Představte si situaci, kdy učitelé místo vyučování sedí v kabinetě, v 10 hodin dopoledne popíjejí alkohol, odmítnou dechovou zkoušku a bez omluvy odcházejí ze školy, rovnou k lékaři. A to i přesto, že je čekají žáci na vyučovací hodině. Nejedná se o smyšlenou situaci, ale o reálný případ, ke kterému došlo na střední škole a byl dále předmětem…
Výpověď z pracovního poměru je jednostranné právní jednání, jež vede k rozvázání pracovního poměru, který končí uplynutím zákonem stanovené výpovědní doby. Je nutné, aby tak bylo učiněno vždy písemně (jinak se k výpovědi nepřihlíží) a doručeno druhé smluvní straně pracovního poměru, přičemž zaměstnanec není povinen důvod výpovědi uvádět, zatímco…
Návrat právní jistoty? Pomůže Ústavní soud ukončit nejisté období v otázce autonomie zaměstnavatele při rozhodování o nadbytečnosti zaměstnance?
Nejvyšší soud ve svém, poměrně nedávném, rozhodnutí – rozsudku ze dne 22. 4. 2025, č. j. 21 Cdo 71/2024-168 (dále jen „Rozhodnutí“) posuzoval hranici mezi přípustnou kritikou zaměstnavatele a porušením povinnosti loajality zaměstnance, které by odůvodňovalo výpověď z pracovního poměru. Dovolací soud v tomto Rozhodnutí zásadně zdůraznil kontext, v…
Výpověď z důvodu nadbytečnosti je častým způsobem skončení pracovního poměru zaměstnance. Jejím předpokladem je rozhodnutí zaměstnavatele o změně úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Výkladem takového rozhodnutí se nedávno zabýval Nejvyšší soud ve svém…
S rozvojem digitálních technologií se na pracovištích stále častěji setkáváme s tzv. algoritmickým řízením (též algoritmickým managementem) – formou řízení lidské práce, která využívá algoritmy k plánování, kontrole, hodnocení či odměňování zaměstnanců. Tato forma řízení nachází uplatnění nejen u digitálních pracovních platforem typu Uber, Wolt…
Zaměstnanecké benefity jsou dnes již nedílnou součástí pracovního života. Příspěvek na stravování, příspěvek na sport, penzijní připojištění, vzdělávání či zdravotní benefity – to vše jsou nadstandardní výhody, které přispívají k větší spokojenosti zaměstnanců a jejich loajalitě vůči zaměstnavateli. Otázkou však zůstává, zda má na tyto benefity…
V oblasti pracovněprávních a mzdových agend zaměstnavatelů patří mezi nejvýznamnější administrativní povinnosti pravidelné hlášení údajů o zaměstnancích a jejich mzdách širokému spektru institucí. V současném systému musí zaměstnavatelé měsíčně v různých termínech podávat více než dvacet výkazů a formulářů na instituce jako je Česká správa…
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1154/2025 ze dne 22. 7. 2025 („Rozhodnutí“) zabýval problematikou okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („Zákoník práce“) z důvodu údajného zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance…
V souvislosti s tzv. flexinovelou, která zásadním způsobem novelizovala zákoník práce,[1] došlo ke změnám i některých souvisejících předpisů. Změn se dočkalo i nařízení vlády, které upravuje jiné důležité osobní překážky v práci[2] („Nařízení vlády 590/2006“). Přinášíme přehled změn Nařízení vlády 590/2006, které nabyly účinnosti spolu s…
Lze nárok na pobídkovou složku mzdy podmínit nejen pracovním výkonem zaměstnance, jak je to v praxi obvyklé stanovením nebo sjednáním měřitelných kriterií pracovního výkonu, ale též dodržováním pracovních povinností a za jejich porušování ji krátit?
Téma tolik spojené snad s každou profesí. Téma, kterému je v poslední době věnováno stále více a více pozornosti. A je to dobře. Neustále si připomínat to, co je v našem životě důležité. Náš život. Naše zdraví. Naše rodina. Umět vnímat varovné signály, umět včas zpomalit a umět včas vypnout dřív, než to naše tělo a mysl udělá za nás. Téma, o…
Dne 01.06.2025 vstoupila v účinnost tzv. „flexi“ novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jenž přinesla řadu dlouho očekávaných změn v oblasti pracovního práva. Předložený článek se v hlubších souvislostech věnuje změnám u výpovědní doby, kdy autoři tyto změny popisují a představují…
Bezmála před dvěma lety nabyl účinnosti zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „ZoO“), jímž zákonodárce (opožděně) transponoval směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „NS ČR“) se rozsudkem ze dne 30. dubna 2025, sp. zn. 21 Cdo 3471/2024, vyjádřil k otázkám, zda zaměstnavatel může podmínit přiznání pohyblivé složky mzdy dodržováním pracovních povinností zaměstnance a zda takové snížení není nepřípustným peněžitým postihem podle § 346b zákona 262/2006 Sb., zákoníku…
Konkurenční doložka je obvyklým ujednáním především v tzv. manažerských smlouvách, ať již smlouvách pracovních či smlouvách o výkonu funkce (jednatele či člena představenstva). Tento článek přehledně shrnuje, jak konkurenční doložku správně sjednat, na co si dát pozor při jejím případném zrušení a jak předejít možným právním komplikacím s tím…
V moderním byznysovém světě jsou informace, inovace a kreativita klíčovým kapitálem každého úspěšného podnikatele. Konkurenční výhoda podnikatele často spočívá nikoli v hmotném majetku, ale v originálních nápadech, know-how, softwarových či designových řešeních, a pro podnikatele je tedy nezbytné orientovat se v mechanismech práva duševního…
Zaměstnanci jako influenceři. Trend, který nabírá na síle, přináší firmám nové možnosti, ale i zcela nové odpovědnosti. Kde končí osobní svoboda projevu a začíná reklama? A jakou roli v tom hraje pracovní smlouva, autorské právo nebo ochrana spotřebitele?
Řádné doručení je podmínkou účinnosti právního jednání obsaženého v doručovaném dokumentu. Od okamžiku doručení se také odvíjí počítání dob a lhůt významných pro povinnosti, práva a nároky zaměstnavatele a zaměstnance a jejich uplatňování. Správnost doručení tudíž nelze podceňovat, protože může mít velmi významné dopady pro účastníky…
Dle zákoníku práce[1] je zaměstnavatel v určitých případech oprávněn, a někdy dokonce povinen převést zaměstnance na jinou práci. Intuitivní chápání slovního spojení „převedení na jinou práci“ přitom svědčí pro závěr, že se jim myslí převedení „na jinou pozici“, tedy jednostranná změna druhu práce zaměstnance sjednaného v pracovní smlouvě. Tento…
Správce konkursní podstaty nemohl být v dobré víře, že majetek byl sepsán do konkursní podstaty úpadce po právu, jestliže v době, za kterou má vydat užitky z tohoto majetku, probíhalo...
Skutečnost, že společnost s ručením omezeným ovládá fyzická osoba, jež je osobou blízkou (sourozencem) fyzické osoby, která ovládá akciovou společnost, nečiní ze společnosti s...
Účastníci sporného řízení mají podle současné procesní úpravy zákonem ohraničený časový prostor, ve kterém musí splnit povinnost tvrzení, tedy uplatnit všechny skutečnosti...
Úmysl nepřímý a nedbalost vědomá spolu hraničí, přičemž hranice mezi nimi je podstatně obtížněji rozeznatelná než hranice mezi úmyslem přímým a nepřímým a než hranice mezi...
Přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea první tr. zákoníku se dopustí ten, kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu,...
