Umělá inteligence (AI)[1] už dnes není pouze hračkou vývojářů a technologických nadšenců. AI nástroje a služby se rozšiřují do řady oblastí a sektorů. Některé organizace je již nasadily, jiné to alespoň testují a zkoumají – jinak řečeno, hledají vhodné „use cases“. To samozřejmě vyvolává zásadní právní otázky. Kdy je při vývoji a trénování AI…
Nastupující trend, který je možné sledovat napříč kontinenty, včetně mnoha evropských západních zemí, dorazil i k našemu Ústavnímu soudu. Nálezem z července tohoto roku tak Ústavní soud dostal možnost blíže se vyjádřit k přijatelnosti práva na smrt v rámci našeho právního řádu, lépe řečeno, Ústavní soud posoudil právo stěžovatele na přivolení…
Zajímavé rozhodnutí ke shora uvedené problematice vydal německý Spolkový soudní dvůr 13. března letošního roku ve věci 2 StR 232/24.[1]
Evropská unie (EU) čelí v poslední době rostoucí kritice své nadměrné regulace, zejména v oblasti digitální ekonomiky, udržitelnosti a investic. V kontextu dynamického technologického pokroku sílí obavy, že rozsáhlá regulace představuje pro evropské podniky nepřiměřenou zátěž a podkopává tak konkurenceschopnost EU v digitálním závodě s USA a…
Vzhledem k bezprecedentní změně evropské bezpečnostní architektury po ruské invazi na Ukrajinu se znovu otevírá otázka, jak by Česká republika čelila případnému vojenskému napadení. Tento článek se nezaměřuje na samotný průběh mobilizace ani organizaci obrany státu, ale pouze na výhradu svědomí – tedy na situaci těch, kteří by po vyhlášení…
Podnikatelé a majitelé rodinných firem často řeší, jak zajistit dlouhodobé fungování svého byznysu a ochranu rodinného majetku pro budoucí generace. Mnohdy se obávají, že po jejich odchodu nastanou spory mezi potomky nebo že nabyté bohatství nebude dobře spravováno. Příkladem může být situace, kdy jeden potomek chce rodinnou firmu řídit, druhý z…
Dne 01.06.2025 vstoupila v účinnost tzv. „flexi“ novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jenž přinesla řadu dlouho očekávaných změn v oblasti pracovního práva. Předložený článek se v hlubších souvislostech věnuje změnám u výpovědní doby, kdy autoři tyto změny popisují a představují…
Od 1. července 2025 nabude účinnosti zákon 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, který poslouží jako první komplexní úprava zavádějící jasná pravidla pro ovlivňování státních rozhodnutí.
Mgr. Ľuboš Fojtík je partnerem advokátní kanceláře Konečná & Zacha v Praze, kde vede oddělení soudních sporů, arbitráží a veřejnoprávní regulace. Ve své praxi se zabývá zejména oblastí soudních sporů z výstavby a působí také jako rozhodce.
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 25.3.2025, spisová značka 33 Cdo 1279/2024) přináší zásadní upřesnění výkladu pojmu podnikatele v českém právu ve vztahu k právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku. Jak Nejvyšší soud naložil s takzvaným formálním znakem podnikatele a jaké může mít toto rozhodnutí…
Novela poštovního zákona zvýší státní úhradu ztrát České pošty | Prezident podepsal nový zákon o výzkumu a inovacích | Jednotné hlášení zaměstnavatele nahradí 25 formulářů | Rozšíření podpory v bydlení pro více lidí v nouzi | Neplacení alimentů už nebude trestným činem, vězni budou propuštěni | Zmírnění postihů za pěstování a držení konopí |…
Jak je známo každému příjemci dotace, vynakládání finančních prostředků poskytnuté dotace podléhá celé řadě kontrol. Jejich smyslem je (anebo alespoň by mělo být) zjišťování porušení zákonných ustanovení či dotačních pravidel, náprava nedostatků, odstranění příčin těchto nedostatků, prevence jejich vzniku anebo též definování možných rizik za…
Novelou rodinného práva[1], která nabude účinnosti 1. ledna 2026, má dojít k významné změně dosud dlouhodobě platných právních pravidel. Jednou z oblastí, které se novela dotkne, je institut výživného, konkrétně pohledávek na výživné. Novelizací dochází k výslovnému potvrzení, že pohledávky na výživné lze postupovat za nominální hodnotu. U nás…
Nejvyšší soud je vrcholnou autoritou, která má zajišťovat jednotu a předvídatelnost soudního rozhodování. Přesto existují oblasti, v nichž tuto roli neplní, a advokáti by na to měli hlasitě upozorňovat.
Legalizace podpisu, neboli ověření podpisu, je proces, při kterém úřední osoba ověřuje, že podpis na dokumentu je pravý, tedy, že ho daná osoba skutečně podepsala nebo uznala za svůj.
Vítáme vás u dalšího dílu naší série Byznys a paragrafy, kterou pro vás připravuje advokátní kancelář LAWYA. Tentokrát se zaměříme na náhradu škody a újmy ve stavebnictví.
Přinášíme Vám přehled významných mandátů předních advokátních kanceláří. Tentokrát jsou reportovány mandáty advokátních kanceláří: A&O SHEARMAN, CLIFFORD CHANCE, DRV LEGAL, EVERSHEDS SUTHERLAND, GLATZOVÁ & CO., HAVEL & PARTNERS, LTA LEGAL, NIRRIS, PRK PARTNERS.
Adhezní řízení umožňuje osobám poškozeným trestným činem uplatnit nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení přímo v rámci trestního řízení. Návrh podle § 43 odst. 3 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (tr. ř.), je nutné podat nejpozději před zahájením dokazování v hlavním líčení. O nároku rozhodne…
Zákon o kybernetické bezpečnosti (dále jen „ZKB“), který nijak nezohledňuje koncernové řízení kybernetické bezpečnosti přináší pro poskytovatele regulované služby nejen celou řadu novinek, ale i palčivé problémy, které zpravidla vyplývají až z praxe. Může se jednat např. o problematické zabezpečování kybernetické bezpečnosti pro společnosti v…
Bezmála před dvěma lety nabyl účinnosti zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „ZoO“), jímž zákonodárce (opožděně) transponoval směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Stát má pozitivní povinnost zajistit nejen vydání rozhodnutí upravujícího poměry k nezletilým dětem, ale i jeho faktický výkon; soudy jsou proto povinny aktivně využívat dostupné...
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
