Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení vyvolává řadu praktických i výkladových otázek. Klíčovou roli hraje § 166 insolvenčního zákona, jenž určuje, jak zajištěnou pohledávku správně uplatnit a v jakém rozsahu se může věřitel uspokojit z majetku dlužníka. Výklad tohoto ustanovení má přímý dopad zejména tam, kdy osobní dlužník není…
V rozhodovací praxi exekučních soudů nižších stupňů jsme se v minulosti setkali s odlišnými způsoby rozhodování o exekučních návrzích, pokud se oprávněný dožadoval provedení exekuce prodejem zástavy nikoli na základě usnesení soudu o nařízení prodeje zástavy, ale na základě dohody zástavního věřitele (oprávněného) a zástavního dlužníka (povinného)…
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1637/2025 představuje upřesnění pravidel o běhu a stavení promlčecí lhůty u pracovněprávních pohledávek zaměstnance dlužníka v insolvenčním řízení, pokud mají povahu pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 insolvenčního zákona (IZ).
Podnikatelé mají přetrvávající tendenci řešit blížící se úpadek prostřednictvím insolvence. Před pár lety ovšem byl do českého práva zaveden institut tzv. preventivní restrukturalizace, který je podrobně upraven v zákoně č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o preventivní restrukturalizaci“). Hlavní metou zákona je…
Častým argumentem státu v řízeních o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora je tvrzení o subsidiaritě jeho odpovědnosti. Stát se v těchto sporech staví do role tzv. posledního dlužníka a žaloby označuje za předčasné, dokud není vyčerpána možnost plnění ze strany samotného soudního exekutora. Aktuální judikatura…
Odstoupení od smlouvy patří mezi základní nástroje řešení nefunkčních závazkových vztahů. Jeho uplatnění v insolvenčním řízení podléhá omezením, která je vhodné mít na paměti již v době přípravy smluvní dokumentace. Zejména rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka mění rozložení práv a povinností smluvních stran a posouvá rozhodování o dalším…
Článek se věnuje institutu exekutorského zástavního práva podle českého exekučního řádu. Vysvětluje jeho právní rámec, procesní postup a praktické dopady pro věřitele, povinného i třetí osoby. Zvláštní pozornost je zaměřena na otázku pořadí zástavních práv a omezení nakládání s nemovitostmi. Součástí textu je i rozbor aktuální judikatury…
Dne 6. 11. 2025 nabyla účinnosti novela nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.
Toto nařízení se uplatňuje na insolvenční řízení uvedená v jeho příloze A a na insolvenční správce uvedené v jeho příloze B. Ve vztahu k České republice byly touto novelou do přílohy A doplněny „veřejná preventivní restrukturalizace“ a do přílohy B…
Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 NSČR 62/2023 zásadně změnil pohled na subrogaci u finančních záruk. Potvrdil, že výstavce – zejména banky či NRB – může po plnění z akcesorické i neakcesorické záruky vstoupit do práv původního věřitele, včetně jeho zajištění, pokud prokáže úhradu skutečného dluhu dlužníka. Rozhodnutí má zásadní dopady na bankovní…
Ustanovení § 66 ZOK představuje důležitý nástroj ochrany věřitelů, avšak jeho textace vykazuje řadu nejasností. Diskusi vyvolává především propojení písmen a) a b) pomocí spojky „, a“, která otevírá otázku, zda jde o podmínky formulované kumulativně či na sobě zcela nezávisle. Možné výkladové najasnosti přitom zásadně ovlivňuje i skutečnost, zda…
Exekutorské zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví povinného představuje významný nástroj zajištění pohledávky oprávněného. Absence výslovné právní úpravy postupu jeho výmazu z katastru nemovitostí v případě zastavení exekuce a neexistence jednotné metodiky katastrálních úřadů však vede k aplikační nejistotě a nejednotnosti praxe. Tato…
Incidenční spory představují nedílnou součást insolvenčního řízení a mají zásadní význam například ve vztahu k ochraně práv účastníků i správnému vymezení obsahu majetkové podstaty. Ačkoliv incidenční spory probíhají v rámci insolvenčního řízení, podléhají samostatnému soudnímu projednání a rozhodování a je pro ně typický sporný charakter řízení.
Předmětem této úvahy je přiblížení problematiky přerušení exekuce, které má zásadní a odlišné účinky oproti odkladu exekuce. Řada autorů i judikatury řeší především otázku odložení provedení exekuce, která je nepochybně častější a v praxi běžně využívaná. Výklad institutu přerušení exekuce bývá však často opomíjen a doposud není vyčerpávajícím…
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3325/24 z 12.06.2025 přináší důležité vyjasnění týkající se možnosti insolvenčních správců vypovídat leasingové (a nájemní) smlouvy po prohlášení konkursu podle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona a především možnostem nájemců se proti těmto výpovědím bránit. Nález potvrdil, že došlo ze strany insolvenčního soudu…
Ve věci soudního prodeje zástavy nejde ani o zástavu ani o pohledávku zástavního věřitele. Na předmět takovéhoto řízení je nutné nahlížet jako na penězi neocenitelný ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 557/2004 ze dne 31.3.2005. V současné době na tento nález odkazuje také nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3403/2020 ze dne…
Konečná výše odměny insolvenčního správce se určí při schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů insolvenčního správce. Jak ale postupovat, pokud dojde k výjimečnému zrušení konkursu nebo ke skončení insolvenčního řízení bez schválení konečné zprávy a vyúčtování?
V soudní praxi přibývá případů týkajících se neúčinnosti právních jednání, jejichž předmětem je majetek vyčleněný dlužníky do svěřenských fondů. Insolvenční i civilní soudy tak čelí otázce, zda lze analogicky aplikovat institut osoby blízké dle § 22 odst. 2 občanského zákoníku[1] a s tím související skutkové podstaty relativní neúčinnosti dle…
Tomáš Jelínek, vedoucí insolvenčního týmu v advokátní kanceláři Eversheds Sutherland a spoluautor globálního insolvenčního průvodce (Global Insolvency Guide), sdílí pohled na aktuální trendy v insolvenčním právu a poznatky z každodenní mezinárodní spolupráce. Vysvětluje, proč dnes firmy potřebují vedle znalosti tuzemské legislativy také schopnost…
Pro někoho nadpis článku možná nejasný, až matoucí. Pro někoho úplně zbytečný a zcestný. Ale z důvodu velké změny v občanském právu od 1. ledna 2025 v otázce (nejen) rodinného práva si dovolím tuto úvahu o přesahu do práva insolvenčního.
České insolvenční právo nabízí několik možností, jak řešit úpadek společností. Vedle v podstatě likvidačního konkursu a reorganizace, určené k ozdravení a záchraně společnosti, existují i nástroje včasného zásahu v podobě preventivní restrukturalizace, které mohou společnosti pomoci překonat dočasné finanční potíže, aniž by bylo zahájeno klasické…
Osobě, jejíž svéprávnost je omezena, je nutno vždy jmenovat opatrovníka. Je mimo pochybnost, že výběr opatrovníka je pro opatrovance naprosto zásadní. Opatrovník je totiž povinen...
Je-li dán v řízení předpoklad postupu podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, obecné soudy jsou povinny rozhodnutí o nákladech řízení řádně a přezkoumatelně odůvodnit, a...
Při posuzování oprávněnosti nedobrovolné hospitalizace musí soudy své závěry učinit nejen na důkazech svou povahou odborných (výpovědi lékařů a znalců, znalecké posudky,...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 149 odst. 5 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
