trestní právo

Kdy skutečně začíná běžet lhůta pro podání stížnosti proti usnesení o výkonu trestu?

Dne 22. ledna 2026 předložilo Ministerstvo vnitra České republiky návrh zákona, jehož cílem je mimo jiné rozšířit rozsah informací dostupných organizačním útvarům Policie České republiky při vyhledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti. Navrhovaná právní úprava je prezentována jako implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)…

„Novela zákona o obětech trestných činů, účinná od 1. ledna 2026, mění způsob určování výše peněžité pomoci. Ta je nyní vázána na průměrnou mzdu, což má zajistit její hodnotu v čase. Rozšiřuje se také okruh osob, které mohou o pomoc žádat. Úprava lépe pokrývá sociální potřeby obětí, reparační účinek pomoci, tedy funkce náhrady újmy, však zůstává…

Co je adhezní nárok? Adhezní nárok je nárok poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy, případně též vydání bezdůvodného obohacení, která mu byla způsobena trestným činem nebo přestupkem. Poškozený může tento nárok uplatnit přímo v rámci trestního nebo správního (přestupkového) řízení.

Novelizace § 196 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „TZ“), účinná od 1. 1. 2026 (zákon č. 270/2025 Sb.), představuje významný posun v koncepci trestněprávní ochrany vyživovací povinnosti. Dosavadní model, který kriminalizoval samotné dlouhodobé neplnění vyživovací povinnosti (po dobu delší než čtyři měsíce), je nahrazen konstrukcí…

Při posuzování trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TrZ“), je nezbytné zabývat se řadou dílčích otázek, které mohou mít zásadní vliv na právní kvalifikaci podvodného jednání jako trestného činu. Mezi tyto otázky patří i vymezení doby rozhodné pro prokazování…

Zákonem č. 270/2025 Sb. („Novela“) došlo s účinností k 1. lednu 2026, resp. ve vztahu k některým ustanovením až s účinností k 1. červenci 2026, k zásadním změnám v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob.

Případ Skendera Bojku, kosovského podnikatele odsouzeného obecnými soudy za pokus o vraždu zasahujícího policisty, představuje zásadní judikát v české trestněprávní praxi. Kauza komplexně otestovala hranice institutu nutné obrany (§ 29 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, dále jen „TZ“), zejména putativní (domnělé) nutné obrany (PNO). Nález…

Od 1. 1. 2026 vstupuje z větší části v účinnost zásadní novela zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále také „ZTOPO“) a související změny. Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je součástí rozsáhlého legislativního balíčku, který byl ve Sbírce zákonů vyhlášen jako zákon č. 270/2025 Sb., a který přináší…

Počátkem nového roku nabyl účinnosti nový zákon o zbraních a střelivu č. 90/2024 Sb., který nahradil dosavadní právní úpravu vymezenou zákonem č. 119/2002 Sb. Tento krok přináší řadu důležitých změn, které se dotýkají jak držitelů zbrojních průkazů, tak i podnikatelů v oblasti zbraní a střeliva. Mezi klíčové cíle zákona patří především snížení…

S novelou trestního zákoníku přichází zcela nový druh evidence tzv. záznam o skutečnostech důležitých pro práci s dětmi (dále jen „dětský certifikát“), který byl přijat jako součást novely trestního zákoníku. Novela má dělenou účinnost. Podstatná část změn vstoupila v účinnost od 1.1.2026 část změn bude mít však účinnost pozdější, a to od…

Právní úprava umožňuje za splnění zákonem stanovených podmínek přerušit výkon trestu odnětí svobody (dále jen „VTOS“) z důvodu nepříznivého zdravotního stavu odsouzeného. Tento institut představuje výjimku z kontinuálního výkonu trestu a je upraven jak v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů…

Téma trestní odpovědnosti členů zastupitelstev při nakládání s nepotřebným majetkem obce či města nabývá na významu, zejména vzhledem k rostoucímu zájmu orgánů činných v trestním řízení o tyto případy. Z právního hlediska je zásadní rozlišovat mezi politickým rozhodováním a trestněprávní odpovědností. Judikatura Nejvyššího soudu opakovaně…

Domácí násilí představuje oblast, která je mimořádně citlivá z hlediska společenského i právního. Podle statistik Policie České republiky[1] mají počty případů tzv. domácího násilí rostoucí tendenci, v roce 2021 celkem 617 případů, v roce 2022 pak 1 418 případů a v roce 2023 dokonce 1 634 případů. Ústavní soud se ve svém nálezu[2] ze dne 27.

Od 1.1.2026 vstoupí v účinnost novela č. 270/2025 Sb. trestního zákoníku, která podstatně změní dosavadní právní úpravu podmínečného propuštění. Obecně je institut podmínečného propuštění prostředkem, jak odsouzené motivovat k dobrému chování při výkonu trestu odnětí svobody, ale i následně v životě po propuštění z výkonu trestu. Dosavadní právní…

Orgány činné v trestním řízení mají podle zásady oficiality z úřední povinnosti vyšetřovat a stíhat veškerou trestnou činnost, o které se v rámci své činnosti dozví, čemuž odpovídá i povinnost adresátů práva kroky orgánů činných v trestním řízení snášet. Stát tak má rovněž povinnost kompenzovat újmu, která vznikne obviněným v důsledku trestného…

V dnešní době vzrůstajícího neklidu ve společnosti, přibývajícího násilí cíleného na menšiny, manosféry a nenávistných projevů v online prostoru se český právní řád dočkal rozsáhlé novelizace trestního práva, zahrnující mimo jiné i úpravu tzv. trestných činů z nenávisti. Dosud platná úprava se tak s účinností od 1. ledna 2026 rozšíří o…

Primární fáze viktimizace je přímé působení pachatele na oběť. Ta je zasažena primárními ranami, které mohou být trojího typu: emociální, fyzické nebo finanční.[1] V kontextu tohoto článku se tedy jedná o sexuálně motivovanou trestnou činnost, jejíž obětí je dítě. K tomu, co to vlastně sexuální zneužívání dětí je, neexistuje jednotná…

Tématem tohoto článku jsou anonymní sítě a trestní odpovědnost jejich provozovatelů. Z hlediska trestního práva lze vést úvahu o tom, zda samotný provoz anonymní platformy, který není ze své povahy nezákonný, může založit trestní odpovědnost provozovatele, s ohledem na to, že není vyloučeno, že na těchto sítích dochází (a to často i s vědomím…

Zajímavé rozhodnutí ke shora uvedené problematice vydal německý Spolkový soudní dvůr 13. března letošního roku ve věci 2 StR 232/24.[1]