Pracovní pohotovost patří mezi tradiční a v praxi využívané instituty pracovního práva. Přesto s sebou přináší některé aplikační obtíže. Tento příspěvek upozorňuje na dva z nich, které se objevují zřejmě nejčastěji.
Často nastávají situace, kdy je proti zaměstnavatelům vedeno přestupkové řízení ze strany orgánů inspekce práce, aniž by zaměstnavatelé měli jasný přehled o tom, jaké procesní možnosti jim právní úprava v takové situaci poskytuje. Předložený článek proto představuje základní shrnutí problematiky přestupkového řízení vedeného orgánem inspekce…
Za poslední dva roky lze vysledovat snahu zákonodárce zlepšit právní úpravu týkající se zdanění tzv. zaměstnaneckých opčních plánů (dále též jen „ESOP“), v rámci kterých mají zaměstnanci možnost získat za zvýhodněných podmínek akcie či obchodní podíly (dále též jen „podíly“) ve společnosti, ve které pracují. Důvodem pro zavedení ESOPu bývá často…
Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti podstatná část zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („Zákon“). Cílem zákona je zavést tzv. jednotné měsíční hlášení, tedy nástroj, který nahrazuje přibližně dvacet různých hlášení, která musí každý zaměstnavatel měsíčně činit orgánům státní…
Souběhem funkcí se rozumí situace, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává vedle své funkce rovněž činnosti na základě pracovní smlouvy s touž korporací. Vzhledem k tomu, že tato problematika není v českém právním řádu výslovně upravena, je třeba odpovědi na otázky spojené s její přípustností a právními důsledky hledat v…
Když zaměstnavatel dočasně přiděluje zaměstnance k jinému zaměstnavateli, musí mu dle zákoníku práce[1] zajistit pracovní a mzdové podmínky alespoň na úrovni srovnatelného kmenového zaměstnance u tohoto zaměstnavatele.[2] Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 21 Cdo 351/2024, zabýval otázkou, zdali mezi tyto podmínky…
Článek je přehledem změn v oboru exekučních srážek ze mzdy nejen účinných od 1. 1. 2026, ale též i skutečně v praxi uplatňovaných od 1. 1. 2026, což dříve nebylo totéž.
Pro rok 2026 bude v pracovním právu největším tématem v České republice jistě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 z 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování („Směrnice“).
Dle § 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), může zaměstnavatel v rozpočtové sféře zaměstnanci poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, přičemž se přitom postupuje v souladu s § 110 odst. 5 ZP, tedy…
Odvolá-li zaměstnavatel zaměstnance z jeho vedoucí pozice, jeho pracovní poměr tím nekončí. Zaměstnavatel má povinnost navrhnout zaměstnanci změnu jeho dalšího pracovního zařazení, tedy nabídnout mu jinou vhodnou pracovní pozici odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže takovou práci zaměstnavatel pro odvolaného vedoucího…
Právním zdrojem změn spočívajících především v navýšení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci je tzv. flexinovela zákoníku práce čili zákon č. 120/2025 Sb., který nenovelizuje toliko pracovněprávní kodex, ale více zákonů, včetně zákona o zaměstnanosti. A vedle něj další změny přináší nárůst průměrné mzdy v r. 2025 oproti r. 2024.
Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1876/2024 ze dne 13. 11. 2025 zabýval otázkou snížení výše náhrady škody v případě odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.
Návrat zaměstnance z rodičovské dovolené představuje z pracovněprávního hlediska situaci, která v praxi často vyvolává řadu nejasností a sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Otázky týkající se povinnosti zaměstnavatele zařadit zaměstnance na původní pracovní místo, možnosti změny pracovního zařazení či úpravy pracovní doby patří k nejčastějším…
Ústavní soud se v nálezu Pl. ÚS 31/24 zabýval otázkou, zda dočasné převedení zaměstnance na jinou práci podle § 41 odst. 3 zákoníku práce představuje nepřípustnou nucenou práci ve smyslu čl. 9 Listiny. Návrhu Nejvyššího soudu nevyhověl, když dovodil, že zaměstnanci v takové situaci reálně nehrozí „trest“ v podobě ztráty odstupného a že se jedná…
Bossing, tedy dlouhodobé systematické šikanování zaměstnance ze strany nadřízeného, je jev, který se v českém pracovněprávním prostředí objevuje stále častěji, nicméně jeho právní uchopení je stále komplikované. Nejde o pojem výslovně definovaný zákoníkem práce, nicméně z praktického hlediska může představovat zásah do zásady rovného zacházení i…
Podpora v nezaměstnanosti je nástroj, který uchazeči o zaměstnání[1] slouží k finančnímu překlenutí období bez práce, kdy si ve spolupráci s Úřadem práce ČR aktivně hledá nové zaměstnání. Jedná se o dávku, jež má dočasně zmírnit výpadek příjmu, umožnit pokrytí základních životních potřeb a poskytnout čas na nalezení nového pracovního uplatnění.
Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele s cílem zjednodušit, zpřehlednit a systematizovat procesy související s oznamovací povinností zaměstnavatelů, představuje jednu z největších administrativních změn pro zaměstnavatele za poslední roky.
Získat kvalitního zaměstnance dnes není jen otázkou štěstí nebo kvalitní inzerce. Společnosti o schopné lidi bojují, a to mnohdy i nečistými prostředky. Přetahování zaměstnanců od konkurence se stalo běžnou součástí pracovního trhu, ale co když už nejde pouze o nabídku lepších podmínek, ale o záměrné oslabování druhé strany – tedy…
Gamifikace práce je moderním trendem, který za pomoci využívání herních prvků v zaměstnání slibuje zvýšení motivace a produktivity zaměstnanců. Její zavedení do pracovního prostředí však vyvolává řadu pracovněprávních otázek. Ačkoli se gamifikace může na první pohled zdát jako jednoduchý způsob, jak učinit práci zábavnější, její implementace…
Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2025 sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 přináší zásadní posun v pohledu na odpovědnost zaměstnavatelů za bezpečnost práce osob, které nejsou jejich zaměstnanci, ale pohybují se v jejich prostorách – typicky OSVČ nebo pracovníci subdodavatelů. Tento rozsudek je důležitý nejen pro právníky, ale i pro všechny…
Je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe (§ 91 odst. 1 o. s. ř.), jde o tzv. samostatné společenství. Jestliže však jde o...
Účelem ustanovení § 58 odst. 2 zák. práce není znevýhodnit zaměstnavatele, který se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl až po zahájení šetření jiným...
Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatným okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, nezpůsobil tím škodu zaměstnanci, jemuž jako...
V případě rychlostní zkoušky automobilové rallye se jedná o podnik potenciálně značně nebezpečný, při němž se vozidla pohybují zvýšenou rychlostí s cílem absolvovat předepsanou...
Bylo-li řízení o pozůstalosti po zemřelém úpadci (zůstaviteli) pravomocně skončeno, vydá konkursní soud v rámci usnesení o zrušení konkursu podle § 44 odst. 2 ZKV dosavadní...
