Změna situace týkající se převodů bytů a nebytových prostor v domech z vlastnictví družstev, obcí a státu do soukromého vlastnictví si vyžádala změnu na poli daně z nemovitosti. Zákon 338/1992 Sb. o dani z nemovitosti byl tedy v souvislosti se zmiňovanými převody novelizován.

Celkový objem daňových nedoplatků za Českou republiku, evidovaných územními finančními orgány, se k 31. 12. 2000 oproti minulému měsíci snížil o více než 1,2 mld. Kč. </b>
Obdobně jako v průběhu roku 2000 pokračoval i v měsíci prosinci trend snižování tempa meziročního růstu daňových nedoplatků

<p align="justify">Příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) a bytů (jejich částí) podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona o dani z příjmů č 586/1992 Sb.(ZDP) nejsou od daně z příjmů osvobozeny. Podle stanoviska Ministerstva financí za příjmy z pronájmu se rozumějí i obdobné příjmy plynoucí poplatníkovi v případě, kdy…

<p align="justify">S účinností od 1.1.2001 byl novelizován zákon o dani z nemovitostí a touto novelou dochází k podstatné změně při zdaňování bytů a nebytových prostorů vymezených prohlášením vlastníka podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, jako samostatné jednotky (byty a nebytové prostory), které jsou evidovány samostatně v katastru…

<p align="justify">Ministerstvo financí k četným dotazům k problematice společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") - právnické osoby ve smyslu zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), z hlediska účetních a daňových předpisů ve spolupráci s…

Ustanovení § 369 odst. 1 Obchodního zákoníku stanoví, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě,jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle §…

Stěžovatelská společnost si stěžovala, že dodatečné vyměření důchodové daně a penále národními orgány porušilo její právo podle článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod

Přinášíme Vám aktualizovaný seznam smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána

Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a prohlášení konkursu není zákonným důvodem pro zrušení registrace plátce daně z přidané hodnoty

Materiál prezentuje představy Ministerstva financí ČR v oblasti vývoje daní ve střednědobém horizontu, tj. dvou až tří let

Podle § 5a odst. 4 zákona č. 248/1992 Sb., nesmějí investiční společnosti, nestanoví-li zákon jinak, poskytovat z obhospodařovaného majetku půjčky, úvěry nebo dary ani jej používat k zajištění vlastních závazků nebo závazků třetích osob

Daňová spravedlnost jako pojem bývá občas užívána různými subjekty a z různých důvodů, v zásadě ale téměř vždy dochází k neshodám při hodnocení tohoto pojmu těmi, kdo daně vybírají a těmi kdo je platí

Za nepřesnost v obchodním jménu právnické osoby na směnce, která nemůže vzbuzovat pochybnosti o identitě této osoby, nelze považovat nahrazení zkratky spol. s r. o. zkratkou Ltd.

Procesní postup, kdy odvolací orgán rozhodující ve smyslu § 50 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, rozhodne jedním rozhodnutím o odvolání proti dvěma prvostupňovým rozhodnutím správce daně, nemá zákonnou oporu

Za nespornou lze nepochybně považovat skutečnost, že sankce ukládaná dle § 37 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb. je pokutou

Působnost finančních úřadů při ukládání pokut podle ustanovení § 37 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je dána v ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech

Procesní postup, který by upravoval okamžik, ke kterému mábýt provedena registrace dobrovolného plátce DPH, zákon č 337/1992 Sb. neobsahuje

Při dodatečném stanovení daně je povinností správce daně přihlédnout ke všem okolnostem, které byly při daňové kontrole zjištěny, tedy nejen k těm, majícím za následek zvýšení daňového základu, ale též k těm, v důsledku kterých nutno daňový základ snížit

Převoditelnost akcií upravuje ustanovení § 156 obch. zák., a to diferencovaně, podle druhu akcií. Způsob převodu zatímních listů obchodní zákoník v rozhodné době neupravoval, ani v tom směru neodkazoval na úpravu převoditelnosti akcií.