Vládní návrh zákona o platformové práci a doprovodná novela zákoníku práce, předložené Poslanecké sněmovně dne 8. září 2026, mají s účinností od 1. ledna 2027 změnit vymezení závislé práce v § 2 zákoníku práce. Příspěvek analyzuje normativní obsah navrhované změny, konfrontuje jej s dosavadní judikaturou správních soudů a zabývá se otázkou, v…
V únoru 2024 naše kolegyně ve svém článku upozorňovala na dlouhodobě nejednotnou rozhodovací praxi ve věci platnosti pracovních smluv, které za zaměstnavatele i zaměstnance uzavřela jedna a tatáž osoba – typicky jediný jednatel a společník společnosti s ručením omezeným. Kritizovali jsme zejména přístup Nejvyššího soudu, který takové smlouvy často…
Slovensko bylo prvním členským státem EU, který v plném rozsahu transponoval směrnici (EU) 2023/970 o transparentnosti odměňování. Zákon č. 76/2026 Z. z. o rovném odměňování mužů a žen za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty (dále jen „zákon o rovném odměňování“) nabyl účinnosti dne 7. června 2026.
Mohou být mzdy zaměstnanců zhotovitele, kteří kvůli prodlení objednatele nemohli pracovat na sjednaném díle, skutečnou škodou? Nejvyšší soud se touto prakticky významnou otázkou zabýval v rozsudku ze dne 28. 5. 2026, sp. zn. 23 Cdo 418/2026.
Zaměstnávání cizinců v České republice se řídí zejména zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Klíčové je rozlišení dvou skupin osob podle toho, zda mají volný přístup na trh práce, nebo zda vedle oprávnění k pobytu potřebují i oprávnění k výkonu…
Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele představuje v praxi jeden z nejvíce rizikových kroků, kdy vedle řady jiných povinností musí zaměstnavatel propuštění v případě kázeňských prohřešků stihnout dokončit v přísných lhůtách stanovených zákoníkem práce.
Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 357/2025 ze dne 20. 5. 2026 zabýval podmínkami, za nichž se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za škodu nebo nemajetkovou újmu. Rozhodnutí připomíná, že samotná existence bezpečnostních předpisů ani školení zaměstnanců nepostačují. Zaměstnavatel musí být schopen prokázat také to, že…
U téměř každé nové právní úpravy platí, že to, co je v praxi skutečně podstatné, se ukáže až s odstupem času. Zdravotní výpovědní důvody podle § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, které se v podstatě od 1. června 2025 sloučily do jednoho ustanovení (až na dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti), jsou toho dobrým…
Pravidla vyplývající ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2026, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále jen „Směrnice“), stojí a padají s jedinou klíčovou otázkou: Které…
Již tomu byl jeden rok od účinnosti tzv. flexinovely zákoníku práce[1], která se mimo jiné dotkla i délky výpovědní doby a jejího běhu. Avšak i po více než roce její účinnosti panují mezi odbornou veřejností rozpory o tom, jak přistupovat k ustanovením pracovních smluv o běhu a délce výpovědní doby, které byly mezi zaměstnanci a zaměstnavateli…
Pravidla vyplývající ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále jen „Směrnice“), stojí a padají s jedinou klíčovou otázkou: Které…
Zásada rovného odměňování patří mezi základní principy pracovního práva. Zaměstnancům přísluší za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.[1] Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 29. 4. 2026, sp. zn. 21 Cdo 606/2026, zabýval dalším ze sporů zaměstnanců České pošty týkajících se problematiky nerovného…
Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným. Tento stav může nastat na základě rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních…
Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní. Právě na to reaguje nový zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o…
Zaměstnavatelé si mohou od účinnosti tzv. flexinovely zákoníku práce[1], tj. od 1. 6. 2025, ujednat se zaměstnanci za trvání zkušební doby její prodloužení, a to v rámci jejích maximálních limitů (tj. 4 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, resp. 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců).[2]
Získat a udržet kvalitní zaměstnance je pro řadu společností stále složitější. Trh práce zůstává i přes relativně nízkou nezaměstnanost napjatý, mzdové náklady rostou a zároveň sílí očekávání zaměstnanců, že jejich práce pro ně bude mít nejen krátkodobý, ale i dlouhodobý finanční přínos. Právě v tomto kontextu se do popředí dostávají různé formy…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty („Směrnice“) a její transpozice do českého právního řádu představují jednu z nejvýznamnějších pracovněprávních novinek posledních let.
V současné době je projednáván návrh zákona o státních zaměstnancích (dále jen „návrh zákona“ nebo „návrh“), který má v budoucnu nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb., zákon o státní službě. Návrh představuje významný posun od dosavadní koncepce státní služby a je založen na myšlence větší flexibility a zjednodušení právních vztahů státních…
Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Téma švarcsystému se v posledních letech opakovaně vrací do centra pozornosti. Na základě informací získaných od inspekce práce za období 2024–2025 přinášíme přehled o kontrolách, výši sankcí a sektorech s nejvyššími riziky.
V předchozím článku publikovaném dne 13.7.2026 byly řešeny rozdíly mezi výpovědními důvody pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce tj. neuspokojivé pracovní výsledky a dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce tj. soustavné méně závažné porušování povinností. Rovněž jsme se dotkli problematiky…
I. Snížení odměny advokáta podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, je třeba rozvrhnout poměrně (aritmeticky) mezi jednotlivé společně zastoupené...
Postupuje-li Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 trestního řádu, nesmí opomíjet ústavněprávní požadavky na rozhodování o vazbě. Je povinností Nejvyššího soudu slyšet...
Pokud vyjádření státního zastupitelství obsahuje relevantní argumentaci ke stížnostním námitkám obviněného a směřuje k ovlivnění soudního rozhodnutí ve vazebním řízení v...
Jakkoliv mohl být v obsahu zaniklého soukromoprávního titulu, v minulosti uzavřeného mezi vlastníkem pozemku a obcí, pozemek označen za veřejné prostranství, zaniklá smlouva představuje...
Ministr spravedlnosti může podle § 97 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci rozhodnout o vydání osoby k trestnímu stíhání pouze tehdy, existuje-li v daný okamžik...
