S účinností od 1. 8. 2019 je ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády 189/2019 Sb., jež stanoví způsob určení hodnoty obydlí, které není dlužník povinen vydat ke zpeněžení v rámci schváleného oddlužení. Je překvapivé, že stanovení tohoto způsobu se stalo vládním nařízením a nikoliv formou vyhlášky, jak bylo určeno v insolvenčním zákoně (zákon…
Dne 24. 4. 2020 došlo k nabytí účinnosti zákona 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „Zákon“).
K 1. 5. 2020 byla jako každý rok valorizována rozhodná částka pro určení maximální výše mzdových nároků vyplácených úřadem práce zaměstnancům namísto zaměstnavatele v platební neschopnosti, proti kterému byl podán insolvenční návrh resp. prohlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a to za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců při…
Poslanci i senátoři schválili vládní návrhy zákonů, které mají ochránit české podniky zasažené koronavirovou situací před bankrotem a tím odvrátit dominový efekt na českou ekonomiku. Jedná se zejména o zákon 191/2020 Sb. upravující zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním právu, výkonu rozhodnutí a exekucím (tzv. „lex COVID“) a dále zákon č.
Dne 17. dubna 2020 Senát schválil bez pozměňovacích návrhů poslanecké znění tzv. Lex Covid, který se mimo jiné i velmi podstatně dotýká problematiky insolvencí. Účinným se stal ode dne 24. dubna 2020 jako zák. 191/2020 Sb., zák. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení…
Pandemie COVID-19 může mít vliv i na osoby, kterým již bylo schváleno oddlužení. Ke splnění oddlužení musejí dlužníci plnit podmínky stanovené insolvenčním zákonem a insolvenčním soudem. Jednou z povinností je i řádné plnění schváleného splátkového kalendáře. Níže si nastíníme možné varianty, pro osvobození dlužníků od placení pohledávek…
Vláda předložila v rámci stavu legislativní nouze vyvolaného aktuální pandemií COVID-19 celou řadu mimořádných legislativních opatření. Součástí legislativního balíčku je i tzv. lex COVID JUSTICE[1]. Záměrem tohoto zákona je zmírnit dopady pandemie na účastníky soudních řízení, se zvláštním zaměřením na oblast exekucí a insolvencí. Zákon prošel…
V současné době, nejen hmotné právo, ale zejména soudy se snaží poskytovat zvýšenou ochranu spotřebitelům, jak ve fázi nalézacího, tak i ve fázi exekučního řízení, kdy exekučním titulem je nejen rozhodčí nález, ale i pravomocné soudní rozhodnutí (srovnej II. ÚS 3194/18).
Jedním z účinků zrušení konkursu je i možnost věřitele zahájit na základě upraveného seznamu pohledávek výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení zbývající výše dosud neuspokojené pohledávky (ust. § 312 odst. 4 IZ). Podmínkou je, aby tato pohledávka věřitele byla zjištěna v insolvenčním řízení a nebyla popřena dlužníkem v rámci přezkumného jednání.
V rozsudku č.j. 29 NSCR 163/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o dovolání dlužníka, který se bránil proti rozhodnutí insolvenčního soudu, resp. soudu odvolacího, o tom, že sleduje v již schváleném oddlužení nepoctivý záměr.
Tento článek shrnuje základní přehled práv přihlášených věřitelů, která tito mohou vykonávat v insolvenčním řízení svého dlužníka a která se týkají schůzí věřitelů. Je zaměřen na insolvenční řízení právnických osob – podnikatelů (konkurs a reorganizace), neřeší odchylky možné pouze u oddlužení. Zároveň se s ohledem na rozsáhlost problematiky…
Valorizace nezabavitelného minima k 1. 4. 2020 v důsledku zvýšení životního minima a další a dlouhodobější parametrická změna nejen exekučních srážek ze mzdy od 1. 7. 2020 prostřednictvím změny konstrukce nezabavitelných částek: K 1. 4. 2020 dojde ke zvýšení nezabavitelného minima (již valorizovaného v důsledku zvýšení normativu nákladů na bydlení…
V polovině loňského roku vstoupila v účinnost velice diskutovaná a z hlediska institutu oddlužení zásadní novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „IZ“), obecně označovaná jako tzv. oddlužovací novela (zákon 31/2019 Sb.). Tato novela s sebou kromě významných změn institutu oddlužení…
Tento článek cílí na problematiku uplatňování pohledávek věřitelů z jednoho hmotněprávního titulu v insolvenčním řízení současně jako pohledávek částečně zajištěných a pohledávek částečně nezajištěných (dále v textu zjednodušeně také jen jako „štěpení pohledávek“), a to zejména v kontextu dále citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky…
Tento článek se zabývá dvěma spolu částečně souvisejícími otázkami. První otázkou je posuzování lhůty odporovatelnosti úkonů v rámci ustanovení § 241 a § 242 zákona 182/2006 Sb. insolvenční zákon (Dál jen „IZ“), a to na příkladu sjednání insolvenční doložky jejímž obsahem je zánik práva na vyplacení pozastávky. Druhou položenou otázkou je…
V rozsudku č.j. 21 ICdo 61/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o žalobě insolvenčního správce, kterou se domáhal určení, že pracovní smlouvy a dodatek k nim uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a žalovaným coby zaměstnancem jsou neúčinným právním jednáním. Mělo dojít ke sjednání odměny pro zaměstnance (žalovaného), které zkracovalo možnost…
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen „NSS“) usnesením ze dne 16.07.2019 rozhodl o otázce výkladu šestiměsíčního časového testu uvedeného v § 44 odst. 1 zákona č. 235/2004 o dani z přidané hodnoty (ve znění účinném od 01.04.2011 do 28.07.2016). Současně NSS rozhodl rozsudkem o tom, zda je možné považovat pohledávky správce daně…
Všechny formy nuceného zpeněžení majetku, ať už jde o exekuci, která směřuje k individuálnímu uspokojení věřitele, nebo o insolvenční řízení, které má za cíl kolektivní uspokojení věřitelů, jsou spojeny s použitím (nezanedbatelné) části výnosu na úhradu odměny za provedení zpeněžení. V obecné rovině lze přitom konstatovat, že v případě…
Nejenom osoby pohybující se v právnickém prostředí byly v uplynulých měsících neustále zahlceny informacemi o novele zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Hojně diskutovaná novela, které předcházelo několikaměsíční projednávání v Poslanecké sněmovně, nabyla účinnosti dne 1. 6. 2019. Otázka, jak se…
Novela insolvenčního zákona účinná od 1.6.2019 přinesla řadu problematických otázek, na které mezi odbornou veřejností neexistují jednoznačné odpovědi. Čím více budeme insolvenční zákon po novele zkoumat a aplikovat, tím častěji dospějeme k Sokratovskému poznání, že vím, že nic nevím. Na odborných školeních uslyšíte z úst přednášejících i…
Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...
Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...
K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...
Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...
