Rovnost, resp. nerovnost v odměňování zejména mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty byla v minulosti častým tématem a podstatou řady soudních sporů. To by se ale mělo již brzy změnit. Směrnice Evropské unie o transparentnosti odměňování (dále jen „směrnice“), kterou musí Česká republika implementovat do vnitrostátního práva do 7.
Na rozdíl od darování krve se dárcovství krevní plazmy v praxi často pojí s finanční odměnou, jejíž výše se v posledních letech postupně zvyšuje. Tento trend zvyšuje zájem zaměstnanců o odběry, zároveň však může významněji zasahovat do provozu zaměstnavatele. Pokud odběr krevní plazmy probíhá v pracovní době zaměstnance, vyvstává otázka, jak se k…
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je ústřední správní orgán, který dohlíží na dodržování pracovněprávních předpisů a předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP). Každoročně zveřejňuje Program kontrolních akcí vymezující priority kontrolní činnosti pro nadcházející rok, přičemž jejich plánování vychází z § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.
Reforma systému sociálních dávek v ČR přinesla zásadní změnu v podobě nové dávky státní sociální pomoci (dále také „DSSP“), která je často označována také jako tzv. „superdávka“. Tato dávka byla zavedena zákonem č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci (dále také „ZDSSP“)[1], ve znění pozdějších předpisů, a jejím hlavním cílem bylo…
V tomto článku vás seznámím se dvěma souvisejícími tématy. Nejprve krátce představím možnosti participace zaměstnanců na společnostech formou zaměstnaneckých opcí na akcie či podíly, případně formou tzv. „stínových akcií/podílů“ (Phantom shares). Poté se podíváme na novelu zákona o daních z příjmů (ZoDP) účinnou od 1. ledna 2026, která zavedla do…
V posledních letech se problematika rovného odměňování dostává do popředí nejen pracovního práva, ale i řízení lidských zdrojů a compliance. Evropská unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, jejímž cílem je posílit uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím…
Vítáme vás u dalšího dílu naší série Byznys a paragrafy, kterou pro vás připravuje advokátní kancelář LAWYA. Naším cílem je přinášet podnikatelům srozumitelné a praktické informace z oblasti práva, daní a účetnictví. Tentokrát se zaměříme na institut konkurenční doložky.
Jedním z evergreenů podnikatelského prostředí je už od devadesátých let diskuse okolo využívání metody švarcsystému, tedy využívání externích dodavatelů v obchodněprávních vztazích, jejichž postavení je často obtížně odlišitelné od postavení běžných zaměstnanců. Tedy, ono je známo, že jde o metodu nezákonnou a stejně tak je známo, že jde o metodu…
Pracovní pohotovost patří mezi tradiční a v praxi využívané instituty pracovního práva. Přesto s sebou přináší některé aplikační obtíže. Tento příspěvek upozorňuje na dva z nich, které se objevují zřejmě nejčastěji.
Často nastávají situace, kdy je proti zaměstnavatelům vedeno přestupkové řízení ze strany orgánů inspekce práce, aniž by zaměstnavatelé měli jasný přehled o tom, jaké procesní možnosti jim právní úprava v takové situaci poskytuje. Předložený článek proto představuje základní shrnutí problematiky přestupkového řízení vedeného orgánem inspekce…
Za poslední dva roky lze vysledovat snahu zákonodárce zlepšit právní úpravu týkající se zdanění tzv. zaměstnaneckých opčních plánů (dále též jen „ESOP“), v rámci kterých mají zaměstnanci možnost získat za zvýhodněných podmínek akcie či obchodní podíly (dále též jen „podíly“) ve společnosti, ve které pracují. Důvodem pro zavedení ESOPu bývá často…
Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti podstatná část zákona č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele („Zákon“). Cílem zákona je zavést tzv. jednotné měsíční hlášení, tedy nástroj, který nahrazuje přibližně dvacet různých hlášení, která musí každý zaměstnavatel měsíčně činit orgánům státní…
Souběhem funkcí se rozumí situace, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává vedle své funkce rovněž činnosti na základě pracovní smlouvy s touž korporací. Vzhledem k tomu, že tato problematika není v českém právním řádu výslovně upravena, je třeba odpovědi na otázky spojené s její přípustností a právními důsledky hledat v…
Když zaměstnavatel dočasně přiděluje zaměstnance k jinému zaměstnavateli, musí mu dle zákoníku práce[1] zajistit pracovní a mzdové podmínky alespoň na úrovni srovnatelného kmenového zaměstnance u tohoto zaměstnavatele.[2] Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 14. 1. 2026, sp. zn. 21 Cdo 351/2024, zabýval otázkou, zdali mezi tyto podmínky…
Článek je přehledem změn v oboru exekučních srážek ze mzdy nejen účinných od 1. 1. 2026, ale též i skutečně v praxi uplatňovaných od 1. 1. 2026, což dříve nebylo totéž.
Pro rok 2026 bude v pracovním právu největším tématem v České republice jistě transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 z 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování („Směrnice“).
Dle § 131 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), může zaměstnavatel v rozpočtové sféře zaměstnanci poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, přičemž se přitom postupuje v souladu s § 110 odst. 5 ZP, tedy…
Odvolá-li zaměstnavatel zaměstnance z jeho vedoucí pozice, jeho pracovní poměr tím nekončí. Zaměstnavatel má povinnost navrhnout zaměstnanci změnu jeho dalšího pracovního zařazení, tedy nabídnout mu jinou vhodnou pracovní pozici odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže takovou práci zaměstnavatel pro odvolaného vedoucího…
Právním zdrojem změn spočívajících především v navýšení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci je tzv. flexinovela zákoníku práce čili zákon č. 120/2025 Sb., který nenovelizuje toliko pracovněprávní kodex, ale více zákonů, včetně zákona o zaměstnanosti. A vedle něj další změny přináší nárůst průměrné mzdy v r. 2025 oproti r. 2024.
Nejvyšší soud se v nedávném rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1876/2024 ze dne 13. 11. 2025 zabýval otázkou snížení výše náhrady škody v případě odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.
Postup soudního exekutora, umožňující při rozhodování o určení výsledné ceny předmětu dražby současně (při splnění zákonných předpokladů) rozhodnout i o zániku nájemního...
Osoba, které zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma, se podle § 147 insolvenčního zákona může domáhat náhrady...
Vlastník jednotky není oprávněn domáhat se proti společenství vlastníků uložení povinnosti týkající se správy domu a pozemku žalobou podle § 10 odst. 1 antidiskriminačního zákona,...
Rovněž podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 (o. z.) je právo společného nájmu bytu manžely zvláštním případem společného nájmu bytu (§ 2270, § 2271, § 745, § 746 o. z.) a...
Smyslem a účelem požadavku, aby dozorčí rada přezkoumala rozhodnutí představenstva, kterým odmítlo akcionáři poskytnout vysvětlení, ještě předtím, než akcionář uplatní právo na...
