insolvenční právo

Stále relativně čerstvý nález Ústavního soudu a na něj navazující rozsudky Nejvyššího soudu mohou naznačovat, že dochází k zásadnímu obratu v přístupu české justice k problematice náhrady škody na ušlém zisku. Mění se metody výpočtu výše způsobené škody i požadavky na prokazování její existence. Dosavadní nerealisticky přísné nároky soudní praxe…

Zákonem č. 286/2021 Sb., resp. jeho části druhé článku čtvrtém, byl novelizován exekuční řád[1] v podobě tzv. milostivého léta.

Na jednoduchých názorných příkladech budeme ilustrovat (v r. 2022 dvojí) valorizaci nezabavitelných částek při exekučních srážkách ze mzdy a dalších parametrů srážek ze mzdy, tedy i celkového nezabavitelného minima, jakož i další postupy při provádění srážek ze mzdy v r. 2022. (Druhá aktuální změna parametrů srážek ze mzdy se odvíjí od valorizace…

Ve druhé části pojednání o změnách proporcí srážek ze mzdy pro rok 2022, krátce připomeneme problematiku paušální náhrady nákladů plátce mzdy, tedy "onu (zásadně) padesátikorunu", na kterou má nově nárok zaměstnavatel popř. jiný plátce mzdy, z něhož jsou prováděny exekuční srážky, a to právě z exekuovaného příjmu. A ukážeme si, jak tento nárok…

Zástavní právo je velice využívaným institutem k zajištění pohledávky věřitele vůči dlužníkovi pro případ, kdy dlužník nesplní svou povinnost uhradit dluh vůči věřiteli. Věřitel je v takovém případě oprávněn uspokojit svou pohledávku zpeněžením zástavy. Institut zástavního práva je upraven především v § 1309 až 1394 zák. č. 89/2012 Sb., občanský…

V návaznosti na situaci s bankou Sberbank je řada klientů banky nucena splácet úvěry bance na zvláštní účty banky, přestože měli na svých běžných účtech dostatek prostředků na splátky úvěru. V tomto článku přinášíme stručné informace o možnostech započtení pohledávek banky a jejího klienta, což je situace, v níž se pravděpodobně bude nacházet…

Potřebujeme další milostivé léto? Čeká nás velká vlna insolvencí? A jaké jsou aktuální trendy v insolvenční problematice? Na tyto otázky odpovídali hosté odborné debaty v rámci projektu Neduhy dluhů.

Český právní řád, jehož výraznou předlohou je evropská regulace, nabízí celou řadu právních možností fungování subjektů kolektivního investování. Ať už se jedná o investiční fondy, investiční společnosti nebo „minifondy“ dle § 15 ZISIF.

Zpeněžení majetku dlužníka představuje jednu ze základních povinností insolvenčního správce v insolvenčním řízení. Insolvenčnímu správci náleží za zpeněžení majetku dlužníka odměna, jejíž výše se v konkrétní věci stanoví podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.[1] Ve většině případů vychází odměna insolvenčního správce za zpeněžení majetku z…

Částečně je tématika řešena již v předchozích článcích, pro přehlednost se tento článek věnuje stručně uspokojování pohledávek věřitelů podle jednotlivého způsobu řešení úpadku.

Tento článek se zabývá závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikovaného v minulém roce pod sp. zn. 29 Cdo 567/2019, kterým Nejvyšší soud ČR vyloučil aplikaci § 356 odst. 3 insolvenčního zákona na zástavní dlužníky zajišťující reorganizačním plánem dotčenou pohledávku věřitele za insolvenčním dlužníkem. Na rozdíl od spoludlužnictví a ručení soud…

Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje při přezkumném jednání, které se koná (v případě, že není povoleno oddlužení) u insolvenčního soudu na podkladě seznamu přihlášených pohledávek zpracovaném insolvenčním správce a v dostatečné lhůtě před konáním přezkumného jednání zveřejněném v insolvenčním…

Tento článek navazuje na obecná ustanovení o insolvenčním návrhu a návrhu na povolení oddlužení, zabývá se historií institutu společného oddlužení manželů.

Na konci července 2021 předložilo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení návrh zcela nového zákona o preventivní restrukturalizaci (dále jen „Zákon“), jímž má být do českého práva transponována evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci[1] (dále jen „Směrnice“).

Insolvenční řízení může být zahájeno i na základě návrhu věřitele.[1] Navrhující věřitel musí ve svém návrhu tvrdit jednak svou pohledávku vůči dlužníku a toto své tvrzení doložit[2] příslušnými listinami, tak i pohledávku alespoň jednoho dalšího věřitele, resp. konkrétní údaje o pohledávce takového věřitele včetně konkrétních údajů o splatnosti…

Provádění exekučních srážek ze mzdy přináší plátci mzdy nebo obdobného příjmu pochopitelně komplikace a činnosti a provozní náklady navíc. Zvýšená administrativní náročnost (jinak běžně prováděných) srážek ze mzdy (pakliže je nutno provádět i srážky exekuční) by měla být nově zaměstnavateli kompenzována paušální peněžitou náhradou. Ve 2. části…

Nejvýznamnějším právem věřitele, které je spojeno s jeho (zjištěnou) přihláškou pohledávky, je hlasovací právo.

I pro rok 2022 se mění parametry exekučních srážek ze mzdy. V důsledku valorizace příslušného normativu nákladů na bydlení od 1. 1. 2022 se zvyšují nezabavitelné (exekučně nepostižitelné) částky (a také další veličiny potřebné pro výpočet srážek ze mzdy a obdobných příjmů). Výše příslušného normativu se mění každoročně, takže na od něj odvozenou…

Ústavní soud České republiky („ÚS”) svým nálezem ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 15/18 („Nález”), zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů („exekuční řád"), která umožňuje oprávněným zvolit k vymáhání jejich pohledávek libovolného…

„Pro účely insolvenčního řízení byl zaveden pojem pohledávky podřízené. Pro tyto pohledávky je typické, že je lze uspokojit až po úplném uspokojení všech ostatních pohledávek – jde o pohledávky podřízené a pohledávky zůstatkové. … Specifikem těchto pohledávek je, že k jejich uplatnění v průběhu insolvenčního řízení nedochází, jelikož jejich výše…