Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 455/26 opět připomněl, že v případě formálního naplnění znaků trestného činu není automaticky namístě užití prostředků trestního práva. Jádrem rozhodnutí je ústavní požadavek, aby trestní soudy v hraničních případech pečlivě posuzovaly společenskou škodlivost činu a uvážily, zda nepřichází v úvahu jiná…
Od 1. ledna 2026 je účinný nový zákon o zbraních a střelivu, který obsahuje také přechodné ustanovení označované jako zbraňová amnestie. Ta může vést k zániku trestní odpovědnosti za nedovolené ozbrojování, pokud pachatel ve stanovené lhůtě dobrovolně předá policii neoprávněně držené zbraně či střelivo (náboje). Je tomu tak ale i v rámci domovní…
Tématem tohoto článku je nastínění úlohy pravidel sportovní hry z hlediska posuzování odpovědnosti sportovce za škodu, za způsobení zranění či úmrtí jiné osobě, a to jak z hlediska trestní odpovědnosti, tak z hlediska odpovědnosti civilní. Sport je významnou součástí společnosti, ale jde současně často o aktivitu zvýšeně rizikovou a není žádoucí…
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se řadí mezi zásadní instituty trestního práva a zároveň se jedná o téma, které ve společnosti velmi rezonuje. Jeho smyslem je umožnit návrat odsouzeného do společnosti za splnění zákonných podmínek v okamžiku, kdy další výkon trestu již není nezbytný. Současně však podmíněné propuštění…
Kauza Tomáše Jiřikovského vyvolala politický otřes, zahájení různých souvisejících řízení a velké množství odborných i laických komentářů. Pokud jde o vrácení datových nosičů, nebylo však zdaleka veřejně řečeno vše. Odpovědnost za vrácení totiž nelze jednoduše shodit na jednu osobu.
Zákon č. 270/2025 Sb. přinesl rozsáhlé změny trestního zákoníku a trestního řádu, zejména v oblasti trestních sankcí, tzv. odklonů[1] a jiných zvláštních forem vyřízení trestních věcí. Novela se dotkla také zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále také „ztopo“). S odloženou účinností od 1. července…
„Naše paměť nefunguje jako videokamera. Každou vzpomínku si rekonstruujeme – a pokaždé trochu jinak. Emoce, nové informace, čas, trauma… to všechno ovlivňuje, jak si něco pamatujeme. Ale to automaticky neznamená, že je vzpomínka „falešná“. Uvádí klinická psycholožka, Mgr. Iva Putala, ve svém „blogu“ ze dne 22. 5.
Problematika využitelnosti důkazů získaných v daňovém řízení v rámci trestního řízení představuje dlouhodobě diskutovanou otázku na pomezí daňového a trestního práva. V praxi orgánů činných v trestním řízení (dále jen „OČTŘ“) není výjimečné, že daňová kontrola může vyústit v trestní stíhání. Zejména pak pokud jde o stanovení výše zkrácené daně.
Je známo, že trest odnětí svobody není vždy třeba vykonat celý. Většinou má smysl se snažit o propuštění z vězení na „podmínku“. Toho může odsouzený dosáhnout podáním příslušné žádosti. Pokud se podaří soud přesvědčit a žádosti vyhoví, povolí podmíněné propuštění prosté či s dohledem. Právní úprava týkající se tohoto řízení je stručná, proto jsou…
S účinností od 1. 10. 2020 byl trestní proces obohacen o institut prohlášení viny podle § 206c trestního řádu. Judikatura k němu se postupem času vyvíjí a rozšiřuje – i pokud jde o postavení poškozeného. Co se stane, pokud poškozený nesouhlasí s právní kvalifikací a soud se s jeho námitkami řádně nevypořádá? Nález Ústavního soudu ze dne 5. 2.
Trest vyhoštění představuje citelný zásah do základních práv a svobod jednotlivce. Jaké jsou podmínky pro jeho uložení? I u pachatelů závažné trestné činnosti, kteří nejsou občany České republiky, je chráněno právo na soukromý a rodinný život.
Článek vychází z diskuse vedené na mezinárodní konferenci Rethinking Sentencing: Are We Getting Justice Right?, pořádané Univerzitou Karlovou v Praze a zasazuje ji do širšího kontextu české sankční politiky. Zaměřuje se na vývoj a současnou podobu alternativního trestání ve vztahu k původní koncepci trestního zákoníku i následným legislativním…
Kdy skutečně začíná běžet lhůta pro podání stížnosti proti usnesení o výkonu trestu?
Dne 22. ledna 2026 předložilo Ministerstvo vnitra České republiky návrh zákona, jehož cílem je mimo jiné rozšířit rozsah informací dostupných organizačním útvarům Policie České republiky při vyhledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti. Navrhovaná právní úprava je prezentována jako implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)…
„Novela zákona o obětech trestných činů, účinná od 1. ledna 2026, mění způsob určování výše peněžité pomoci. Ta je nyní vázána na průměrnou mzdu, což má zajistit její hodnotu v čase. Rozšiřuje se také okruh osob, které mohou o pomoc žádat. Úprava lépe pokrývá sociální potřeby obětí, reparační účinek pomoci, tedy funkce náhrady újmy, však zůstává…
Co je adhezní nárok? Adhezní nárok je nárok poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy, případně též vydání bezdůvodného obohacení, která mu byla způsobena trestným činem nebo přestupkem. Poškozený může tento nárok uplatnit přímo v rámci trestního nebo správního (přestupkového) řízení.
Novelizace § 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“), účinná od 1. 1. 2026 (zákon č. 270/2025 Sb.), představuje významný posun v koncepci trestněprávní ochrany vyživovací povinnosti. Dosavadní model, který kriminalizoval samotné dlouhodobé neplnění vyživovací povinnosti (po dobu delší než čtyři měsíce), je nahrazen konstrukcí…
Při posuzování trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TrZ“), je nezbytné zabývat se řadou dílčích otázek, které mohou mít zásadní vliv na právní kvalifikaci podvodného jednání jako trestného činu. Mezi tyto otázky patří i vymezení doby rozhodné pro prokazování…
Zákonem č. 270/2025 Sb. („Novela“) došlo s účinností k 1. lednu 2026, resp. ve vztahu k některým ustanovením až s účinností k 1. červenci 2026, k zásadním změnám v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob.
Případ Skendera Bojku, kosovského podnikatele odsouzeného obecnými soudy za pokus o vraždu zasahujícího policisty, představuje zásadní judikát v české trestněprávní praxi. Kauza komplexně otestovala hranice institutu nutné obrany (§ 29 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dále jen „TZ“), zejména putativní (domnělé) nutné obrany (PNO). Nález…
Správce konkursní podstaty je ve smyslu § 14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva...
Rodiči nezletilého dítěte, který je nositelem rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu, nelze odepřít přístup do policejního spisu, vedeného z důvodu zranění nezletilého dítěte,...
Pokud není k podání v elektronické podobě připojen podpis podle zvláštních předpisů, jedná se po účinnosti zákona č. 298/2016 Sb. o nedostatek obsahových náležitostí upravených v...
Povinnost soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí představuje jeden z klíčových prvků práva na soudní ochranu chráněného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soudy mají...
Jedním z nezbytných předpokladů jakéhokoliv – řádného i mimořádného – vydržení je držba věci. Držba zahrnuje faktické ovládání věci (corpus possessionis) a současně...
