zaměstnání

Nejvyšší soud ČR před časem připomenul a rozvinul svou dřívější judikaturu uvádějící, že pokud pracovní poměr zaměstnance skončil z důvodu, za který ze zákona náleží odstupné, pak má zaměstnanec na toto odstupné nárok, i když to v dohodě není uvedeno.

Česká republika zatím nemá komplexní úpravu whistleblowingu. Ústavní soud v nedávné době rozhodoval dva případy, kdy si zaměstnanec stěžoval třetím subjektům na postup zaměstnavatele a ten s ním za to zrušil pracovní poměr. Následně pak zaměstnanci napadli neplatnost ukončení pracovního poměru žalobou s odkazem na ochranu svobody slova a ochranu…

Ustanovení § 230 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) ukládá zaměstnanci povinnost prohlubovat si svou kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Obsahem tohoto článku jsou otázky související s prohlubováním kvalifikace zaměstnance.

Ačkoliv zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) ve svém ust. § 34 odst. 2 výslovně udává, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, málokdo ví, že pracovní poměr může vzniknout a existovat i bez splnění požadavku písemnosti kladeného na výše zmíněné právní jednání.

Nabídnout studentům praxi, byť neplacenou, je určitě chvályhodné. Nedostatečná právní úprava však přivádí zaměstnavatele mnohdy do situace, která se jim může velice vymstít. A sankce mohou být pro malé podnikatele likvidační.

Zákoník práce v § 39 odst. 2 stanoví, že doba trvání pracovního poměru na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru může být opakována nejvýše dvakrát. V ustanovení § 39 odst. 3 a 4 jsou pak stanoveny výjimky, kdy se omezení stanovené v ustanovení § 39 odst. 2 neuplatní. V § 39 odst. 5 je uvedeno, že pokud…

Často dochází k situacím, kdy zaměstnanci není vyplacena jeho mzda, plat, odměna či odstupné z důvodu zjištění úpadku jeho zaměstnavatele.

Nejvyšší soud ČR řešil v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5126/2014, ze dne 15. 10. 2015, otázku, zda zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem výpovědí podle ust. § 52 písm. h) zákoníku práce, jestliže mu zaměstnanec neumožní provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce tím, že neoznačí potřebnými údaji místo…

Soudní dvůr Evropské Unie (SDEU) vydal v září 2015 zajímavé rozhodnutí ve věci C-266/14 ohledně otázky, jak je třeba posuzovat pracovní dobu u zaměstnanců, kteří každý den cestují ze svého bydliště; toto rozhodnutí přitom může mít přímý dopad i na české pracovní právo.

Pokud těhotná zaměstnankyně využívá ochrany a výhod, které jí zákoník práce dává, musí se s tím zaměstnavatel smířit.

Nejvyšší soud ČR se ve svém aktuálním rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 4952/2014 ze dne 21. října 2015 opět zabýval problematikou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (dále též „přechod“). Konkrétně se zaměřil na možné požadavky odborové organizace v případě nesplnění informační a projednací povinnosti zaměstnavatele ohledně plánovaného…

Výpočtový vzorec pro exekuční srážky ze mzdy určuje občanský soudní řád a k němu vydané prováděcí nařízení vlády (č. 595/2006 Sb.). Podle tohoto vzorce je v závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení (který je valorizován od 1. 1. 2016) určována částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy…

Na počátku tohoto roku vzbudil jistou veřejnou pozornost rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Barbulescu proti Rumunsku[1]. Soud se zabýval možností zaměstnavatele sledovat činnost zaměstnance na internetu, přesněji řečeno na přípustnost přístupu k elektronické poště určitého zaměstnance. Daný rozsudek byl, jak už se občas stává, ve…

Pracovní poměr řidičů nákladních automobilů zejména v mezinárodní přepravě je velmi specifický, neboť se na toto povolání vztahuje řada speciálních právních předpisů na mezinárodní úrovni, které upravují zvláštní práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Společnosti, jejichž předmětem podnikání je mezinárodní přeprava zboží, proto musí…

V každém pracovním prostředí se objevují konflikty, problémy a neshody, často ve vztahu mezi zaměstnanci a jejich zaměstnavateli. V tomto článku se zaměřujeme na ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, a to formou mimořádného institutu okamžitého zrušení pracovního poměru. Mnohdy zaměstnanci neplní své pracovní povinnosti tak, jak by…

Zákoník práce, který upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, obsahuje i úpravu povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Mezi druhy náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Zemře-li zaměstnanec v…

Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 8.12.2015, sp. zn. II. ÚS 3323/14, podal výklad situace, kdy zaměstnanec pro porušení ustanovení o podmínkách opakování pracovního poměru na dobu určitou zaměstnavateli ve smyslu ust. § 39 odst. 5 zákoníku práce oznámil, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Ústavní soud se zabýval i následkem takového…

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zavedl poměrně velké množství nových ustanovení, která vzbuzují nejasnosti a protichůdné názory odborné veřejnosti. K odpovědím na související otázky v konečném důsledku přispěje až ustálená praxe soudů. Mezi jedno z takových ustanovení patří i § 164 odst. 3 občanského zákoníku, které stanoví: „Má-li…

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, který má představovat komplexní úpravu poměrů mezi státními zaměstnanci a služebními orgány a úřady, nabyl účinnosti zásadně ke dni 1. 1. 2015. Je tato kodifikace krokem vpřed k fungování moderní správy či jen ústupkem provedeným k harmonizaci českých předpisů s evropským…

V rozsudku ze dne 17.9.2015 čj. 21 Cdo 268/2015 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, zda je pro zproštění povinnosti nahradit škodu způsobenou pracovním úrazem významné, jestli poškozený chápal důvody pro vydání pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.