praktické rady

Soudní dvůr Evropské unie poskytl ve svém aktuálním rozsudku ve věci Svensson vodítka, jak z hlediska ochrany autorských práv posuzovat situace, kdy třetí osoba zpřístupní uživatelům internetu tzv. hypertextový odkaz, pomocí kterého lze získat přístup k dílům chráněným autorským právem. Celá věc však není tak jednoduchá, jak by se na první pohled…

Stejně jako občanský zákoník z roku 1964, tak i občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále též „OZ“) zakotvuje možnost zřídit k vlastní věci ve prospěch jiného věcné břemeno – tedy zřídit věcné právo k věci cizí. Jak je to však s možností zřídit věcné právo k věci vlastní, tedy zřídit věcné břemeno ke své vlastní věci ve svůj vlastní prospěch? Je…

Kolektivní správci při vybírání licenčních poplatků za (potenciální) užití autorských děl, podřízených tzv. kolektivní správě, často postupují v rozporu s legislativním rámcem, který je stanovený autorským zákonem[1]. V mnoha případech, jak plasticky dokazují některé judikované případy[2], si svou práci spíše ulehčují a opomínají pro každý…

Základní právní úprava odpovědnosti za škodu v rámci pracovněprávních vztahů je obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako ZP). Pracovněprávní vztahy se tak řídí vlastní speciální právní úpravou odpovědnosti za škodu, kdy základním kamenem této úpravy je ustanovení § 250. Toto ustanovení říká, že:…

Ambicí tohoto článku je poukázat na úskalí, která v praxi přináší výklad právního režimu institutu tzv. ploch nadmístního významu vymezených v zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „stavební zákon“ nebo jako „SZ“).

V poslední době se stále více setkáváme se zájmem klientů – majitelů společností – o informace, jakým nejvhodnějším způsobem lze řešit odchod z vedení společnosti a přenechání jejího řízení nástupcům, ať už z řad členů rodiny, zaměstnanců nebo třetích osob. Vzhledem k tomu, že je problematika tzv. generační obměny s ohledem na množství dostupných…

Nový občanský zákoník významně rozšiřuje úpravu nezbytné cesty oproti předchozímu občanskému zákoníku. Předchozí právní úprava znala zřízení věcného břemene, jako tzv. právo cesty přes přilehlý pozemek, soudem na návrh vlastníka stavby[1] v případě, že přístup nešel zajistit jinak. Nynější platná právní úprava rozlišuje jednak povolení nezbytné…

Pro výpočet nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „advokátní tarif“ nebo „vyhláška“) je stěžejní správné určení tarifní hodnoty, jejíž výše je stanovená v zásadě podle předmětu sporu a druhu…

Ve druhé půlce dubna 2015 byl do knihovny připravované legislativy vložen návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Zákon“)[1], který by měl nahradit stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve…

Institut předkupního práva je v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) upraven v §§ 2140 až 2149. Smyslem předkupního práva je povinnost prodávajícího nabídnout věc, kterou zamýšlí prodat třetí osobě (tzv. koupěchtivému), ke koupi osobě, které svědčí předkupní právo, tj. předkupníkovi. V případě, že…

Aspirací tohoto článku je podat přehledný výklad týkající se možných přesahů úpravy nabytí vlastnického práva v případě nálezu ztracené věci do jiných právních institutů, nastínit různé varianty vlastnických nároků, ke kterým v praxi může dojít, a zvážit jejich vzájemné vztahy a možná řešení. Cílem je rovněž posoudit vzájemnou kompatibilitu úpravy…

Sliby a přísahy skládáme v běžném životě skoro denně. Mnohdy bezmyšlenkovitě, často si ani neuvědomujeme, že by takový slib mohl mít nějaký právní neboli závazný význam. Sliby a přísahy existují již od počátku dějin, každý něco sliboval, něco za něco. Pokud se slib porušil nebo naopak dodržel, následovala určitá sankce či…

Dne 1. dubna 2015 nabyl účinnosti nový zákon o zdravotnických prostředcích, jenž se poměrně výrazně dotkl každodenní praxe subjektů, které se zdravotnickými prostředky běžně nakládají, resp. přichází do styku. Jak je přitom v našich poměrech bohužel poměrně časté, také tento předpis se neobešel bez určitých „porodních bolestí“ a značné nejistoty…

Institut nemajetkové újmy[1] způsobené při výkonu veřejné moci prodělal v posledních několika letech výrazný, byť složitý vývoj směrem k poskytování spravedlnějšímu zadostiučinění jednak v právní úpravě a dále také v samotné judikatuře. Tento vývoj byl a stále dosud je složitý především z toho důvodu, že proti osobě dožadující se zadostiučinění za…

Rovněž k 1. květnu 2015 dochází k pravidelné valorizaci částky náhradní výplaty, kterou může dostat zaměstnanec od státu namísto od zaměstnavatele v platební neschopnosti ve smyslu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.[1]

Jedním ze zákonem aprobovaných způsobů výkonu rozhodnutí je dle § 320[1], §323 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o.s.ř.“) a § 59 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále „EŘ“) výkon rozhodnutí přikázáním jiné pohledávky, resp. exekuce prodejem movité věci[2]. Důsledkem vydání exekučního příkazu postihujícího…

Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který se aktuálně nachází ve fázi meziresortního připomínkového řízení, a který by měl rušit, kromě jiného, i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), napravuje na první pohled možná bezvýznamný…

Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a že úrazy jsou staré jako lidstvo samo. Zvláštního významu pak nabývá úraz v pracovněprávních vztazích coby právní událost, která má vliv na vznik, změnu a zánik práv a povinností zaměstnance a zaměstnavatele. Právní úprava přitom rozlišuje úraz pracovní a úraz mimopracovní. Tento článek se…

Již od 1. 1. 2007, tj. od počátku účinnosti „nového“ zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.) zaměstnavatelé bojují s obtížně splnitelnými podmínkami doručování písemností povinně doručovaných zaměstnanci do vlastních rukou podle § 334 a násl. zákoníku práce, zejména podmínkami pro doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

V judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručené) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ním objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten tak opravdu učinit, tj. vyzvednout si zásilku a seznámit se s jejím obsahem. Jak je to však s doručováním na…