Zpeněžení majetku dlužníka představuje jednu ze základních povinností insolvenčního správce v insolvenčním řízení. Insolvenčnímu správci náleží za zpeněžení majetku dlužníka odměna, jejíž výše se v konkrétní věci stanoví podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.[1] Ve většině případů vychází odměna insolvenčního správce za zpeněžení majetku z…
Částečně je tématika řešena již v předchozích článcích, pro přehlednost se tento článek věnuje stručně uspokojování pohledávek věřitelů podle jednotlivého způsobu řešení úpadku.
Tento článek se zabývá závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikovaného v minulém roce pod sp. zn. 29 Cdo 567/2019, kterým Nejvyšší soud ČR vyloučil aplikaci § 356 odst. 3 insolvenčního zákona na zástavní dlužníky zajišťující reorganizačním plánem dotčenou pohledávku věřitele za insolvenčním dlužníkem. Na rozdíl od spoludlužnictví a ručení soud…
Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje při přezkumném jednání, které se koná (v případě, že není povoleno oddlužení) u insolvenčního soudu na podkladě seznamu přihlášených pohledávek zpracovaném insolvenčním správce a v dostatečné lhůtě před konáním přezkumného jednání zveřejněném v insolvenčním…
Tento článek navazuje na obecná ustanovení o insolvenčním návrhu a návrhu na povolení oddlužení, zabývá se historií institutu společného oddlužení manželů.
Na konci července 2021 předložilo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení návrh zcela nového zákona o preventivní restrukturalizaci (dále jen „Zákon“), jímž má být do českého práva transponována evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci[1] (dále jen „Směrnice“).
Insolvenční řízení může být zahájeno i na základě návrhu věřitele.[1] Navrhující věřitel musí ve svém návrhu tvrdit jednak svou pohledávku vůči dlužníku a toto své tvrzení doložit[2] příslušnými listinami, tak i pohledávku alespoň jednoho dalšího věřitele, resp. konkrétní údaje o pohledávce takového věřitele včetně konkrétních údajů o splatnosti…
Provádění exekučních srážek ze mzdy přináší plátci mzdy nebo obdobného příjmu pochopitelně komplikace a činnosti a provozní náklady navíc. Zvýšená administrativní náročnost (jinak běžně prováděných) srážek ze mzdy (pakliže je nutno provádět i srážky exekuční) by měla být nově zaměstnavateli kompenzována paušální peněžitou náhradou. Ve 2. části…
Nejvýznamnějším právem věřitele, které je spojeno s jeho (zjištěnou) přihláškou pohledávky, je hlasovací právo.
I pro rok 2022 se mění parametry exekučních srážek ze mzdy. V důsledku valorizace příslušného normativu nákladů na bydlení od 1. 1. 2022 se zvyšují nezabavitelné (exekučně nepostižitelné) částky (a také další veličiny potřebné pro výpočet srážek ze mzdy a obdobných příjmů). Výše příslušného normativu se mění každoročně, takže na od něj odvozenou…
Ústavní soud České republiky („ÚS”) svým nálezem ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 15/18 („Nález”), zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů („exekuční řád"), která umožňuje oprávněným zvolit k vymáhání jejich pohledávek libovolného…
„Pro účely insolvenčního řízení byl zaveden pojem pohledávky podřízené. Pro tyto pohledávky je typické, že je lze uspokojit až po úplném uspokojení všech ostatních pohledávek – jde o pohledávky podřízené a pohledávky zůstatkové. … Specifikem těchto pohledávek je, že k jejich uplatnění v průběhu insolvenčního řízení nedochází, jelikož jejich výše…
Dne 1.1.2022 nabyde účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, která byla provedena zákonem č. 286/2021 Sb.[1] Předmětná novela mění i postup při vymáhání některých pohledávek, přičemž tato změna se dotkne také exekučních řízení zahájených před 1.1.2022. V praxi se tak budeme poměrně často setkávat s případy, kdy exekutor za…
Pohledávka osoby odpovědné za správu domu a pozemku
„Je-li předmětem zajištění neužívaná bytová jednotka, patří mezi náklady spojené s její správou, jež se ve smyslu ustanovení § 298 odst. 2 IZ odečítají od výtěžku zpeněžení, i náklady vynaložené na spotřebované energie a služby související s chodem a provozem (společných částí) domu, v němž se…
Podat či nepodat? Dilema, které může potrápit a v minulosti jistě potrápilo mnoho osob působících ve statutárním orgánu obchodní společnosti v situaci, kdy se spravované společnosti přestane dařit do té míry, že skončí v úpadku. Z pohledu zákonodárce jednoznačná situace přitom nebývá v praxi jednoznačně řešena, a brzy odpovědná osoba často podléhá…
Odměna exekutora jako pohledávka v insolvenčním řízení.
V exekučním řízení vystupuje dlužník jako povinný, proti kterému je exekuční řízení vedeno, a jednou z jeho povinností je uhradit exekutorovi náhradu nákladů exekuce. V případě, kdy exekuční řízení předcházelo insolvenčnímu, je soudní exekutor oprávněn, jako každý jiný věřitel povinného…
Ustanovení § 73 odst. 6 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhlášky) (dále jen „KatV“) stanoví, že „Poznámka o podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva a poznámka o podaném návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva se vymaže spolu se zápisem příslušného zástavního práva…
Insolvenční zákon rozlišuje pohledávky za majetkovou podstatou na vzniklé po zahájení insolvenčního řízení nebo vyhlášení moratoria a pohledávky vzniklé po úpadku.
Exekutorské zástavní právo není tolik známým institutem pro zajištění pohledávky jako například zástavní právo smluvní. Jak lze exekutorské zástavní právo využít k zajištění pohledávky a v čem je zřízení exekutorského zástavního práva pro věřitele výhodné?
Ač dochází v insolvenčním odvětví novelami k mnoha změnám, jedno zůstává stále stejné. Jedná se o chyby, kterých se dlužníci dopouští už před samotným vstupem do insolvenčního řízení neboli před prohlášením úpadku a chyby v průběhu insolvenčního řízení, tedy po úpadku.
Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a...
Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky,...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 149 odst. 5 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu (on nebo jeho zástupce) „z...
