Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní. Právě na to reaguje nový zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o…
Zaměstnavatelé si mohou od účinnosti tzv. flexinovely zákoníku práce[1], tj. od 1. 6. 2025, ujednat se zaměstnanci za trvání zkušební doby její prodloužení, a to v rámci jejích maximálních limitů (tj. 4 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, resp. 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců).[2]
Získat a udržet kvalitní zaměstnance je pro řadu společností stále složitější. Trh práce zůstává i přes relativně nízkou nezaměstnanost napjatý, mzdové náklady rostou a zároveň sílí očekávání zaměstnanců, že jejich práce pro ně bude mít nejen krátkodobý, ale i dlouhodobý finanční přínos. Právě v tomto kontextu se do popředí dostávají různé formy…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty („Směrnice“) a její transpozice do českého právního řádu představují jednu z nejvýznamnějších pracovněprávních novinek posledních let.
V současné době je projednáván návrh zákona o státních zaměstnancích (dále jen „návrh zákona“ nebo „návrh“), který má v budoucnu nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb., zákon o státní službě. Návrh představuje významný posun od dosavadní koncepce státní služby a je založen na myšlence větší flexibility a zjednodušení právních vztahů státních…
Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Téma švarcsystému se v posledních letech opakovaně vrací do centra pozornosti. Na základě informací získaných od inspekce práce za období 2024–2025 přinášíme přehled o kontrolách, výši sankcí a sektorech s nejvyššími riziky.
V předchozím článku publikovaném dne 13.7.2026 byly řešeny rozdíly mezi výpovědními důvody pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce tj. neuspokojivé pracovní výsledky a dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce tj. soustavné méně závažné porušování povinností. Rovněž jsme se dotkli problematiky…
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 26. 5. 2026, sp. zn. 21 Cdo 720/2026, zabýval otázkou, zda je zaměstnavatel oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem poté, co zaměstnanec před uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou písemně oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel…
Přeshraniční vysílání zaměstnanců v rámci Evropské unie s sebou nese řadu právních a administrativních aspektů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení. V praxi dochází k situacím, kdy po uplynutí standardní doby vyslání není schválena výjimka dle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Takový stav má zásadní dopady na určení rozhodného právního řádu i…
U skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem je nutné rozlišovat mezi jednotlivými výpovědními důvody, které zakotvuje ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákoník práce“). Výpovědní důvody podle písm. f) a g) citovaného ustanovení se mohou při konkrétním skutkovém stavu…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970[1] o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo práci nebo práce stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování představuje jednu z nejvýznamnějších regulatorních změn v oblasti pracovního práva a compliance posledních let. Nová úprava významně rozšiřuje…
Koncem března letošního roku zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“). Ačkoliv návrh ZOPP cílí především na subjekty typu zprostředkovatelů přepravy či rozvozu jídla, obsahuje rovněž doprovodnou změnovou část, která zásadním způsobem novelizuje zejména zákon č.
Umělá inteligence (dále jen „AI“) je neustále se rozvíjejícím trendem, který se stává neodmyslitelnou součástí moderní společnosti, včetně pracovního prostředí. Může sloužit k automatizaci některých pracovních procesů, hodnocení zaměstnanců nebo jejich náboru. S jejím zavedením se však pojí zásadní otázka: kdo nese odpovědnost za výstupy a…
Platformová práce představuje významné téma jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, zejména s ohledem na pokračující dynamický rozvoj trhu služeb fungujících na bázi digitálních pracovních platforem. V prvním díle naší dvoudílné série o novém návrhu zákona o platformové práci (dále jen „Návrh“)[1] jsme se zaměřili na všechny zásadní změny a…
Práce na dálku (z domova) se po pandemii stala běžnou součástí pracovního života a oblíbeným benefitem nabízeným ze strany zaměstnavatelů. Práce na dálku byla do zákoníku práce[1] zakotvena s účinností ode dne 1. 10. 2023 zákonem č. 281/2023 Sb. (dále jen „novela“), který nově upravil zejména podmínky jejího výkonu, právo některých skupin…
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 202/2025 ze dne 26. 2. 2026 zabýval otázkou, zda se zákaz postoupení pohledávek podle § 346d odst. 4 zákoníku práce[1] vztahuje také na pohledávky z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy. Současně připomněl, kdy má takový nárok pracovněprávní povahu a kdy se řídí občanským…
Návrh zákona má posílit práva pracovníků poskytujících služby alespoň částečně přes internet či mobilní aplikace na žádost příjemců, jako jsou řidiči taxislužeb či kurýři. V návaznosti na evropskou legislativu zakotvuje pojem digitálních platforem jako osob tyto služby zastřešujících, přiznává jejich pracovníkům za určitých podmínek právní…
Nejvyšší soud v lednovém rozsudku[1] řešil případ vychovatele v dětském domově, který v práci umístil odposlouchávací zařízení do kanceláře své kolegyně. V této souvislosti vyjasnil, jak se prodlužuje lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru v situaci, kdy jednání zaměstnance současně prověřuje policie. Dospěl přitom k závěru, který zásadně…
V českém právu je zaměstnanec tradičně považován za slabší smluvní stranu, ochrana jeho práv vůči zaměstnavateli je zakotvena zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“). Významnou roli sehrává i judikatura, včetně rozhodovací praxe z přelomu tisíciletí, která si v pracovním právu zachovává relevanci. Určitý korektiv…
Český právní řád stojí před další transpoziční výzvou v podobě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 (dále jen „Směrnice“), kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny (všech, byť její vznik inicioval gender pay gap a byť některé reportovací povinnosti budou zaměřeny právě na ten). Ačkoliv veřejná debata často akcentuje…
Podmínku bezprostřednosti závažného ohrožení sebe nebo svého okolí, která představuje ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách jednu z nezbytných podmínek pro...
Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení...
Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně...
V případě, že Nejvyšší soud opomíjí své vlastní závěry vyslovené dříve v totožných či obdobných věcech a arbitrárně změní svůj náhled na skutečnost, která přímo...
Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li...
