insolvenční právo - epravo.cz

insolvenční právo

Strana:1 2 » »»

Ohrožuje ztráta zdroje příjmů možnost uspět s oddlužením?

Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“ roste téměř raketovým tempem. Je proto aktuální řešit nejen to, jaké podmínky má dlužící nepodnikatel splnit, aby mu bylo oddlužení povoleno, ale také to, jakým způsobem si má počínat v průběhu samotného oddlužení. Klíčovou otázkou pro osoby, kterým bylo povoleno oddlužení, je, jaký vliv bude případně mít na jeho pokračování a úspěšnost skutečnost, že ztratí, byť jen dočasně, zaměstnání a zdroj příjmů.

Autor: Mgr. Michal Červinka ( Mališ Nevrkla Legal ) | 18.6.2013

Za chyby se platí aneb k odpovědnosti insolvenčního správce

V dnešní ekonomicky složité době již příliš nepřekvapí zpráva, že bylo s některým podnikatelským subjektem zahájeno insolvenční řízení. Také proto je obecně dobře známo, co takové řízení znamená a obnáší – na místo stávajícího vedení podnikatele je soudem dosazen insolvenční správce, který od té chvíle společnost řídí. V rukách insolvenčního správce je soustředěna velká moc. Ta je na druhé straně vyvážena požadavky na jeho odbornost a dalšími ustanoveními insolvenčního zákona upravujícími odpovědnost insolvenčního správce za výkon jeho funkce. A právě odpovědnost insolvenčního správce je tématem tohoto článku.

Autor: Mgr. Bc. Anna Suchá ( Glatzová & Co. ) | 13.6.2013

Odpovědnost za škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu dle insolvenčního zákona

V době trvající recese je nečastějším problémem věřitelů – podnikatelů – našich klientů – uspokojení jejich pohledávek za dlužníky (též podnikateli), kteří se právě v důsledku současného stavu hospodářství dostali do platební neschopnosti a tedy do stavu úpadku, na nějž následně navazuje prohlášení konkurzu (záměrně se budu v souvislosti s tématem tohoto článku vyhýbat oddlužení a řešením nepodnikatelských pohledávek).

Autor: Mgr. Lukáš Komárek ( Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři ) | 3.6.2013

Jak se vyhnout placení vysokých soudních poplatků aneb možnost zneužití osvobození od soudních poplatků ze strany dlužníků v insolvenčním řízení

Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění („Zákon o poplatcích“) je od placení soudních poplatků osobně osvobozen insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku v rámci insolvenčního řízení. Jak je popsáno níže v tomto článku, toto ustanovení Zákona o poplatcích otevírá široký prostor pro zneužití institutu osvobození od soudních poplatků ze strany dlužníků, ohledně kterých probíhá insolvenční řízení.

Autor: Mgr. Petra Eliášová ( Glatzová & Co. ) | 30.5.2013

Uplatňování pohledávek z pozastávek v insolvenčním řízení

V naší praxi se často setkáváme s nesprávným postupem stavebních společností v případě přihlašování pohledávek z tzv. pozastávek ze smluv o dílo. Věřitelé (zhotovitelé) tyto pohledávky za dlužníky (objednateli) často chybně přihlašují do insolvenčního řízení jako nepodmíněné a nesplatné, přičemž se domnívají, že prohlášením konkursu na majetek dlužníka budou tyto pohledávky považovány za splatné. Popsaný postup věřitelů vede insolvenční správce k popření takto uplatněných pohledávek co do jejich pravosti, což následně vyvolává incidenční spory.

Autor: Jan Tomaier, Matúš Hanuliak ( Tomaier Legal ) | 27.5.2013

Nesplatná pohledávka a oddlužení

S příchodem nového zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), byl do českého právního řádu zaveden zcela nový institut oddlužení jako jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku. Spolu s ním se objevilo též množství teoretických i praktických právních otázek, na které stále ještě chybí odpověď a čekají tak na zodpovězení soudní praxí či případně na novelizaci zákona. Jednou z takových nevyřešených právních otázek je pak dle názoru autora posouzení a způsob nakládání s nesplatnou pohledávkou přihlášenou do insolvenčního řízení, ve kterém je úpadek dlužníka řešen oddlužením. Tento článek se pak touto problematikou zabývá.

Autor: Mgr. Lukáš Hrůša | 24.5.2013

Účinek zahájení insolvenčního řízení na probíhající řízení u jiného soudu

Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „Insolvenční zákon), který je v účinnosti od 1.1.2008. Insolvenčním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí typ soudního řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční řízení je rozděleno na dvě fáze. V první fázi insolvenčního řízení rozhoduje soud, zda jsou splněny podmínky pro řešení majetkových problémů dlužníka a v případě, že jsou, rozhodne o úpadku. V druhé fázi insolvenční soud rozhoduje o způsobu řešení úpadku.

Autor: Mgr. Jakub Kolomičenko | 26.4.2013

K možnosti faktického oddlužení u podnikatelů

Možnost jednotlivců či domácností řešit svou tíživou ekonomickou situaci oddlužením - tzv. osobním bankrotem - již v českém právním řádu existuje 5 let a lze konstatovat, že je využívána masově. Tento právní institut má též poměrně velkou mediální publicitu a v současné době počet běžících oddlužení mnohonásobně převyšuje počet konkursů (ať již obchodních společností či jednotlivců).

Autor: JUDr. Daniel Kaplan, LL.M. ( HÁJEK ZRZAVECKÝ ) | 12.4.2013

Insolvenční návrh ve světle judikatury

Insolvenčním návrhem je podle § 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „IZ“) návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu. Obsah a náležitosti insolvenčního návrhu pak upravuje zejména ust. § 103 a násl. IZ. K uvedené problematice se pak za poměrně krátkou dobu vytvořila i bohatá soudní judikatura.

Autor: JUDr. Ing. Martina Šourková ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI ) | 11.4.2013

Přihlašování pohledávek do insolvence - doma i v zahraničí

K agendě některých advokátů, zastupujících podnikatelskou klientelu v rámci veškerého jejího podnikatelského života, často patří řešení otázek souvisejících s insolvenčním řízením. V případě advokátů specializujících se na obchodní právo, popř. provozujících generální praxi, je pochopitelné, že jejich znalost českého insolvenčního procesu, jakož i insolvenčního procesu v jednotlivých členských zemích EU (vyjma Dánska [1]), včetně aktuálního stavu judikatury české i judikatury Evropského soudního dvora, nemusí být vždy nutně detailní. Vzhledem k této skutečnosti bych se v tomto drobném příspěvku, psaném z pohledu advokáta, který je zároveň praktikujícím insolvenčním správcem, rád zaměřil na nastínění některých častých chyb, kterých je možné se dopustit při přihlašování pohledávek v insolvenčním procesu.

Autor: Mgr. Adam Sigmund ( Žižlavský a partneři ) | 29.3.2013

Návrh na povolení oddlužení - způsob řešení úpadku nebo šikana věřitelů?

V současné době, kdy počet návrhů na povolení oddlužení rok od roku výrazně stoupá, se stále více objevuje otázka, zda se institut oddlužení nestává spíše nástrojem k poškozování věřitelů a úniku dlužníka od hrazení svých závazků, než skutečným řešením jeho úpadku.

Autor: Mgr. Karolína Černá ( Zrůstek, Lůdl a partneři ) | 27.3.2013

Kdo jsou „všichni věřitelé“, jejichž nadpoloviční většina může rozhodnout o změně insolvenčního správce?

Jednou z novinek, kterou přinesl insolvenční zákon, je právo věřitelů rozhodnout o odvolání insolvenčního správce ustanoveného soudem a ustanovit správce nového. Rozhodovací praxe některých insolvenčních soudů však ukazuje, že přinesl i nejistotu ohledně využití tohoto práva.

Autor: Mgr. Jan Pořízek ( Mališ Nevrkla Legal ) | 19.3.2013

Připravované legislativní změny institutu insolvenčního správce

Institut insolvenčního správce, jakožto zásadního procesního účastníka insolvenčního řízení dozná řady změn, a to ve světle připravovaných novel „insolvenčního zákona“[1], “zákona o insolvenčních správcích“[2] a vyhlášky „o odměňování insolvenčních správců“[3], které si kladou za cíl větší profesionalizaci insolvenčních správců.

Autor: Mgr. Lukáš Hojdn, LLB ( Zrůstek, Lůdl a partneři ) | 15.3.2013

K odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost

Dne 1. 11. 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“), provedená zákonem č. 334/2012. Tato novela zavedla do insolvenčního zákona nový § 128a IZ, který umožňuje odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost.

Autor: Mgr. Ondřej Richter ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI ) | 14.3.2013

Pro a proti institutu oddlužení v českém právu

Institut oddlužení do českého právního systému vnesl zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „Insolvenční zákon“. Zákon byl vydaný dne 9.5.2006 s počátkem účinnosti ke dni 1.1.2008. Samotnému oddlužení se věnují § 389 – § 418.

Autor: Mgr. Jakub Kolomičenko | 8.3.2013

A znovu to oddlužení

Přijetím zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též jen „insolvenční zákon“) byl mimo jiné do našeho právního řádu nově zaveden, jako jeden ze způsobů řešení úpadku, institut oddlužení. Tento způsob řešení úpadku je ze zákona určen toliko fyzickým či právnickým osobám nepodnikatelům, jež navíc nemají závazky z podnikání. I přesto, že insolvenční zákon nabyl účinnosti již 1. 1. 2008, v praxi stále vznikají nové otázky, které je třeba judikatorně řešit, neboť na ně nelze najít jednoznačnou odpověď v insolvenčním zákoně. Jako insolvenční správkyně se s největším počtem nejasností potýkám ve vztahu k oddlužení, zejména v případech, kdy je řešeno oddlužení manželů.

Autor: JUDr. Zdeňka Prudilová Koníčková ( Zrůstek, Lůdl a partneři ) | 22.2.2013

Odmítnutí insolvenčního návrhu - Jak tomu zabránit?

K odmítnutí klasické žaloby soudem dochází spíše výjimečně, což však nelze říci o odmítání insolvenčních návrhů. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku lze zjistit, že každý pracovní den soudy odmítnou v průměru 20 insolvenčních návrhů, což je 100 návrhů za týden, 400 za měsíc, tedy přibližně 5 000 ročně.

Autor: Mgr. Hana Himmatová ( Žižlavský a partneři ) | 18.1.2013

Náhrada škody vzniklé porušením povinnosti podat insolvenční návrh

Povinnost podat insolvenční návrh je zakotvena v § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“) a vztahuje se jednak na všechny právnické osoby a jednak na fyzické osoby – podnikatele.

Autor: Mgr. Jana Vlková ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI ) | 17.1.2013

K náležitostem insolvenčního návrhu

Insolvenční řízení může být zahájeno jen na základě insolvenčního návrhu. Insolvenční zákon přitom obsahuje speciální úpravu náležitostí insolvenčního návrhu, přičemž pro případ vad insolvenčního návrhu má insolvenční navrhovatel (ve srovnání s obecnou úpravou odstraňování vad podání) jen omezenou možnost, jak předejít odmítnutí insolvenčního návrhu. S odmítnutím insolvenčního návrhu vinou insolvenčního navrhovatele (v určitých případech navíc vinou presumovanou) je pak spojeno riziko vzniku odpovědnosti insolvenčního navrhovatele za škodu (§ 147 insolvenčního zákona). Je tedy zřejmé, že insolvenční navrhovatel by měl náležitostem insolvenčního návrhu věnovat zvýšenou pozornost.

Autor: Mgr. Ondřej Richter ( TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI ) | 8.11.2012

K posouzení vykonatelnosti pohledávky přiznané rozhodčím nálezem v insolvenčním řízení

V poslední době se na úrovni krajských soudů lze setkat s novou praxí, kterou je odnímání povahy vykonatelné pohledávky pohledávce, která byla jejímu přihlašovateli přiznána na základě rozhodčího nálezu jakožto exekučního titulu. Uvedená problematika byla nedávno traktována rovněž na stránkách odborného tisku[1], následující článek má pak za cíl představit problém z jiného úhlu a ve vztahu k posouzení vykonatelnosti pohledávky přiznané rozhodčím nálezem v insolvenčním řízení komplexně.

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. ( Ústav práva a právní vědy ) | 23.10.2012

Strana:1 2 » »»

KNIHKUPECTVÍ - zákony, komentáře, učebnice

Články a komentáře

Obrana proti omezení vlastnického práva v územním plánování a poskytnutí náhrady

Z pohledu ekonomie je půda (pozemek) ekonomicky vzácným, typicky soukromým statkem, který je současně jedním ze základních výrobních faktorů. Velmi významnou vlastností tohoto statku...

10 otázek pro... Vladimíru Glatzovou

eFocus JUDr. Vladimíra Glatzová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a postgradusální studia práv LLM na University of London - Queen Mary and Westfield College,...

Opakované podávání žádostí v téže věci

V praxi se správní orgány setkávají s případy, kdy účastníci správního řízení podávají novou žádost ve chvíli, kdy byla jejich předchozí žádost zamítnuta rozhodnutím ve...

Ohrožuje ztráta zdroje příjmů možnost uspět s oddlužením?

Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“...

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník by měl být pokrokovým kodexem, který by odstranil zátěž z let minulých, a to především tu ideologickou. V souvislosti s procesem projednávání a přijímání...

Souhrn významných legislativních událostí 10.6.2013 – 16.6.2013

Sněmovna podpořila návrh zákona o státním zastupitelství, který kromě jiného ruší vrchní státní zastupitelství a zřizuje specializovaný protikorupční útvar. Předloha, která...

Soudní rozhodnutí

Náhrada škody

O naturální restituci musí poškozený požádat škůdce sám a zároveň se tento způsob náhrady škody musí jevit možným a účelným. Dojde-li k újmě na zdraví, vzniká poškozenému...

Změna závazku

Ustanovení § 261odst. 6 obch. zák. se vztahuje pouze k pojmenovaným smlouvám, nikoliv ke smlouvám či dohodám, jimiž se např. mění obsah či subjekty závazkového vztahu, tj. upravené...

Promlčení a úroky z prodlení

Uplyne-li od právní moci rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, jímž úroky, úroky z prodlení nebo jiná opětující se plnění, byly přiznány, doba tří let, promlčí se v tomto...

Překážka věci rozsouzené

Žalobce nemůže být zbaven práva domáhat se vylučovací žalobou vyloučení spoluvlastnického podílu k bytové jednotce z konkursní podstaty úpadce jen proto, že jiná osoba, jež není...

Mladistvý a místní příslušnost soudu

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. se za místo spáchání trestného činu považuje především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňující objektivní stránku trestného činu, ale také...

Hledání v rejstřících

komerční přílohy