praktické rady

Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…

Ustanovení § 113 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") zakotvuje, že výše mzdy může být sjednána v pracovní smlouvě, stanovena vnitřním mzdovým předpisem nebo určena mzdovým výměrem. Závisí tak zcela na úvaze zaměstnavatele, na kterou z výše uvedených cest se…

V pracovněprávních odborných kruzích je již notorietou, že výpověď daná zaměstnanci pro nadbytečnost z důvodu tzv. organizačních změn u zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je nejčastěji užívaným výpovědním důvodem a také častým předmětem sporů. Díky tomu mají zaměstnavatelé a jejich právní poradci v…

Open source software, free software, FOSS, otevřený software nebo svobodný software; to všechno jsou označení pro software, který je šířen pod některou z veřejných softwarových licencí (v textu budeme dále používat zkratku FOSS, která znamená free and open source software). Nejznámější z těchto licencí je GNU General Public License (GNU…

Zápletka jako ze špatného filmu. Zahraniční společnost založí v Čechách dceřinou společnost. Do čela postaví někoho místního, kdo „se vyzná“ v českých poměrech, má kontakty a mluví česky. Spolupráce na počátku probíhá bezproblémově. Z ničeho nic je ale dceřiná společnost v červených číslech, zjistí se, že jednatel uzavřením nevýhodných smluv…

Navzdory představě většiny novomanželů se ne každé manželství vždy vydaří. Pakliže manželství dospěje do fáze, kdy jeho další trvání již není možné, přichází na řadu jeho rozvod. Obecně lze říci, že v případě, že oba manželé s rozvodem manželství souhlasí a na všech záležitostech ohledně rozvodu manželství se jsou schopni shodnout, jedná se o…

Právní úprava právnických osob je s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) založena na principu tzv. teorie fikce. Právnická osoba je považována za umělý konstrukt, který má právní osobnost, nikoliv však vůli. Právnické osobě je přičítána vůle fyzických osob, kteří jsou členy statutárního orgánu právnické…

Ústavní výchova představuje značný zásah soudu do vztahů mezi dítětem a jeho rodiči. Soud by se měl k nařízení ústavní výchovy uchylovat pouze výjimečně. Tento článek se zabývá zejména důvody, které vedou k nařízení ústavní výchovy, avšak nepomine ani její funkce a její souvislost s vyživovací povinností…

Podobně jako u náhrad při ublížení na zdraví, stanoví nový občanský zákoník i pro náhrady pozůstalým při usmrcení osoby jim blízké poměrně vágní kritéria - ta v konečném důsledku spočívají na „zásadách slušnosti“. Bylo vůlí autorů nového kodexu, aby bližší zákonná pravidla absentovala, což však logicky zadělalo na problémy v praxi. Podobně jako v…

Dle § 73 odst. 2 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění, dále „ZP“ či „zákoník práce“), lze v případě zaměstnavatelů tzv. soukromé sféry s vedoucím zaměstnancem sjednat možnost odvolání z jeho pracovního místa, a to za předpokladu, že je zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec tohoto místa může vzdát. V případě, že má dojít k…

Zákon č. 147/2016 Sb., kterým se s účinností od 1. července 2016 novelizoval zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, přinesl kromě úpravy registru zdravotnických pracovníků také změny v oblasti provádění pitev a prohlídek těl zesnulých.

Před více než rokem jsem na tomto portálu rozebíral otázku autorských poplatků a medializované kauzy hudby hrající v obchodě s jízdními koly.[1] Od té doby byl v otázce poplatků poměrně dlouhou dobu klid před bouří, který byl v nedávné době opět rozvířen několika plánovanými kroky Ochranného svazu autorského (OSA), který zastupuje práva tuzemských…

V odborné debatě někdy zaznívá názor o potřebě reformy opravných prostředků v civilním řízení. Přední česká procesualistka Alena Winterová v poslední době zmínila potřebu dalšího řádného opravného prostředku směřujícího proti usnesením (či přesněji nemeritorním rozhodnutím).[1] V našem právním řádu by nešlo o novum; naopak, jednalo by se o návrat…

Většina staveb většího rozsahu (typicky stavby dopravní infrastruktury, ať už jde o dálnice, mosty, železnice apod.) je v dnešní době budována na základě smluv o dílo, jejichž součástí jsou více čí méně modifikované vzorové smluvní podmínky vydávané mezinárodní organizací konzultačních inženýrů FIDIC (Fédération Internationale Des…

Jedním z typicky sjednávaných způsobů zániku bankovní záruky, jakožto samostatného zajišťovacího instrumentu odlišného od ručení, je vrácení originálu záruční listiny jejímu výstavci. Tento v praxi hojně sjednávaný způsob zániku bankovní záruky je jednak logickým protipólem toho, že bankovní záruka vzniká jednostranným právním jednáním banky…

Jako do mnoha jiných oblastí soukromého práva, i do nájmu podnikatelského prostoru přinesla rekodifikace civilního práva zásadní změny. Jednou z nejzřejmějších je změna v systematice právní úpravy, když na rozdíl od předešlé právní úpravy[1] vtělil zákonodárce úpravu nájmu podnikatelského prostoru přímo do samotného znění zákona č. 89/2012 Sb.

Nezbytným předpokladem úspěšnosti žaloby na určení existence nebo neexistence právního vztahu nebo práva, je naléhavý právní zájem. Doktrína i judikatura se na definici pojmu „naléhavý právní zájem“ shodují – podmínka je naplněna zejména tam, kde by bez autoritativního určení existence či neexistence právního vztahu nebo práva bylo právní…

Rok 2016 přinesl několik změn právních předpisů upravujících pravidla provozu na pozemních komunikacích. Tyto změny souvisí s novelou zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále také jen „zákon o silničním provozu“) a dále se zrušením vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb., a jejím nahrazením vyhláškou…

Cílem tohoto příspěvku není rozebírat právní důvody přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ale zamyšlení se nad jedním z pravidel spojených s přechodem práv a povinností v kontextu aktuální judikatury Nejvyššího soudu ČR.

Dne 1. července 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (zákon o registru smluv), v platném znění (dále jen „Zákon“), jehož účelem je zejména dosažení transparentnosti v nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem a jenž má dosahy i do…