Právo na vysvětlení (§ 357 a nál. z. o. k.) patří mezi základní akcionářská práva a náleží tak každému akcionáři bez ohledu na velikost jeho podílu čili i akcionář, který vlastní toliko jednu akcii má právo obdržet na valné hromadě od představenstva potřebné vysvětlení. Sporné v této souvislosti je, zdali lze z právní úpravy dovodit povinnost…
Ačkoli je povinnost znát a evidovat skutečné majitele právnických osob zavedena v právním řádu České republiky teprve ode dne 1. 1. 2018, již dnes se objevuje na obzoru nová úprava týkající se zjišťování a vedení údajů o skutečných majitelích. Tyto změny přináší směrnice EU č. 2018/843, kterou se mění směrnice EU č. 2015/849 o předcházení…
Dne 1. ledna 2019 nabyla v plném rozsahu účinnosti novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, sama publikovaná pod číslem 286/2018 Sb. Hlavním cílem novely bylo jednak provedení transpozice evropské směrnice[1], sjednocující známkoprávní ochranu pro národní ochranné známky napříč Unií, tak v souladu s nařízením o ochranné známce EU…
Zákon č. 169/2018 Sb. přinesl, jak se stává ve stavebním právu zvykem, další „kontroverzní“ ustanovení. Jde o ustanovení § 2f, které mimo jiných navrhla zrušit skupina osmnácti senátorů, za kterou jedná senátorka RNDr. Jitka Seitlová, zastoupených JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, (dále jen „návrh…
Právo na informace je jedním ze základních práv společníků společnosti s ručením omezeným, které náleží každému společníku bez ohledu na výši jeho podílu. Jedná se o nemajetkové právo, jehož účelem je umožnit společníku plně realizovat právo podílet se na řízení společnosti s ručením omezeným a na kontrole její činnosti. Na základě práva na…
V podnikatelské praxi se lze běžně setkat s tím, že obchodní společnost má zájem navýšit vlastní kapitál. Jednou z možností je tzv. dobrovolný příplatek mimo základní kapitál, kdy společník může se souhlasem jednatele společnosti, neurčí-li společenská smlouva jinak, poskytnout příplatek i jako nepeněžitý[1], tedy může poskytnout společnosti i…
Finanční úřad má povinnost hodnotit důkazní prostředky předložené daňovým subjektem jak samostatně, tak i ve vzájemných souvislostech. Pokud však má pochybnosti o kterémkoliv předloženém důkazu, může poplatníkovi zaslat výzvu k předložení dalšího, popřípadě jiného dodatečného důkazního prostředku. Nicméně správce daně nemůže hodnotit důkazy…
Mobilní operátoři přestali být v souvislosti s přijetím zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, držiteli licence pro poskytování platebních služeb. V důsledku toho mobilní operátoři nadále umožňují prostřednictvím mobilních plateb hradit pouze takové transakce, které nejsou posuzovány jako platební služby.
V minulém roce byla uskutečněna rozsáhlá novela zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách (dále jen „Zákon“). Novela byla provedena zákonem č. 286/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a některé další zákony (dále jen „Novela zákona“), který se v Parlamentu ČR projednával déle než půl roku, poté byl na konci…
Jednou z mnoha podmínek pro podřazení smlouvy pod režim ust. § 1798-1801 OZ je naplnění zákonného předpokladu dle § 1798 odst. 1 OZ v tom smyslu, že o „základních podmínkách smlouvy“ nebylo slabší straně umožněno jednat (natož text smlouvy svým jednáním ovlivnit); výsledek posouzení uvedeného se přitom jeví jako zcela kruciální i pro řešení…
Opětovné zavedení časově neomezeného zákonného předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí vedlo vedle zamýšlených účinků též k problémům s jeho uplatňováním ohledně některých specifických typů nemovitých věcí. Velké praktické problémy s realizací předkupního práva se vyskytly ve vztahu k prodeji garážových stání či sklepů vymezených jako…
Nejvyšší správní soud ve svém nedávném judikátu[1] interpretoval zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) ve smyslu unijního práva a umožnil tím jednatelům a jiným členům statutárních orgánů obchodních společností vybrat si, jak zdaňovat své příjmy plynoucí ze společnosti. První možností je, aby své působení pro…
Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) musí dát finanční úřad možnost daňovému subjektu opravit si svoji chybu vydáním výzvy k podání dodatečného daňového přiznání, pokud finanční úřad předpokládá, že by daňovému subjektu mohla být doměřena daň. Typicky se jedná o případ, kdy na základě zjištění v rámci daňové kontroly za určité období lze uvedené…
Podstatná část firem dodává objednatelům z veřejného sektoru. A čím dál více dodavatelů se poohlíží i po zahraničních zakázkách – výhodu přitom mohou čerpat z toho, že zadávání veřejných zakázek je regulováno směrnicemi Evropské unie, které od roku 2016 výrazně přispěly ke sjednocení pravidel napříč členskými státy EU. V České republice bylo v…
V tomto článku se pokusíme stručně, v bodech, ale snad přehledně uvést základní otázky týkající se problematiky zakládání pracovní agentury, přičemž se v závěru zaměříme na specifika ve vztahu k zaměstnávání občanů Rumunska, jakožto jedné z aktuálně vyhledávaných zemí ke hledání pracovní síly pro český pracovní trh bez potřeby tzv. zaměstnanecké…
Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku [1] sjednávají mnohé společnosti se svými statutáry ve smlouvách o výkonu funkce konkurenční doložky dle ust. § 2975 občanského zákoníku. Znění uvedeného ustanovení přináší v praxi výkladové potíže, jelikož z něj není možné jednoznačně dovodit, jaké jsou povinné obsahové náležitosti takových doložek.
Údaje zapsané v seznamu akcionářů nejsou takto konzervovány jednou pro vždy. Je zřejmé, že v průběhu času bude docházet z nejrůznějších důvodů k jejich změnám (akcionář se kupř. přestěhuje, změní jméno, převede akcii na někoho jiného apod.). Proto také zákon akciové společnosti ukládá povinnost seznam akcionářů průběžně aktualizovat, srov. ust. §…
Možnost podřídit vztah mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací režimu zákoníku práce Nejvyšší soud dovodil v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, a to konkrétně pro poměry akciové společnosti a právní úpravy účinné před 1. 1. 2014.
Ke snížení základního kapitálu akciové společnosti může dojít pouze způsobem předpokládaným zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), a to na základě rozhodnutí valné hromady akciové společnosti. Děje se tak buď snížením jmenovité hodnoty jednotlivých akcií, nebo zrušením akcií…
Od 1. ledna 2019 nabyla účinnosti novela zákona o dani z příjmů, která omezuje okruh investičních fondů, které dosáhnou na zvýhodněnou sazbu daně z příjmů ve výši 5 %. Změna se týká investičních fondů v podobě akciových společností (vč. SICAV), jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích.
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
