Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo do legislativního procesu návrh zcela nového zákona o platformové práci. Tato úprava, reagující na evropskou směrnici, přináší revoluci nejen pro digitální platformy a jejich pracovníky, ale skrze navrhovanou redefinici závislé práce v zákoníku práce zasáhne i běžné zaměstnavatele. Článek rozebírá…
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Ads 52/2025–27 ze dne 16. března 2026 představuje další významný příspěvek do judikatury týkající se vymezení nelegální práce a hranic mezi závislou činností a samostatným podnikáním. V kontextu dlouhodobě diskutovaného fenoménu tzv. švarcsystému přináší tento rozsudek rozšíření interpretačních kritérií…
Jedním z nejprobíranějších právních témat minulého roku byla bezpochyby tzv. „flexinovela“ zákoníku práce, jež nabyla účinnosti začátkem června roku 2025.[1] Podstatnou součástí této novelizace byly také změny související s počátkem a délkou výpovědní doby z pracovního poměru. MPSV uvedlo, že cílem flexinovely je zavedení moderního a flexibilního…
Zaměstnanecké benefity podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), představují i v roce 2026 atraktivní nástroj, jak zaměstnance motivovat a současně efektivně pracovat s daňovým zatížením. Jejich kouzlo spočívá v odlišném daňovém režimu oproti klasické mzdě vyplácené v penězích. Na straně zaměstnance jde do…
Kamerové systémy patří mezi oblíbené nástroje ochrany majetku a bezpečnosti (nejen) na pracovištích. Zároveň však představují významný zásah do soukromí zaměstnanců i dalších osob. V praxi se stále setkáváme s řadou zjednodušujících představ a zažitých mýtů o tom, kdy je kamerový dohled „v souladu s právem“. Tento článek se zaměřuje na nejčastější…
Rovnost, resp. nerovnost v odměňování zejména mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty byla v minulosti častým tématem a podstatou řady soudních sporů. To by se ale mělo již brzy změnit. Směrnice Evropské unie o transparentnosti odměňování (dále jen „směrnice“), kterou musí Česká republika implementovat do vnitrostátního práva do 7.
Na rozdíl od darování krve se dárcovství krevní plazmy v praxi často pojí s finanční odměnou, jejíž výše se v posledních letech postupně zvyšuje. Tento trend zvyšuje zájem zaměstnanců o odběry, zároveň však může významněji zasahovat do provozu zaměstnavatele. Pokud odběr krevní plazmy probíhá v pracovní době zaměstnance, vyvstává otázka, jak se k…
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je ústřední správní orgán, který dohlíží na dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Každoročně zveřejňuje Program kontrolních akcí vymezující priority kontrolní činnosti pro nadcházející rok, přičemž jejich plánování vychází z § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.
Reforma systému sociálních dávek v ČR přinesla zásadní změnu v podobě nové dávky státní sociální pomoci (dále také „DSSP“), která je často označována také jako tzv. „superdávka“. Tato dávka byla zavedena zákonem č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci (dále také „ZDSSP“)[1], ve znění pozdějších předpisů, a jejím hlavním cílem bylo…
V tomto článku vás seznámím se dvěma souvisejícími tématy. Nejprve krátce představím možnosti participace zaměstnanců na společnostech formou zaměstnaneckých opcí na akcie či podíly, případně formou tzv. „stínových akcií/podílů“ (Phantom shares). Poté se podíváme na novelu zákona o daních z příjmů (ZoDP) účinnou od 1. ledna 2026, která zavedla do…
V posledních letech se problematika rovného odměňování dostává do popředí nejen pracovního práva, ale i řízení lidských zdrojů a compliance. Evropská unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, jejímž cílem je posílit uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím…
Vítáme vás u dalšího dílu naší série Byznys a paragrafy, kterou pro vás připravuje advokátní kancelář LAWYA. Naším cílem je přinášet podnikatelům srozumitelné a praktické informace z oblasti práva, daní a účetnictví. Tentokrát se zaměříme na institut konkurenční doložky.
Jedním z evergreenů podnikatelského prostředí je už od devadesátých let diskuse okolo využívání metody švarcsystému, tedy využívání externích dodavatelů v obchodněprávních vztazích, jejichž postavení je často obtížně odlišitelné od postavení běžných zaměstnanců. Tedy, ono je známo, že jde o metodu nezákonnou a stejně tak je známo, že jde o metodu…
Pracovní pohotovost patří mezi tradiční a v praxi využívané instituty pracovního práva. Přesto s sebou přináší některé aplikační obtíže. Tento příspěvek upozorňuje na dva z nich, které se objevují zřejmě nejčastěji.
Často nastávají situace, kdy je proti zaměstnavatelům vedeno přestupkové řízení ze strany orgánů inspekce práce, aniž by zaměstnavatelé měli jasný přehled o tom, jaké procesní možnosti jim právní úprava v takové situaci poskytuje. Předložený článek proto představuje základní shrnutí problematiky přestupkového řízení vedeného orgánem inspekce…
Za poslední dva roky lze vysledovat snahu zákonodárce zlepšit právní úpravu týkající se zdanění tzv. zaměstnaneckých opčních plánů (dále též jen „ESOP“), v rámci kterých mají zaměstnanci možnost získat za zvýhodněných podmínek akcie či obchodní podíly (dále též jen „podíly“) ve společnosti, ve které pracují. Důvodem pro zavedení ESOPu bývá často…
Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti podstatná část zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („Zákon“). Cílem zákona je zavést tzv. jednotné měsíční hlášení, tedy nástroj, který nahrazuje přibližně dvacet různých hlášení, která musí každý zaměstnavatel měsíčně činit orgánům státní…
Souběhem funkcí se rozumí situace, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává vedle své funkce rovněž činnosti na základě pracovní smlouvy s touž korporací. Vzhledem k tomu, že tato problematika není v českém právním řádu výslovně upravena, je třeba odpovědi na otázky spojené s její přípustností a právními důsledky hledat v…
Když zaměstnavatel dočasně přiděluje zaměstnance k jinému zaměstnavateli, musí mu dle zákoníku práce[1] zajistit pracovní a mzdové podmínky alespoň na úrovni srovnatelného kmenového zaměstnance u tohoto zaměstnavatele.[2] Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 21 Cdo 351/2024, zabýval otázkou, zdali mezi tyto podmínky…
Článek je přehledem změn v oboru exekučních srážek ze mzdy nejen účinných od 1. 1. 2026, ale též i skutečně v praxi uplatňovaných od 1. 1. 2026, což dříve nebylo totéž.
Neposkytne-li odvolací soud účastníkovi řízení prostor pro reakci na svůj odlišný právní názor týkající se určení a tak i výše tarifní hodnoty rozhodné pro výpočet náhrady...
Nejvyšší soud poruší stěžovatelovo právo na soudní ochranu, pokud odmítne dovolání z důvodu vad, ačkoli ve skutečnosti vadné nebylo.
Pro přiznání bezplatné obhajoby nemohou soudy stanovit podmínky, které nemají oporu v zákoně či v judikatuře. Jde zejména o podmínky vztahující se k budoucnosti, které toliko mohou,...
Souhlasil-li vlastník pozemku s jeho veřejným užíváním, je výklad obecných soudů, podle něhož mu nevzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení za omezení jeho vlastnického...
Pokud obecný soud vezme v potaz podání pouze jednoho z účastníků řízení a řádně nevypořádá relevantní argumenty, tj. takové, které by mohly mít vliv na výsledek řízení,...
