Jak již bylo řečeno v předchozím článku [1], který se zde Hamburské úmluvě věnoval, je Česká republika touto úmluvou vázána. Jsou-li tedy splněny podmínky pro aplikaci Hamburské úmluvy, uplatní se rovněž pravidla o odpovědnosti dopravce v ní obsažená. Jaký je konkrétně obsah těchto pravidel, to je předmětem tohoto…
V současnosti se odborná veřejnost věnuje právním otázkám souvisejícím se soukromoprávní rekodifikací, a to i v oblasti sportovního práva, které zaznamenalo nejmarkantnějších změn především v právní regulaci spolků a zaměstnávání profesionálních sportovců. Je avšak nasnadě nadále vznášet aktuální témata z odvětví sportovního práva, kdy tento…
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ), ve svých úvodních ustanoveních [§ 3 odst. 2 písm. c)] výslovně zmiňuje mezi demonstrativně vypočtenými obecnými zásadami právními, na nichž spočívá soukromé právo, i zásadu, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu. Dle důvodové…
Jak známo, Česká republika (resp. její zákonodárce) se v nedávné době rozhodla přijmout zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), jež čítá celkem 48 ustanovení. Tento zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 22.12.2011 a účinným se stal ke dni 1.1.2012. Tímto počinem došlo k nalezení…
Předmětem příspěvku je právní otázka, zda je insolvenční správce (potažmo správce konkursní podstaty) v rozhodčím řízení osvobozen od úhrady poplatku za rozhodčí řízení. V praxi rozhodčího řízení totiž čas od času nastává případ, kdy insolvenční správce žádá rozhodce o osvobození od úhrady poplatku za rozhodčí řízení, odkazuje zejména na zákon č.
Posouzení, zda vydaný rozhodčí nález je rozhodčím nálezem českým (tuzemským) nebo cizím, má ryze praktické dopady mimo jiné z hlediska určení soudu příslušného k projednání návrhu na jeho zrušení. Tyto návrhy jsou ostatně mezi českými advokáty (bohužel) dosti populárním „sportem“ a fakticky jsou – bez ohledu na právní úpravu – používány jakožto…
Při uplatnění pohledávky mého klienta přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím jsem se neubránil politování nad situací likvidátorů jmenovaných soudy, ke kterým právní řád v současném není vůbec milostiv. Tento článek se týká zejm. obchodních korporací, byť v některých částech dopadá i na další právnické…
V souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva se nové právní úpravy dočkal i tzv. squeeze-out, tedy právo výkupu účastnických cenných papírů (jak institut nazýval obchodní zákoník), respektive nucený přechod účastnických cenných papírů (jak je squeeze-out nově označován v zákoně o obchodních korporacích („ZOK“)). Squeeze-out (zjednodušeně…
Může zadavatel využít institutu jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 7 písm. a) ZVZ, na zadání víceprací, o jejichž potřebě se dozvěděl po skončení lhůty pro podání nabídek, ale ještě před uzavřením původní smlouvy s vybraným uchazečem? V praxi je ve velké většině případů řešena otázka zadávání víceprací, jejichž potřebu zadavatel…
Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“ nebo „zákon o korporacích“), který zcela nově umožňuje, aby jednatelé společnosti s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) tvořili kolektivní orgán. Vzhledem k tomu, že zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník…
Rozsudek pro zmeškání představuje kontumační rozsudek, který může soud vydat za předpokladu, že žalovaný zmešká první jednání ve věci a budou splněny další podmínky stanovené zákonem (§ 153b o.s.ř.). Z judikatury Ústavního soudu však vyplývá, že při rozhodování o vydání rozsudku pro zmeškání má soud zkoumat také splnění dalších, v § 153b o.s.ř.
Ve sporu o vrácení odstupného ve smyslu ust. § 68 odst. 1 zákoníku práce, který rozhodoval Nejvyšší soud ČR pod spis. zn. 21 Cdo 2071/2013 (rozsudek ze dne 22. 5. 2014), byla m.j. řešena otázka jaký význam má skutečnost, že zaměstnanec, který po skončení pracovního poměru začal znovu pracovat u dosavadního zaměstnavatele, koná v novém…
Přestože je akvizice v právní terminologii pojem často využívaný, jeho legální definici bychom v českém právním řádu hledali marně. Běžně se však pod něj zařazují změny v majetkové struktuře určité společnosti, a to v různých podobách - například ve formě koupě závodu (resp. jeho části), prodeje akcií či obchodního podílu, ale z širšího hlediska…
Od letošního roku již není možné založit obecně prospěšnou společnost (dále o.p.s.). Tento typ právnické osoby, dříve upravený zvláštním právním předpisem (zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) byl nahrazen ústavem. Založení a činnost ústavu upravuje § 402 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ).
Zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) nezavádí explicitní kontinuální úpravu souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance obchodní společnosti, jakou obsahoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“), přestože se s ní v původním návrhu ZOK počítalo. Ustanovení § 61 odst. 3 ZOK stanoví pouze…
Ústavní soud ČR se již v řadě svých nálezů zabýval tím, zda určitému subjektu, vybavenému odborným personálem, nebo zastoupenému advokátem v tzv. bagatelních sporech přísluší, či nepřísluší náhrada nákladů řízení spočívající v odměně za jeho právní zastoupení. Byť ve většině těchto sporných případů se spíše přiklonil k negativní odpovědi, právní…
Každý subjekt zapisovaný do veřejného rejstříku se za dobu svojí existence setká se zápisem nebo změnou zápisu svého sídla. Přestože se právní úprava této problematiky jeví jako poměrně jednoznačná a nekomplikovaná, lze se v aplikační praxi setkat s určitými výkladovými rozdíly.
Ačkoliv existuje k dělení předmětu veřejné zakázky bohatá judikatura, zadavatelé se neoprávněným rozdělením předmětu veřejné zakázky stále vystavují sankcím ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“). Téma rozdělení předmětu veřejné zakázky pod stanovené limity vám tento článek představuje z pohledu veřejných zakázek na služby…
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) rozlišuje mezi rozhodnutím o úpadku dlužníka a rozhodnutím o prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Toto rozlišení hraje významnou roli při vydávání obou rozhodnutí i při jejich…
Účelem registrace ať už patentů, či užitných vzorů, nebo jakéhokoliv jiného průmyslového práva, je v první řadě zamezení konkurence a monopol na zisku. Vynálezy a technická řešení lze v českém právním řádu chránit registrací patentu a registrací užitného vzoru.
Maximální zvýšení odměny za úkon právní služby podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu (na trojnásobek základní sazby) je podmíněno jeho mimořádnou obtížností. Tak tomu bude...
Presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) i další ústavní garance obviněného platí bezvýjimečně a v plném rozsahu pro veškeré trestné činy včetně...
Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...
Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...
Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...
