Články

Nejen v odborných kruzích, ale de facto napříč společností, je obecně známé, že duševním vlastnictvím se rozumí výsledky lidské tvůrčí činnosti, tedy objektivně vzato nehmotné statky, se kterými lze obchodovat. Málokdo je však informován o tom, že veškerá práva na obrazové, zvukové, ale i audiovizuální materiály (dále jen „Záznamy“), pořízené na…

V případě, že dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance z důvodu porušení povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele, zaměstnavatelé vědí, že příslušný zákonný pojistitel (Česká pojišťovna a.s. nebo Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group) může po zaměstnavateli požadovat náhradu…

Už se vám to možná někdy stalo. Do vašeho poklidného a rutinního života najednou vstoupila nečekaná událost, která rázem převrátila vše naruby. Podobné zlomové okamžiky, kdy se znovu rozdávají karty, definují pravidla i vztahy mezi hráči, zažívají ve hře zvané život nejenom jednotlivci, ale i společnosti.

Je známo, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) rozlišuje v základu tři případy možného porušení právní povinnosti. Jsou jimi porušení dobrých mravů (§ 2909 občanského zákoníku), porušení povinnosti stanovené přímo zákonem (§ 2910 občanského zákoníku) a porušení smluvní povinnosti (§ 2913 občanského zákoníku). Pro…

Dne 8. prosince 2015 přijal Ústavní soud nález sp. zn. II. ÚS 3323/14, kterým sice ústavní stížnost zamítl, ale který má velký interpretační význam v oblasti pracovního práva. Týká se podmínek změny pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou.

Zřejmě nelze nesouhlasit s citací George Santayana: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Tato moudrá rada je určitým východiskem pro rozklíčování otázky, zda lze v rámci insolvenčního řízení zpeněžit majetek způsobem dle ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech („EŘ“), tj. exekuční dobrovolnou…

Úskalí české právní úpravy rodičovských povinností a práv, jejich vzniku, trvání, omezování a jejich smluvních modifikací jako „nezamýšlený“ zdroj konfliktních situací.

S účinností od 7. června 2016 zlevní zakládání jednoduchých společností s ručením omezeným. Tato změna sleduje požadavek Evropské unie na snížení nákladů nutných k založení „podniku“ na maximálně 100 EUR. Celkové náklady na založení a zápis jednoduché společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku se živnostenským oprávněním však i po této…

Název tohoto článku může sice vyvolat dojem, že jeho autor patrně vynechal medikaci, nicméně odráží pouze fakt, že časy se mění. Pokud by tato myšlenka měla být pokládána za naprosto bizarní, je třeba si položit otázku, jestli není poněkud bizarní i samotné trestní stíhání právnických osob? A nemůže se snad i stíhaná právnická osoba ocitnout v…

Otázka pracovního posudku se může na první pohled jevit jako zcela jednoznačná a srozumitelná. Nicméně při hlubším zkoumání dané problematiky narazíme na zásadní otázku týkající se charakteru pracovního posudku, tedy stručněji řečeno co vše lze za pracovní posudek považovat a co již nikoliv. V praxi se také leckdy setkáváme i se soudními spory…

Titulek článku může znít velice paradoxně. O to paradoxnější je, že některé rejstříkové soudy vyžadují při zápisu spolku předložení živnostenského oprávnění, aniž by blíže zkoumaly, zda má spolek v plánu podnikatelskou činnost skutečně provozovat, či nikoliv.

Jak vybrat vhodného uchazeče o zaměstnání je zásadní otázka, kterou si klade drtivá většina zaměstnavatelů v České republice. Bohužel přesný návod, jak správně postupovat při výběru nového zaměstnance tak, aby byl spolehlivý, pracovitý a splňoval všechny požadavky zaměstnavatele, neexistuje a rovněž je nutné podotknout, že většina vlastností a…

Podle § 11 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“) platí obecné pravidlo, podle kterého může obecní úřad včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků (dále jen „nedoplatek“) zvýšit až na trojnásobek. Podle tohoto ustanovení tak záleží na…

Firmy mají mít možnost vyvinit se za určitých okolností z trestního stíhání. Potvrdila to Sněmovna, když odmítla návrh senátorů na vypuštění této pasáže z novely o trestní odpovědnosti právnických osob. Předloha poměrně výrazně rozšiřuje okruh činů, kterých se firmy mohou dopustit. Nyní zamíří k podpisu…

Od počátku účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též „ZVZ” nebo „zákon”), je stále velmi spornou otázka, zda je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS”) příslušný k přezkumu veřejných zakázek malého rozsahu (dále jen „VZMR”), či nikoliv. Zatímco Krajský soud v Brně (dále jen „KS”) a Nejvyšší správní soud České…

V praxi se využívá řada instrumentů, se kterými zákoník práce (ZP)[1] nepočítá. Jedním z takových nástrojů je i tzv. offer letter, tj. v podstatě nabídka zaměstnání shrnující základní aspekty výkonu práce na určité pozici, která bývá (potenciálním) zaměstnancům zpravidla předkládána v rámci výběrového řízení či jiného procesu směřujícího k…

Zadržovací právo je zajišťovací institut, který umožňuje zřídit zajištění k cizí movité věci jednostranným jednáním věřitele. Jeho podstata spočívá v tom, že ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, ji může zadržet za účelem, aby zajistil svou pohledávku vůči tomu, komu je povinen tuto věc vydat. Tento článek pojednává o určitých aspektech…

Při podávání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za loňský rok jsem se setkal se zajímavým problémem. A to, jestli je možné od základu daně odečíst úhradu za rigorózní zkoušku. Podle finanční správy to možné není. [1] Podle mého názoru by to však možné být mělo a níže vysvětlím proč.

Energetický regulační úřad opět ztížil podomním prodejcům energií využívání jejich nekalých praktik. Tentokrát se ve svém stanovisku ohradil proti výkladu některých dodavatelů energií, že distanční smlouvy lze vypovědět až po zahájení dodávek energií, a nikoliv hned po uzavření smlouvy. Problematika výpovědí smluv o dodávce energií se však…

Prostřednictvím článku se zamýšlím nad teoretickou aplikací i praktickými dopady ustanovení § 48 odst. 7 zákona č. 134/2016, dle nějž je zadavatel oprávněn vyloučit ze zadávacího řízení uchazeče, který nemá výlučně zaknihované akcie.