K problematice zesplatnění spotřebitelských úvěrů se vyjadřuje ne tak dávné rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2014, sp. zn. 64 Co 98/2014, na které bychom Vás tímto rádi upozornili.

Od roku 2015 došlo k povinnosti oznámit správci daně skutečné sídlo výkonu ekonomické činnosti společnosti či podnikatele. V tomto článku se dozvíte o hlavním rozdílu mezi sídlem zapsaným v obchodním rejstříku či obdobném veřejném rejstříku a skutečným sídlem, o významu sídla z pohledu zákona o DPH, o povinnostech vůči správci daně a o tom co se…

Suverénní dluh, jeho velikost, podoba i obsluha jsou minimálně od konce roku 2009, kdy došlo k přeměně prvotní, bankovní krize, v dluhovou krizi suverénů, předmětem zvýšeného zájmu odborné veřejnosti i médii. V rámci debat o (například v případě Řecka nevyhnutné[1]) restrukturalizaci suverénních dluhů se v krizových časech objevují i nekonvenční…

V první polovině příštího roku čeká spotřebitelské úvěry revoluce v podobě nového zákona o úvěru pro spotřebitele („Návrh“), který má nahradit současný zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění („Zákon o spotřebitelském úvěru“). Návrh, který byl nedávno předložen vládě Ministerstvem financí ČR, má podstatně širší dopad než…

Na úvod bych ráda uvedla, že problematika marketingových a spotřebitelských soutěží není komplexně upravena v žádném právním předpisu. Jediné informace, ze kterých se tak dá při pořádání těchto soutěží čerpat je zákon č. 202/1990 Sb., zákon o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“), a to…

Banka jakožto páteřní instituce ekonomických vztahů každého společenského zřízení je přísně regulovaná zákonodárcem a je nad ní vykonáván i důsledný dohled České národní banky. Vzhledem k výše uvedenému je tedy pochopitelné, že banka podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (dále jen jako „ZoB“), může vykonávat pouze velice omezený rozsah činností…

Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele (dále jen „Návrh“), který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon o spotřebitelském úvěru“) a zároveň by jeho přijetím došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o…

1. lednem 2015 došlo ke změně některých pravidel pro určení místa plnění u poskytování telekomunikačních služeb, elektronických služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Zmíněné služby jsou z pohledu DPH zdaňovány vždy v místě příjemce služby. Poskytovatel z členského státu či ze třetí země poskytující jakoukoliv z výše uvedených služeb…

Dne 5. 2. 2015 byla vyhlášena novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „novela zákona“), která nabyla účinnosti dne 20. 2. 2015 (s výjimkou § 10d, který nabyl účinnosti až 1. 7. 2015), a která vnesla do většiny obcí trochu nejasností při poskytování dotací
a návratných finančních…

„Při vybírání daní nelze vycházet pouze z fiskálního zájmu státu, ale cílem musí být vybrání daně ve výši správně stanovené. Při realizaci tohoto práva státu je nutno respektovat práva a právem chráněné zájmy daňového subjektu, v daném případě právo na objektivně provedené dokazování vedoucí k řádně zjištěnému skutkovému…

Předmětem následujícího příspěvku je osvětlení některých problematických aspektů týkajících se daně z nabytí nemovitých věcí, jejíž stěžejní úprava je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění (dále jen „Opatření“) a vyhlášky Ministerstva financí č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného…

Novelizaci ustanovení týkající se režimu přenesení daňové povinnosti došlo novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“). V rámci provedených úprav dochází k rozšíření okruhu plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti. Úpravy jsou podstatného charakteru…

Pozdější změna objektivních skutečností předchozí nárok na odpočet daně může změnit. Oprávněnost nároku na odpočet daně nemůže být považována izolovaně jedině v době, kdy je nárok uplatňován.

Problematice zajištění daně zajišťovacím příkazem vydaným správcem daně se autor věnoval již ve svém článku ze dne 2. 10. 2014. Nyní na dané téma zajištění daně autor navazuje v souvislosti s problematikou častých exekučních příkazů na přikázání pohledávky z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb a se zákonnými možnostmi uvolnění takto…

V České republice doznal převod nemovitých věcí se změnou daňových zákonů od roku 2014 nové podoby a původní daň z převodu nemovitostí byla nahrazena úhradou daně z nabytí nemovitých věcí. Nezměnil se jen název předpisu, ale také zavedené zvyklosti pro podání daňového přiznání. A ačkoliv nový právní předpis vešel v platnost před více jak rokem…

Od 1. 1. 2013 obsahuje zákon č 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“) ustanovení § 106a, kde je definován nový pojem tzv. nespolehlivý plátce. Pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce bude označen jako…

Fakt, že finanční úřad jako správce daně znemožnil plátci daně, aby se v úplnosti seznámila se spisem, je dostačující důvodem pro odvolání či následnou správní žalobu proti správci daně. Otázkou zůstává, jak definovat „úplnost“ při seznámení se se spisem a jak toto právo obstojí v kontextu povinnosti součinnosti daňového subjektu. Ani zákonnou…

Na serveru www.epravo.cz byl dne 22. 4. 2015 zveřejněn článek pod názvem Další pokrok v elektronizaci komunikace s finanční správou autorky Mgr. Táňy Čapkové.[1]

Postup k odstranění pochybností „POP“ (v minulosti dle Zákona o správě daní a poplatků označovaný jako „vytýkací řízení“) může správce daně zahájit, pakliže mu vzniknou pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti týkající se podaného řádného či dodatečného daňového tvrzení nebo dalších písemností předložených daňovým subjektem. Daňový…

Již od 1. ledna 2014 byla novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění („zákon o DPH“), zavedena povinná elektronická forma podání v oblasti daně z přidané hodnoty. Tuto novelu lze označit za jeden z prvních velkých kroků směřujících k úplné elektronizaci komunikace mezi správcem daně a daňovými subjekty. Další…