podnikání

Osobně se domnívám, že obchodníky nemusí „děsit“ nová dvouletá záruční doba, která sice posiluje práva kupujícího a klade větší nároky na výrobce, na druhou stranu však kupujícímu neposkytuje „kouzelnou hůlku“ k vyřešení svého spotřebitelského problému a v určitých ohledech ho omezuje. Např. jsem již zmínil rozdílné postupy při reklamování vady do…

Sídlo právnické osoby musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Takto je upraveno sídlo právnické osoby ustanovením § 19c odst. 2 občanského zákoníku, a to ode dne účinnosti zákona č. 501/2001 Sb. (účinnosti nabyl v den svého…

Podzástavní právo není jako institut příliš často využíváno, a to pravděpodobně kvůli komplikovanosti vztahů, které se mohou laikovi na první pohled zdát zbytečně chaotické. Právní úpravu podzástavního práva obsahuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve svých ustanoveních § 173 a 174.

V římském právu zprvu personální změna na jedné či druhé straně obligačního vztahu nebyla možná – jediné řešení bylo v novaci nebo sukcesi. Následný vývoj umožnil zavést do soukromého práva institut postoupení pohledávky – cese (cessio) – jako možnost zachování obligace při změně osoby věřitele.

Institut náhrady škody patří mezi významné pilíře právního řádu, jehož funkcí je zabezpečení ochrany majetku a vyrovnání majetkové újmy osoby, která škodu utrpěla.

Závazkový vztah je běžný občanskoprávní vztah v každé dynamicky fungující společnosti a je považován za výraz ekonomického vztahu, kterým jeho účastnící převádějí určité hodnoty. Z důvodů společenské jistoty jde se závazky ruku v ruce i jejich zajištění, které může být provedeno několika způsoby.

Na jaře minulého roku vstoupil v účinnost zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), kterým byl do našeho právního řádu zaveden další způsob exekuce, tentokrát ovšem exekuce prováděné nikoli soudy, ale exekutory. Nakolik je nový způsob vymáhání práva efektivnější a rychlejší nechť posoudí sama…

V minulém příspěvku jsme podrobně rozebrali nekalosoutěžní aspekty známkoprávní ochrany. V druhé části článku na téma ochranné známky a nekalá soutěž bude věnována pozornost právním prostředkům ochrany proti nekalému soutěžnímu jednání.

Zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon prošel novelizací, a to zákonem č. 1/2002 Sb., který podstatným způsobem zasáhl a novelizoval celní zákon. Většina změn, které přinesla novela nabývají účinnosti 1. července 2002. Část celního zákona týkající zajištění celního dluhu prošla významnou změnou přinášející zejména nové způsoby zajištění celního…

Pokud se fyzická osoba rozhodne, že se chce stát podnikatelem nebo se podnikatel rozhodne rozšířit svůj předmět podnikání, je jednou z podmínek úspěšné realizace tohoto rozhodnutí i podání ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi. Dnešní článek vám poskytne přehled dokumentů, které po vás bude živnostenský úřad požadovat v případě podání…

Plná moc je jednostranným právním úkonem, kterým jedna osoba (zmocnitel) zmocňuje druhou osobu (zmocněnce) k několika nebo ke všem právním úkonům, které by zmocnitel mohl udělat sám, a zmocněnec zároveň tuto plnou moc přijímá. Zastupování na základě plné moci je upraveno v ustanoveních §§ 31-33b zákona č. 40/1964 Sb., občanského…

Počínaje červnem nabyla účinnosti novela zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen „zákon o reklamě“). Hlavním cílem novely byla implementace souvisejících evropských směrnic do českého právního řádu, tedy harmonizace s právem…

Přestupky jsou jedním z druhů správních deliktů, a to deliktem nejstarším. Jejich úpravu nalezneme v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon nebo přestupkový zákon). Podle ustanovení § 52 jsou k projednávání přestupků příslušné obce, okresní úřady, dále pak orgány Policie České republiky s tím omezením, že se jejich oprávnění…

Počátkem roku 2002 skončilo období, ve kterém nebylo nakládaní s obaly upraveno speciálním právním předpisem. Některé zákony jako například zákon o odpadech se v některých částech týkal i právní úpravy nakládání s obaly (označování obalů), ale komplexní předpis v naší právní úpravě chyběl. Nutnost přijmout tento zákon vyplývala i ze skutečnosti…

Problematika trestní odpovědnosti právnických osob je jedním z velmi diskutovaných a kontroverzních témat, tedy alespoň v systému práva, které vychází z kontinentální tradice. Anglosaské právo tento problém nepociťuje jako aktuální vzhledem ke skutečnosti, že kolektivní odpovědnost má v anglosaském systému práva dlouhou tradici a v této době nelze…

Rozhodnutí o zavedení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně vydává Ministerstvo financí v případě, že nastane některý z taxativně vymezených důvodů uvedených v zákoně o pojišťovnictví (zákon č. 363/1999 Sb.). Tento zákon ve svém ustanovení § 30 odst. 2 také stanoví, že rozhodnutí ministerstva, kterým se zavádí nucená správa v pojišťovně nebo…

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Hovoří-li se o výkonu funkce jednatele, zmiňují se nejčastěji jeho povinnosti, podmínky, které musí splňovat či se poukazuje na jeho omezení při dalším podnikání a působení u jiného subjektu. Již tolik se nezdůrazňuje, že funkce jednatele je dobrovolná a jednatel se…

Živnostenský zákon rozděluje živnosti na ohlašovací, které se dále dělí na volné, řemeslné a vázané (zařazení jednotlivých živností je obsaženo v přílohách k živnostenskému zákonu zákon č. 455/1991 Sb.) a koncesované. Základní rozdíl mezi živnostmi ohlašovacími a koncesovanými je v charakteru vydané listiny a ve způsobu průběhu vyřizování žádosti…

Právo podnikat realizují fyzické osoby v praxi nejčastěji prostřednictvím provozování živnosti. K provozování živnosti je vyžadováno, aby osoba splňovala zákonem (živnostenský zákon) stanovené podmínky a aby byla živnost provozována na základě živnostenského listu popř. povolení k provozování živnosti tzv. koncese.

Listina základních práv a svobod jako právní norma tvořící ústavní pořádek České republiky, tedy jako norma s nejvyšší právní závazností, stanoví mnohá základní lidská práva a svobody, práva politická i sociální. Mezi těmito právy zaručenými každému jednici je rovněž právo podnikat.