Rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele představuje v praxi jeden z nejvíce rizikových kroků, kdy vedle řady jiných povinností musí zaměstnavatel propuštění v případě kázeňských prohřešků stihnout dokončit v přísných lhůtách stanovených zákoníkem práce.
Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 357/2025 ze dne 20. 5. 2026 zabýval podmínkami, za nichž se zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za škodu nebo nemajetkovou újmu. Rozhodnutí připomíná, že samotná existence bezpečnostních předpisů ani školení zaměstnanců nepostačují. Zaměstnavatel musí být schopen prokázat také to, že…
U téměř každé nové právní úpravy platí, že to, co je v praxi skutečně podstatné, se ukáže až s odstupem času. Zdravotní výpovědní důvody podle § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, které se v podstatě od 1. června 2025 sloučily do jednoho ustanovení (až na dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti), jsou toho dobrým…
Pravidla vyplývající ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2026, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále jen „Směrnice“), stojí a padají s jedinou klíčovou otázkou: Které…
Již tomu byl jeden rok od účinnosti tzv. flexinovely zákoníku práce[1], která se mimo jiné dotkla i délky výpovědní doby a jejího běhu. Avšak i po více než roce její účinnosti panují mezi odbornou veřejností rozpory o tom, jak přistupovat k ustanovením pracovních smluv o běhu a délce výpovědní doby, které byly mezi zaměstnanci a zaměstnavateli…
Pravidla vyplývající ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále jen „Směrnice“), stojí a padají s jedinou klíčovou otázkou: Které…
Zásada rovného odměňování patří mezi základní principy pracovního práva. Zaměstnancům přísluší za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.[1] Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 29. 4. 2026, sp. zn. 21 Cdo 606/2026, zabýval dalším ze sporů zaměstnanců České pošty týkajících se problematiky nerovného…
Podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným. Tento stav může nastat na základě rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních…
Zásobování léky je něco, co většina z nás považuje za samozřejmost, dokud se něco pokazí. Pandemie covid-19 ukázala, jak křehké jsou dodavatelské řetězce a jak snadno se může zhroutit celý trh, pokud nejsou klíčoví distributoři dostatečně odolní. Právě na to reaguje nový zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (zákon o…
Zaměstnavatelé si mohou od účinnosti tzv. flexinovely zákoníku práce[1], tj. od 1. 6. 2025, ujednat se zaměstnanci za trvání zkušební doby její prodloužení, a to v rámci jejích maximálních limitů (tj. 4 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, resp. 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců).[2]
Získat a udržet kvalitní zaměstnance je pro řadu společností stále složitější. Trh práce zůstává i přes relativně nízkou nezaměstnanost napjatý, mzdové náklady rostou a zároveň sílí očekávání zaměstnanců, že jejich práce pro ně bude mít nejen krátkodobý, ale i dlouhodobý finanční přínos. Právě v tomto kontextu se do popředí dostávají různé formy…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty („Směrnice“) a její transpozice do českého právního řádu představují jednu z nejvýznamnějších pracovněprávních novinek posledních let.
V současné době je projednáván návrh zákona o státních zaměstnancích (dále jen „návrh zákona“ nebo „návrh“), který má v budoucnu nahradit stávající zákon č. 234/2014 Sb., zákon o státní službě. Návrh představuje významný posun od dosavadní koncepce státní služby a je založen na myšlence větší flexibility a zjednodušení právních vztahů státních…
Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Téma švarcsystému se v posledních letech opakovaně vrací do centra pozornosti. Na základě informací získaných od inspekce práce za období 2024–2025 přinášíme přehled o kontrolách, výši sankcí a sektorech s nejvyššími riziky.
V předchozím článku publikovaném dne 13.7.2026 byly řešeny rozdíly mezi výpovědními důvody pro rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele dle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce tj. neuspokojivé pracovní výsledky a dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce tj. soustavné méně závažné porušování povinností. Rovněž jsme se dotkli problematiky…
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 26. 5. 2026, sp. zn. 21 Cdo 720/2026, zabýval otázkou, zda je zaměstnavatel oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr se zaměstnancem poté, co zaměstnanec před uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou písemně oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel…
Přeshraniční vysílání zaměstnanců v rámci Evropské unie s sebou nese řadu právních a administrativních aspektů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení. V praxi dochází k situacím, kdy po uplynutí standardní doby vyslání není schválena výjimka dle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Takový stav má zásadní dopady na určení rozhodného právního řádu i…
U skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem je nutné rozlišovat mezi jednotlivými výpovědními důvody, které zakotvuje ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákoník práce“). Výpovědní důvody podle písm. f) a g) citovaného ustanovení se mohou při konkrétním skutkovém stavu…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970[1] o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo práci nebo práce stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování představuje jednu z nejvýznamnějších regulatorních změn v oblasti pracovního práva a compliance posledních let. Nová úprava významně rozšiřuje…
Koncem března letošního roku zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“). Ačkoliv návrh ZOPP cílí především na subjekty typu zprostředkovatelů přepravy či rozvozu jídla, obsahuje rovněž doprovodnou změnovou část, která zásadním způsobem novelizuje zejména zákon č.
Podání žádosti o předčasný starobní důchod a jeho přiznání zaměstnanci, který se žalobou domáhá určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele,...
Rozhoduje-li soud o návrhu na zrušení předběžného opatření, musí se ústavně dostatečným způsobem vypořádat s podstatnou námitkou, že v důsledku pozdějšího vývoje řízení ve...
Zákon o zvláštních řízeních soudních, ve znění účinném od 1. ledna 2026, nadále umožňuje zatímní úpravu poměrů týkající se volby vzdělání (školy) dítěte. Paušální...
Prozatímní rozhodnutí (jako institut upravený v § 465a až 465i zákona o zvláštních řízeních soudních) nejsou zcela vyňata z přezkumu Ústavního soudu, nicméně k posuzování...
Soukromoprávní nástroje ochrany před imisemi hluku slouží mimo jiné k tomu, aby bylo dosaženo spravedlivé rovnováhy kolidujících práv v situacích, kdy k tomu spíše plošně...
