Zákoník práce prošel k začátku roku 2001, jak již bylo několikrát na našich stránkách zmíněno, významnou novelizací, jež zejména uvedla tento pracovněprávní předpis do souladu s nejvýznamnějšími směrnicemi Evropského společenství. Jedním z novelizovaných bodů byla také otázka výkonu noční práce.
Jedním z nejvýznamnějších právních předpisů zabývajících se ochranou fyzických a právnických osob nakupujících výrobky nebo užívajících služby pro jiný než podnikatelský účel s těmito výrobky či službami je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen zákon). Předmětem zákona jsou zejména otázky oprávnění spotřebitelů, sdružení…
Jedním z nejvýznamnějších právních předpisů zabývajících se ochranou fyzických a právnických osob nakupujících výrobky nebo užívajících služby pro jiný než podnikatelský účel s těmito výrobky či službami je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen zákon). Předmětem zákona jsou zejména otázky oprávnění spotřebitelů, sdružení…
Pracovní dobou se podle zákoníku práce rozumí doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci. Obecná délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně. Zkrácená délka pracovní doby je stanovena u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích …
Ač již od poslední významné novely zákoníku práce uběhlo několik měsíců (1.1.2001), některá novelizovaná ustanovení stále přinášejí problémy, či nejsou vždy správně vykládána a pochopena. Jedním ze stále diskutovaných témat je přesčasová práce, resp. jaká je maximální možná doba práce konané přesčas.
Dnem 1.1.2001, kdy vstoupila v účinnost významná novela obchodního zákoníku, došlo zásadní změně konstrukce právní úpravy v případě smrti společníka společnosti s ručením omezeným. Dosavadní právní úprava dědění obchodního podílu byla konstruována v neprospěch společnosti a jednostranně ve prospěch dědičů zemřelého společníka…
Nestátním zdravotnickým zařízením (dále jen nestátní zařízení) se rozumí jiné zdravotnické zařízení, než zdravotnické zařízení státu. Blíže lze nestátní zdravotnické zařízení vymezit podle provozovaných služeb, které je možno v nestátních zařízeních poskytovat.
Noční můra všech právníků je opět tady. Slovutný zákonodárný sbor si vzal další rukojmí a právě míří na jedny z nejcitlivějších míst obchodního zákoníku. Jako by zákonodárcům nestačilo, že se jim ve článcích Karla Eliáše usmívá značná část odborné veřejnosti, vytáhli další předvolební trumf: zloduchové chtějí zastavit privatizaci a obrat stát.
Oprávnění k provozování vodovodů nebo kanalizací, stejně jako práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací je upraveno v novém zákoně č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen zákon), který nabude účinnosti dne 1.1.2002.
Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří mimo jiné povinnost vydat zaměstnanci na jeho požádání posudek o pracovní činnosti a při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.
Vodné a stočné – pojmy, pod kterými se nám nejspíše vybaví naše povinnost opět platit poplatky za nějaké služby. Kdy ovšem naše povinnost na zaplacení vodného a stočného vzniká, co je přesně obsahem těchto pojmů a z čeho se výsledná částka, kterou musíme uhradit, skládá – to jsou otázky, na které se v dnešním příspěvku pokusíme…
Má-li být soudem vyslechnuta osoba, která vykonávala funkci statutárního orgánu organizace (právnické osoby) v řízení, jehož účastníkem je tato organizace (právnická osoba), může být o okolnostech, které se týkají této organizace (právnické osoby) a které nastaly v době, kdy vykonávala funkci statutárního orgánu, vyslechnuta jen jako účastník…
Dne 1.1.2002 vstoupí v účinnost nový zákon, jež se zaměřuje na úpravu otázek souvisejících s vodovody a kanalizacemi. Jedním z významných ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích (dále jen zákon) je právní úprava neoprávněného odběru vody z vodovodu a neoprávněného vypouštění odpadních vod do kanalizace.
Do okruhu osob nemocensky pojištěných, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice se považují podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, také studenti a žáci. Pro lepší přehlednost budeme pro účely dnešního příspěvku považovat za studenta studenta vysoké školy a žáka střední školy…
Stále opakovaným tématem objevujícím se nejen na našich stránkách jsou větší či menší změny a novinky, které přinesla do českého právního řádu významná novela obchodního zákoníku účinná od 1.1.2001. Novela se celkově snažila uvést české obchodní právo do souladu s příslušnými směrnicemi Evropského společenství, což se projevilo také v přísnější…
Nebyli jste pokřtěni, přemýšleli jste o možnosti nechat se pokřtít, ale vždy Vás něco odradilo? Myslíte, že je to příliš složité nebo „že jste na to již příliš staří“? Nebyl čas? Možná právě v této hektické době by bylo dobré zamyslet se nad sebou samým a pokud Vám nebyl z jakéhokoliv důvodu udělen křest, ale ve vašem nitru září jiskřička pocitu…
Policejní provokace je založena na institutu agenta – provokatéra, který vlastní aktivní činností působí na jinou osobu, podněcuje ji a svádí ke spáchání trestného činu zejména tím, že pro jeho páchání nebo dokončení vytváří předpoklady a podmínky, a to s cílem pachatele udat či získat jeho doznání.
Stejně jako v případě vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou mezinárodním obchodem ohroženy na přežití, nalezneme právní úpravu dovozu těchto druhů živočichů a rostlin v zákoně č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích …
Trestní zákon ve svém ustanovení § 26 upravuje institut podmíněného upuštění od potrestání s dohledem. Jde o institut, který se v trestním zákoně objevil na základě novely trestního zákona z roku 1997, a přinesl novou možnost, jak splnit účel trestu bez toho, aby byl vůbec trest pachateli, který byl uznán za vinného…
V novém zákoně o pohřebnictví (dále jen zákon), který vstoupí v účinnost v lednu následujícího roku, nalezneme jak pojem veřejné pohřebiště, tak i pojem pohřebiště neveřejné. Provozovatelem veřejného pohřebiště může být jednak obec, která veřejné pohřebiště provozuje v rámci své samostatné působnosti, dále může provozovat veřejné pohřebiště…
V případě, kdy byla škoda způsobena zvláštní povahou provozu (§ 2927 odst. 1 občanského zákoníku), lze zcela vyloučit povinnost provozovatele dopravy k náhradě škody (újmy) z...
Obecné soudy při výkladu podústavního práva poruší zákaz svévole a tak právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,...
Závěr obecných soudů, podle něhož se náhrada hotových výdajů a odměna ustanoveného advokáta řadí mezi náklady státu podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, představuje...
Trestní soudy při určování výše náhrady nemajetkové újmy chrání základní práva poškozených, a proto musí zohlednit všechny relevantní skutečnosti a vycházet mimo jiné z...
Primárním hlediskem při rozhodování soudu o rozložení péče o nezletilé dítě má být jeho nejlepší zájem. Byť má soud zvažovat všechny varianty rozložení péče, tedy i možnost...
