Právním zdrojem změn spočívajících především v navýšení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci je tzv. flexinovela zákoníku práce čili zákon č. 120/2025 Sb., který nenovelizuje toliko pracovněprávní kodex, ale více zákonů, včetně zákona o zaměstnanosti. A vedle něj další změny přináší nárůst průměrné mzdy v r. 2025 oproti r. 2024.
Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1876/2024 ze dne 13. 11. 2025 zabýval otázkou snížení výše náhrady škody v případě odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.
Návrat zaměstnance z rodičovské dovolené představuje z pracovněprávního hlediska situaci, která v praxi často vyvolává řadu nejasností a sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Otázky týkající se povinnosti zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní pracovní místo, možnosti změny pracovního zařazení či úpravy pracovní doby patří k nejčastějším…
Ústavní soud se v nálezu Pl. ÚS 31/24 zabýval otázkou, zda dočasné převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 odst. 3 zákoníku práce představuje nepřípustnou nucenou práci ve smyslu čl. 9 Listiny. Návrhu Nejvyššího soudu nevyhověl, když dovodil, že zaměstnanci v takové situaci reálně nehrozí „trest“ v podobě ztráty odstupného a že se jedná…
Bossing, tedy dlouhodobé systematické šikanování zaměstnance ze strany nadřízeného, je jev, který se v českém pracovněprávním prostředí objevuje stále častěji, nicméně jeho právní uchopení je stále komplikované. Nejde o pojem výslovně definovaný zákoníkem práce, nicméně z praktického hlediska může představovat zásah do zásady rovného zacházení i…
Podpora v nezaměstnanosti je nástroj, který uchazeči o zaměstnání[1] slouží k finančnímu překlenutí období bez práce, kdy si ve spolupráci s Úřadem práce ČR aktivně hledá nové zaměstnání. Jedná se o dávku, jež má dočasně zmírnit výpadek příjmu, umožnit pokrytí základních životních potřeb a poskytnout čas na nalezení nového pracovního uplatnění.
Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele s cílem zjednodušit, zpřehlednit a systematizovat procesy související s oznamovací povinností zaměstnavatelů, představuje jednu z největších administrativních změn pro zaměstnavatele za poslední roky.
Získat kvalitního zaměstnance dnes není jen otázkou štěstí nebo kvalitní inzerce. Společnosti o schopné lidi bojují, a to mnohdy i nečistými prostředky. Přetahování zaměstnanců od konkurence se stalo běžnou součástí pracovního trhu, ale co když už nejde pouze o nabídku lepších podmínek, ale o záměrné oslabování druhé strany – tedy…
Gamifikace práce je moderním trendem, který za pomoci využívání herních prvků v zaměstnání slibuje zvýšení motivace a produktivity zaměstnanců. Její zavedení do pracovního prostředí však vyvolává řadu pracovněprávních otázek. Ačkoli se gamifikace může na první pohled zdát jako jednoduchý způsob, jak učinit práci zábavnější, její implementace…
Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2025 sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 přináší zásadní posun v pohledu na odpovědnost zaměstnavatelů za bezpečnost práce osob, které nejsou jejich zaměstnanci, ale pohybují se v jejich prostorách – typicky OSVČ nebo pracovníci subdodavatelů. Tento rozsudek je důležitý nejen pro právníky, ale i pro všechny…
Dne 01.06.2025 vstoupila v účinnost tzv. „flexinovela“ zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jež přinesla řadu dlouho očekávaných změn v oblasti pracovního práva. Jedním ze zásadních počinů této novely je významná změna právní úpravy zkušební doby. Zkušební doba je nástroj sloužící k tomu…
Místo výkonu práce představuje jednu ze základních náležitostí pracovní smlouvy podle zákoníku práce[1]. Jak však posuzovat situaci, kdy je v pracovní smlouvě uvedeno jiné místo výkonu práce, než kde zaměstnanec od počátku pracuje? Jaký význam má skutečnost, že byl zaměstnanec při nástupu výslovně ujištěn, že jde o běžný postup u zaměstnavatele?…
V květnu 2025 vydal Nejvyšší soud rozsudek sp. zn. 21 Cdo 752/2025. V rozsudku řešený případ začal poměrně tradičně – dlouholetý horník (v tomto případě zaměstnanec OKD, a.s.) onemocněl iritační dermatitidou nohou způsobenou pracovní obuví. Uvedená nemoc byla uznána jako nemoc z povolání, pročež zaměstnavatel vyplácel zaměstnanci náhradu za ztrátu…
Představte si situaci, kdy učitelé místo vyučování sedí v kabinetě, v 10 hodin dopoledne popíjejí alkohol, odmítnou dechovou zkoušku a bez omluvy odcházejí ze školy, rovnou k lékaři. A to i přesto, že je čekají žáci na vyučovací hodině. Nejedná se o smyšlenou situaci, ale o reálný případ, ke kterému došlo na střední škole a byl dále předmětem…
Výpověď z pracovního poměru je jednostranné právní jednání, jež vede k rozvázání pracovního poměru, který končí uplynutím zákonem stanovené výpovědní doby. Je nutné, aby tak bylo učiněno vždy písemně (jinak se k výpovědi nepřihlíží) a doručeno druhé smluvní straně pracovního poměru, přičemž zaměstnanec není povinen důvod výpovědi uvádět, zatímco…
Návrat právní jistoty? Pomůže Ústavní soud ukončit nejisté období v otázce autonomie zaměstnavatele při rozhodování o nadbytečnosti zaměstnance?
Nejvyšší soud ve svém, poměrně nedávném, rozhodnutí – rozsudku ze dne 22. 4. 2025, č. j. 21 Cdo 71/2024-168 (dále jen „Rozhodnutí“) posuzoval hranici mezi přípustnou kritikou zaměstnavatele a porušením povinnosti loajality zaměstnance, které by odůvodňovalo výpověď z pracovního poměru. Dovolací soud v tomto Rozhodnutí zásadně zdůraznil kontext, v…
Výpověď z důvodu nadbytečnosti je častým způsobem skončení pracovního poměru zaměstnance. Jejím předpokladem je rozhodnutí zaměstnavatele o změně úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Výkladem takového rozhodnutí se nedávno zabýval Nejvyšší soud ve svém…
S rozvojem digitálních technologií se na pracovištích stále častěji setkáváme s tzv. algoritmickým řízením (též algoritmickým managementem) – formou řízení lidské práce, která využívá algoritmy k plánování, kontrole, hodnocení či odměňování zaměstnanců. Tato forma řízení nachází uplatnění nejen u digitálních pracovních platforem typu Uber, Wolt…
Zaměstnanecké benefity jsou dnes již nedílnou součástí pracovního života. Příspěvek na stravování, příspěvek na sport, penzijní připojištění, vzdělávání či zdravotní benefity – to vše jsou nadstandardní výhody, které přispívají k větší spokojenosti zaměstnanců a jejich loajalitě vůči zaměstnavateli. Otázkou však zůstává, zda má na tyto benefity…
Pojem škody má ve výroku o vině a ve výroku o náhradě škody odlišný význam. V případě výroku o vině je škoda znakem skutkové podstaty trestného činu, u výroku o náhradě škody...
Brojí-li žalobce proti tvrzenému nezákonnému zásahu správního orgánu spočívajícímu v jeho nečinnosti (jiné než vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení), může být...
Při posuzování kolize vlastnického práva (čl. 11 Listiny), práva na podnikání (čl. 26 Listiny) a práva na samosprávu (čl. 8, čl. 100 Ústavy), na straně jedné, a zájmu na ochraně...
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
