Vlastnické právo ke jmění obchodní společnosti nebo jeho části nemusí být nutně převedeno na jinou obchodní společnost pouze na základě kupní smlouvy. Jedním z dalších způsobů je i forma přeměny obchodní společnosti, i když se pak nejedná o převod jmění (nebo jeho části) ale o přechod vlastnického práva.
Podle § 155 z. o . k. platí, že: „Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou...“ V § 156 odst. 1 z. o . k. jsou zmíněny případy, kdy jednatelé mohou…
Vztahy mezi managementem a vlastníky firem jsou důležitou, a zároveň velmi citlivou otázkou. Na vzájemném vztahu je třeba neustále pracovat, tak, aby se firma úspěšně vyvíjela a rozvíjela v čase. Na jedné straně vlastníci firem zpravidla očekávají od managementu, aby vedl firmu (s jistou nadsázkou) jako „své dítě“, s loajalitou a řádnou péčí. V…
Dne 1.1.2020 by měla nabýt účinnosti dlouho diskutovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), která přináší řadu významných změn. Jelikož jde o rozsáhlou novelu, tento článek se zaměří pouze na její část, a to konkrétně na vybrané aspekty společnosti s ručením…
Dne 14. září 2019 vešlo v účinnost nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů (dále jen „Nařízení“). Směrnice…
Jak správně připomíná doktrína, v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je plná moc k zastoupení akcionáře na valné hromadě plnou mocí k právnímu jednání, a nikoliv již plnou mocí pro zastupování při jednání, které není právním úkonem, k čemuž v režimu obchodního zákoníku dospěla judikatura (srov. 29 Odo 215/2002). Zmocněnce opravňuje k…
Tento příspěvek reaguje na aktuální případ, ve kterém autor zastupoval dovozce výrobku, na kterém se měla dle žaloby poškozeného vyskytovat vada, v důsledku které měl poškozený utrpět škodu. V daném případě byla žalovaná společnost úspěšná se svými argumenty a spor tak skončil neúspěchem pro poškozeného. Autor se zamýšlí nad tím, jak by měl…
Přestože v současné době je regulace obchodování zasvěcených osob (dále jen „insider dealing“) brána jako samozřejmost, ne vždy tomu tak bylo. První regulace insider dealingu se v Evropě objevila až v 80. letech[1]. Přičemž ve svých počátcích se jednalo o velice kontroverzním téma. Někteří dokonce argumentovali, že možnost využití vnitřních…
Vzhledem k rostoucí popularitě svěřenských fondů vzniká stále větší poptávka po kvalitním nastavení parametrů svěřenských fondů, tak aby mohly řádně sloužit k účelu, jež zakladatel původně zamýšlel. Cílem tohoto článku je poukázat na omezení v podobě neúčinnosti právních jednání dle zák. č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
Ve svém čerstvě publikovaném rozsudku ze dne 11. září 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019, postavil Nejvyšší soud najisto, že stanovy akciové společnosti mohou rozhodování o strategickém řízení společnosti svěřit do působnosti valné hromady. Prostřednictvím této kompetence pak mohou akcionáři udělovat představenstvu společnosti závazné strategické…
Předmětem tohoto článku je nalezení odpovědi na otázku, co má objednatel díla s nehmotným výsledkem (výsledkem činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví) vrátit zhotoviteli díla, je-li smlouva na toto dílo objednatelem zrušena (odstoupením od ní), a to navíc za situace, když je již předané dílo vadné (což je…
V článcích Janošek, V. Dohody o výkonu hlasovacích práv, akcie bez hlasovacích práv, sistace hlasovacích práv akcionáře (nejen) na základě ujednání stanov Obchodněprávní revue, 2016, č. 4; Janošek, V. Seznam akcionářů – Část I. Rekodifikace & praxe, 2016, č. 5 jsem s odkazem na zahraniční literaturu a judikaturu upozorňoval na to, že dohody o…
Převod části závodu představuje v praxi zajímavý a poměrně jednoduchý způsob rozšíření podnikatelského portfolia. Jeho výhoda spočívá v převedení vlastnického práva k celému souboru věcí prostřednictvím jediné smlouvy. Mezi právníky však panuje spor a nejistota ohledně výkladu pojmu „část závodu“, což některé převody komplikuje. Do této nejistoty…
Korporační praxe (zejména pak minoritní akcionáři) dlouho čekala na zodpovězení otázky z vyšších pater justice, zdali v případě prodeje akcií (jejichž převoditelnost je omezena ujednáním ve stanovách akciové společnosti) ve veřejné dobrovolné dražbě, dochází k porušení korporačního statutu a je důvodem pro vyslovení neplatnosti takové dražby či…
V průběhu života každé akciové společnosti může nastat situace, že jeden akcionář získá významný podíl na akciích společnosti a poté prakticky vyřadí ostatní menšinové akcionáře z jakéhokoliv rozhodování o osudu dané společnosti. Takoví akcionáři pak zastávají úlohu pasivního investora a pouze přihlíží dalšímu vývoji společnosti s omezenými…
Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, jehož cílem je řádně transponovat do českého právního řádu některé požadavky týkající se evidování skutečných majitelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání…
Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. dubna 2019, sp. zn. 25 Cdo 2675/2017, dostal příležitost vyjádřit se k okruhu osob, které se mohou domáhat náhrady újmy na zdraví prostřednictvím institutu odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Soud v rozhodnutí potvrdil deliktní povahu institutu a právo na náhradu újmy přiznal všem osobám, kterým v…
S ohledem na průběžný vývoj judikatury týkající se zápočtů a zejména jejich důsledků v rámci insolvenčního řízení vedeného po úpadku dlužníka, dochází ze strany insolvenčních správců stále častěji k rozporování provedených zápočtů.
Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 27 Cdo 3903/2017, ze dne 29. 5. 2019 řešil zajímavou korporační kauzu mající přesah do trestního práva. Zabýval se případem, kdy policejní orgán podle § 79e odst. 1 trestního řádu ve znění účinném do 31. 5. 2015, zajistil po předchozím souhlasu státního zástupce 100 % balík akcií jediného akcionáře v cílové…
Dosavadní právní úprava evidence skutečných majitelů zatím zcela nenaplnila očekávání zejména ve svém přínosu v boji proti praní špinavých peněz či prevence proti střetu zájmů. Obchodní korporace měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů do 1. ledna 2019, nicméně tuto povinnost splnilo jen malé množství…
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
Z autonomie církví ve smyslu čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že obecné soudy nejenže nejsou oprávněny rozhodovat o trvání služebního poměru duchovních, ale...
Paušální vtažení skutkových zjištění z jiných soudních řízení, jichž se stěžovatel neúčastnil, s odkazem na to, že jsou tyto skutečnosti "soudu známy z jeho činnosti" ve smyslu...
Aplikace § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu bez splnění zákonných podmínek je porušením kogentní právní úpravy a porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu (čl. 36...
