insolvenční právo

Insolvenční zákon[2], jak již mnozí vědí, se těší zvláštní náklonosti zákonodárcově, který jej vylepšuje (správně novelizuje) v průměru téměř jednou za čtvrtletí. V nasazeném obdivuhodném tempu zákonodárce nepolevuje ani v době covidové pandemie ani v době vánoční. Díky tomuto entuziasmu mohl být přijat dne 13. 11. 2020 Poslaneckou sněmovnou PČR a…

Tento článek se zabývá otázkou, zdali je nutné jako přílohu přihlášky směnečné pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka přiložit i originál směnky.

Tento článek volně navazuje na předchozí článek s názvem „Procesní úkony účastníků v civilním řízení“ a tedy zmiňuje pouze specifikace ve vztahu k insolvenčnímu řízení.

Současná doba klade tu více, tu méně překonatelné překážky pro řadu skupin osob. Podnikatelé nejsou výjimkou. S pokračujícími restrikcemi a protiepidemickými opatřeními se prodlužuje období, během kterého jsou celá odvětví odkázána na státní pomoc a subvence. Již nyní je zřejmé, že řada podnikatelů bude muset přijmout zásadní změny svého fungování…

Za druhotnou platební neschopnost se považuje situace, kdy dlužník není schopen hradit své závazky z důvodu neuhrazených pohledávek vůči svým odběratelům (zákazníkům). Dominovým efektem se může tento stav platební neschopnosti přenášet na další podnikatele, a tím ohrožuje fungování celé ekonomiky zejména v současné koronavirové…

V praxi leckdy dochází k tomu, že stát obhájci tzv. obhajné nezaplatí v zákonem stanové (pariční) lhůtě 30 dnů (§ 151 odst. 5 tr. ř.). Je otázkou zda povinnost, jejímž obsahem jsou právě náklady trestního řízení (odměna a náhrada hotových výdajů obhájce ex offo), které nese stát, jež vyplývá z rozhodnutí OČTŘ, které bylo vydáno podle § 151 odst. 3…

Exekučním titulem uložená povinnost zdržet se určité činnosti i prostřednictvím třetích osob může znamenat povinnost přerušit s takovouto třetí osobou smluvní vztah. Takový je jeden ze zásadních závěrů usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1035/2020.

Pojmy vedlejšího a místního insolvenčního řízení jsou pevně spjaty s konáním přeshraničního insolvenčního řízení. Jejich úpravu bychom našli v rámci přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (tzv. Recast Insolvency Regulation). Tento předpis si klade za cíl zajistit…

Dne 5. 2. 2021 byl na webu www.epravo.cz zveřejněn článek insolvenčního soudce JUDr. Jirmáska s názvem „Desatero pro výtěžnější oddlužení.“ Tímto si dovoluji polemizovat se dvěma názory uvedenými v tomto článku, který jinak hodnotím velmi pozitivně.

Oddlužení představuje synergický jev, v němž za spolupůsobení dlužníka, věřitelů a státu dochází k všestranné distribuci užitků, jichž by zpravidla mimo oddlužení nebylo možno dosáhnout. Dlužník se zbavuje pout svého do všech oblastí života zasahujícího zadlužení, čímž se možnosti jeho realizace nepochybně rozšiřují. Věřitelé obdrží vyšší plnění…

V rámci výkonu advokacie jsem měl možnost se seznámit s poměrně zajímavou kauzou, která se týká otázky uplatnění směnek vůči fyzické osobě po skončení jejího oddlužení, a která není dle mého názoru dosud dostatečně objasněna, ať již prostřednictvím judikatury nebo odborné literatury.

Z veřejně publikovaných zdrojů lze dohledat nespočet článků zaměřujících se na problematiku střetu aktiv, které jsou předmětem dědického řízení, a insolvenčního řízení dlužníka – dědice. Méně četné jsou však již příspěvky zabývající se pasivy, tedy dluhy zůstavitele (zemřelého), které rovněž přechází na dědice - dlužníka v insolvenčním…

O tom, že úpadek bude pro členy statutárních orgánů (SO) bolestivější, bylo již mnohé napsáno. Neuškodí však znovu si připomenout základní změny, ke kterým v tomto ohledu s účinností od 1. ledna 2021 dochází.

Kvůli pandemii nemoci COVID-19 nabývá na důležitosti včasná implementace evropské směrnice o preventivní restrukturalizaci a insolvenci[1] do českého právního řádu. Nová právní úprava nastaví komplexní pravidla pro tzv. preventivní restrukturalizaci. To by mělo výrazně zjednodušit a zrychlit revitalizaci podniků v…

Zákonem obecně nazývaným jako Lex covid justice II byla mimo jiné oživena možnost podnikatelů požádat o dodatečný čas pro řešení finančních problémů a požádat soud o vyhlášení mimořádného moratoria. Tento mimořádný institut, který byl do právního řádu původně vložen jako reakce zákonodárce na krizi způsobenou koronavirem SARS-CoV-2se tak stává…

Novela zákona o obchodních korporacích, která vejde v platnost na počátku příštího roku, s sebou přináší v mnohém zjednodušení procesů insolvenčního řízení. Věděli jste však, že zjednodušení jednotlivých úkonů v rámci maximalizace rozsahu majetkové podstaty se však nabízí již nyní a příkladem může být využití externího financování nákladů…

O exekucích, exekučním řízení a exekutorech toho již bylo napsáno mnoho. Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, byl od své účinnosti již více než 50x novelizován a jeho další, poměrně zásadní novelizační návrh, je předmětem jednání a debat v Poslanecké sněmovně.[1] Ministerstvo spravedlnosti do návrhu novely vtělilo celou řadu změn, které mají dle…

Situace, kdy dlužník (resp. povinný) nevlastní žádný majetek, ze kterého by mohla být uspokojena pohledávka věřitele (resp. oprávněného), je v praxi poměrně častým důvodem pro zastavení exekuce.

Navzdory zásadnímu vlivu koronavirové pandemie na život a podnikání v České republice kontinuálně roste počet hypotečních úvěrů poskytovaných občanům i podnikatelským subjektům ze strany úvěrujících bank.[1] Jednou z nejtypičtějších situací, pro kterou je hypoteční úvěr využíván, je přitom koupě nemovité věci, kdy hypoteční úvěr (resp. závazek…

Jedním ze základních úkolů insolvenčního správce je provést důkladnou lustraci a související obhlídku nemovitých věcí. Cílem je získat co největší množství informací ohledně nemovité věci a její následné zpeněžení za co nejvyšší cenu. Efektivní lustrace rovněž přispívá ke snížení nákladů insolvenčního…