zprávy ombudsmanky z 11. 1. 2019 odmítla vláda její návrh, aby úřady upozorňovaly účastníky řízení na možnost soudního přezkumu[1]. Svůj návrh mj. odůvodnila tím, že „…každý má právo na to, aby jeho záležitost byla projednána nezávislým a nestranným soudem. Proto jsem chtěla, aby úřady o této možnosti účastníky řízení povinně…