Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970[1] o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo práci nebo práce stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování představuje jednu z nejvýznamnějších regulatorních změn v oblasti pracovního práva a compliance posledních let. Nová úprava významně rozšiřuje…
Koncem března letošního roku zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“). Ačkoliv návrh ZOPP cílí především na subjekty typu zprostředkovatelů přepravy či rozvozu jídla, obsahuje rovněž doprovodnou změnovou část, která zásadním způsobem novelizuje zejména zákon č.
Umělá inteligence (dále jen „AI“) je neustále se rozvíjejícím trendem, který se stává neodmyslitelnou součástí moderní společnosti, včetně pracovního prostředí. Může sloužit k automatizaci některých pracovních procesů, hodnocení zaměstnanců nebo jejich náboru. S jejím zavedením se však pojí zásadní otázka: kdo nese odpovědnost za výstupy a…
Platformová práce představuje významné téma jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, zejména s ohledem na pokračující dynamický rozvoj trhu služeb fungujících na bázi digitálních pracovních platforem. V prvním díle naší dvoudílné série o novém návrhu zákona o platformové práci (dále jen „Návrh“)[1] jsme se zaměřili na všechny zásadní změny a…
Práce na dálku (z domova) se po pandemii stala běžnou součástí pracovního života a oblíbeným benefitem nabízeným ze strany zaměstnavatelů. Práce na dálku byla do zákoníku práce[1] zakotvena s účinností ode dne 1. 10. 2023 zákonem č. 281/2023 Sb. (dále jen „novela“), který nově upravil zejména podmínky jejího výkonu, právo některých skupin…
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 202/2025 ze dne 26. 2. 2026 zabýval otázkou, zda se zákaz postoupení pohledávek podle § 346d odst. 4 zákoníku práce[1] vztahuje také na pohledávky z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy. Současně připomněl, kdy má takový nárok pracovněprávní povahu a kdy se řídí občanským…
Návrh zákona má posílit práva pracovníků poskytujících služby alespoň částečně přes internet či mobilní aplikace na žádost příjemců, jako jsou řidiči taxislužeb či kurýři. V návaznosti na evropskou legislativu zakotvuje pojem digitálních platforem jako osob tyto služby zastřešujících, přiznává jejich pracovníkům za určitých podmínek právní…
Nejvyšší soud v lednovém rozsudku[1] řešil případ vychovatele v dětském domově, který v práci umístil odposlouchávací zařízení do kanceláře své kolegyně. V této souvislosti vyjasnil, jak se prodlužuje lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru v situaci, kdy jednání zaměstnance současně prověřuje policie. Dospěl přitom k závěru, který zásadně…
V českém právu je zaměstnanec tradičně považován za slabší smluvní stranu, ochrana jeho práv vůči zaměstnavateli je zakotvena zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“). Významnou roli sehrává i judikatura, včetně rozhodovací praxe z přelomu tisíciletí, která si v pracovním právu zachovává relevanci. Určitý korektiv…
Český právní řád stojí před další transpoziční výzvou v podobě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 (dále jen „Směrnice“), kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny (všech, byť její vznik inicioval gender pay gap a byť některé reportovací povinnosti budou zaměřeny právě na ten). Ačkoliv veřejná debata často akcentuje…
Platformová práce je v posledních letech důležitým tématem nejen na evropské, ale i na vnitrostátní úrovni, a to zejména díky plošnému a stále trvajícímu rozšiřování trhu služeb, které do modelu digitální pracovní platformy spadají.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování, má být členskými státy implementována do června 2026. Tato směrnice stanoví nové povinnosti zejména pro…
Na začátku dubna tohoto roku dospěl k finálnímu rozuzlení soudní přezkum pokuty ve výši 2,5 mil. Kč, kterou v roce 2023 uložil inspektorát práce společnosti VELKÁ PECKA, s. r. o., provozující on-line obchod Rohlik.cz. Daná pokuta byla sankcí zejména za umožnění výkonu nelegální práce kurýrům společnosti, jež rozváželi zboží zákazníkům. Konečný…
České pracovní právo čeká významná změna vyvolaná transpozicí směrnice o platformové práci. Připravovaný zákon má přinést vyšší míru právní jistoty osobám pracujícím přes digitální platformy typu Uber, Bolt či Wolt, zejména zavedením vyvratitelné domněnky pracovněprávního vztahu. Zároveň mění definici závislé práce: zpřesňuje vztah nadřízenosti a…
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2197/2025 ze dne 26. března 2026 („Rozhodnutí“) patří mezi ta, která mohou na první pohled působit technicky a nenápadně. Ve skutečnosti však otevírá jednu z nejcitlivějších oblastí pracovního práva – problematiku nemocí z povolání[1], důkazní nouze a odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní…
Na dohody o nepřetahování zaměstnanců, tzv. No-poaching agreements, se uřady pro ochranu hospodářské soutěže v zemích Evropské unie v poslední době čím dál důsledněji zaměřují a uvalují nemalé pokuty. Odpovědi na otázky, co jsou dohody o nepřetahování, jaká je praxe zahraničních soutěžních orgánů a českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a…
Letošní rok představuje pro české zaměstnavatele po postupně zintenzivňující se debatě o tomto tématu zlomový okamžik v oblasti personální politiky a odměňování. Česká republika se nachází v závěrečné fázi přípravy novely zákoníku práce, která má do vnitrostátního práva implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10.
Ve veřejném prostoru v současné době rezonuje téma porušování pravidel v souvislosti s pracovním trhem, zejména například otázky tzv. švarcsystému, nelegálního zaměstnání cizinců nebo zastřeného zprostředkování zaměstnání.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo do legislativního procesu návrh zcela nového zákona o platformové práci. Tato úprava, reagující na evropskou směrnici, přináší revoluci nejen pro digitální platformy a jejich pracovníky, ale skrze navrhovanou redefinici závislé práce v zákoníku práce zasáhne i běžné zaměstnavatele. Článek rozebírá…
Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Ads 52/2025–27 ze dne 16. března 2026 představuje další významný příspěvek do judikatury týkající se vymezení nelegální práce a hranic mezi závislou činností a samostatným podnikáním. V kontextu dlouhodobě diskutovaného fenoménu tzv. švarcsystému přináší tento rozsudek rozšíření interpretačních kritérií…
Vycházejí-li správní soudy ohledně sporné skutečnosti pouze z podkladů z trestního řízení, jehož se stěžovatelka neúčastnila, a odmítnou-li provést navrhované důkazy, které...
Je-li předmětem právního úkonu věc ocenitelná penězi, je třeba při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, nikoliv podle § 9...
Pokud v otázce, v níž má být aplikováno unijní právo, obecný soud rozhodující jako soud poslední instance ve smyslu čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie nepoložení...
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
