Požadavky na compliance management systém právnické osoby ve světě nové metodiky Nejvyššího státního zastupitelství
Dne 10. listopadu 2020 byla na tiskové konferenci představena nová metodika Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „NSZ“) pro orgány činné v trestním řízení, která se zabývá exkulpací právnické osoby z trestného činu…
Dne 1. ledna 2021 vstoupí v účinnost zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony (dále jen „Novela“), který poměrně obsáhle novelizuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech…
V praxi jsme se nedávno setkali s tím, že některé živnostenské úřady dovozují, že „bezúhonnost“ jako podmínka provozování živnosti[1] platí nejen pro fyzické osoby, ale i pro osoby právnické. V tomto článku proto shrnujeme, proč je tento závěr nesprávný, a stručně rozebíráme další otázky související s bezúhonností právnické osoby a jejím…
Kdy a v jakém termínu musím vrátit vyplacené zálohy na podíl na zisku?
Praxe zanedbávání povinnosti zapsat své skutečné majitele do evidence by se s příchodem nové úpravy měla změnit. Společnosti může v případě absence správného zápisu postihnout hned několik sankcí, a to jak finančně v podobě pokut, tak i provozně a organizačně v podobě zneplatnění korporátních rozhodnutí či pozastavení výkonu hlasovacích práv…
Od 1. 1. 2021 bude účinný zákon č. 33/2020 Sb. (dále jen „Novela“), který novelizuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“). Jednou z oblastí, která bude Novelou dotčena, je uplatňování práv společníků a akcionářů na valných hromadách obchodních…
Z důvodu zhoršení epidemické situace v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 byl s účinností od 5. října 2020 do 12. prosince 2020 na území České republiky opětovně vyhlášen nouzový stav, v jehož souvislosti byla přijata nová opatření. V důsledku vydaných opatření došlo k rozšíření množiny přestupků, které je navíc možné spáchat v režimu dvou…
Poskytnutí jistoty či zádržného u nájemních smluv a smluv o dílo je dlouhodobě hojně využívaná možnost, jak si pronajímatel, resp. objednatel zajišťuje plnění povinností druhé strany. Povinnost složit jistotu či poskytnout zádržné je však spojena s uložením poměrně velkých finančních prostředků nájemce či zhotovitele na účtu protistrany, a to bez…
Rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), která nabude účinnosti k 1. 1. 2021, přináší podstatné změny mj. i v oblasti obecných ustanovení zákona.
Každá fungující korporace prochází během své existence různými stádii. V případě, že po delší časové období dochází k nepříznivému vývoji jejího výkonnostního potenciálu a korporace již není schopna financovat svou činnost, plnit své závazky a vytvářet dostatečný zisk, lze uvažovat o krizi obchodní korporace.[1] Zároveň jde o stav, který je stále…
„Kvalita“, s jakou jsou prováděny stavební práce, práce řemeslníků na různých rekonstrukcích bytů a staveb, obkladačů a podobně, mnohdy dovedou objednatele k tomu, že žádá okamžité ukončení prací, případně zhotoviteli na místo provádění díla jednoduše znemožní přístup. Má na to ale právo? Případně za jakých podmínek. A co potom? Na to se pokusím…
Uzavírání rezervačních smluv, dohod o složení blokovacího depozita či obdobně nazvaných dohod je běžnou realitní praxí v případě prodeje/koupě domu, bytu či jiné nemovité věci. Zajištění povinnosti uzavřít kupní smlouvu smluvní pokutou též není žádnou novinkou. Vzniká však nárok na smluvní pokutu v případě neuzavření kupní smlouvy vždy, když je…
Podle veřejně dostupných informací je v současné době v České republice více než 70.000 společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“).[1] Mnohá SVJ se nyní z důvodu zákazu shromažďování osob potýkají s problémem, jak odhlasovat potřebná usnesení, když není možné se sejít osobně a uspořádat tak klasické shromáždění za osobní účasti vlastníků…
Navzdory zásadnímu vlivu koronavirové pandemie na život a podnikání v České republice kontinuálně roste počet hypotečních úvěrů poskytovaných občanům i podnikatelským subjektům ze strany úvěrujících bank.[1] Jednou z nejtypičtějších situací, pro kterou je hypoteční úvěr využíván, je přitom koupě nemovité věci, kdy hypoteční úvěr (resp. závazek…
Od. 1. ledna 2021 se stane účinným zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tato novela zákona o obchodních korporacích mimo jiné obsahuje i významné změny týkající se smlouvy o výkonu…
V souvislosti s chystanou velkou novelou zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“) a dalších souvisejících zákonů dojde mj. k přísnější regulaci nakládání s virtuálními měnami. Osobám nakládajícím s virtuálními měnami účinností novely přibydou…
Tímto Vám přinášíme další článek v rámci naší série, v níž se postupně věnujeme změnám, které přináší rozsáhlá novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), která nabývá účinnosti od 1. 1. 2021.
Příspěvek si dává za cíl poukázat na zbytečnost platné právní úpravy, ukládající zákonnou povinnost držitele honitby zaplatit vlastníku přičleněných honebních pozemků náhradu za toto přičlenění. Daná problematika vychází z ust. § 30 zákona o myslivosti (dále jen „ZoM“).[1]
Jednou z nejdůležitějších povinností členů statutárního orgánu je povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Porušení této povinnosti má pro členy statutárního orgánu významné následky, neboť může zakládat např. (i) ručení členů statutárního orgánu za dluhy obchodní korporace vůči věřitelům podle § 159 odst. 3 NOZ[1] nebo podle § 68 ZOK,[2] (ii)…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
